Fall Guys: Ultimate Knockout Recenze Fall Guys: Ultimate Knockout

Fall Guys: Ultimate Knockout

David Plecháček

David Plecháček

10. 8. 2020 12:20 4
Reklama
Reklama

Každá generace měla to svoje. My starší (omlouvám se všem ještě starším) měli hokejové kartičky. Ročníky po nás kupovaly u podivných překupníků kartičky s Pokémony. Půjdeme-li po stopách času dál, dojdeme do doby, kdy plastová kolbiště patřila rotujícím beybladům, které některé z nás ovlivnily natolik, že si podle nich vytvářeli i stejnojmenné emailové adresy (omlouvám se nejmenovanému členu Rade... redakce). Přiznám se, že pak jsem začal mít jiné starosti, a tak přestal sledovat, co je zrovna in a co už je out. Například až pár týdnů zpět jsem zjistil, že žádná malá slečna není dostatečně cool, pokud nemá panenku L.O.L. (omlouvám se malé sestřenici, její L.O.L. je překrásná!). Každopádně někde v mezidobí také frčely fazolky Mighty Beanz. Nevelké plastové fazole měly unikátní skiny, a uvnitř kovové závaží, díky němuž se kutálely do všech směrů. Znáte to, byla to prostě psina! Abych Fall Guys opakovaně nepřirovnával k Takešiho hradu nebo Hrám bez hranic, můžu je přirovnat právě k fazolkám Beanz. Hlavní postavy hry mají identický tvar, důraz se klade na jejich vzezření, a především běhají jako motovidla bez ladu a skladu. Když podobná blbost fungovala už v době nedigitální, je jasné, že bude fungovat i teď.

PLAY 'EM, RACE 'EM, COLLECT 'EM

V tomto smyslu si můžeme položit jednoduchou otázku: proč princip Fall Guys nenapadl někoho dřív? Ve svém jádru je hra až děsivě primitivní. Barevné postavičky jsou jednoduchého oválného tvaru, dovedou jen skákat a vrhnout se hlavou vpřed v případě nouze - aby dosáhly vzdálenějších míst, a dokáží něco uchopit. S těmito úkoly je vaším cílem dokráčet do cíle mezi prvními. Cíleně neříkám jako první, protože takový úkol před vás hra postaví až v posledním kole. Do té doby stačí vydržet tak dlouho, abyste byli lepší než přibližně třetina hráčů startovního pole. Hra začíná v šedesáti jedincích, první selekce srazí počet soupeřů přibližně na čtyřicet, a pak postupnou redukcí v dalších kolech dojde až na souboj těch nejlepších. Dá se říct, že jde o battle royale na kola. Stačí zkrátka vždy vydržet déle, než část vašich kolegů.

Těžko najít ve společnosti nějaký jednotný názor, ale z mého pohledu jsou nejzábavnější závody.

Z Fall Guys se stal hit, a tak zřejmě není nutné zabíhat do detailů. Ale přesto: Ačkoliv popis může napovídat, že jde o vaši šikovnost nebo dovednost a bez obojího nemáte šanci na lepší výsledek, není to pravda. Barevnému, z části bych se nebál říct šílenému vizuálu odpovídá i hratelnost. Fallguyové jsou totiž po vzoru fazolek naprosto neohrabaní, jejich ovládání má od ideálu daleko a prakticky nikdy nebudete mít pocit, že držíte situaci pod kontrolou. Z velké části je to dáno tím, že kolem vás pobíhá 59 podobně neohrabaných idiotů, kteří se snaží proskočit roztočenou vrtulí nebo prorazit neprorazitelné dveře. Jestli něco zmatek na obrazovce dotváří, jsou to úkoly, respektive mapy, na kterých máte představených cílů dosáhnout. Ty se dělí na několik typů, v součtu jich je poměrně dost a předevěíím žádná není jen do počtu. I tak se ale poměrně rychle ohrají. Těžko najít ve společnosti nějaký jednotný názor, ale z mého pohledu jsou nejzábavnější závody, v nichž je vaším úkolem doběhnout do cíle co nejdříve, respektive dříve než přibližně třetina roštu startujícího spolu s vámi. Nad rámec závodů ve hře najdete pár týmových soutěží (fotbal, tlačení míče, chytání liščích ocásků ze zad soupeřů, kradení vajíček...), pár podobně ujetých individuálních soutěží, a zlomek logických puzzlů, které nejčastěji cvičí vaší paměť (nebo důvěru v natvrdlé spoluhráče).

Právě z těchto důvodů se bude nejčastěji hovořit o japonské televizní show z konce 80. let, jejíž kult mohli tuzemští diváci objevit dobrých patnáct let zpátky na jedné nejmenované volně dostupné televizní stanici. Její princip byl identický, jen se nesoutěžilo o korunu jako ve Fall Guys, ale soutěžící se snažili porazit zlovolného císaře Takešiho. Nebylo jich 60, ale přibližně kolem stovky, a soutěžili v prakticky identických disciplínách. Britší autoři ze studia Mediatonic si s některými nápady nedělali těžkou hlavu a prostě sprostě si část překážek vzali za své. Pokud tedy znáte televizní předlohu, některé momenty vám budou více než povědomé. Nic proti ničemu, těžko mít autorům za zlé něco, co není nikterak objevné, jen to dle mého dokládá jednu věc: V Londýně sázeli na jistotu a Fall Guys je zkrátka pořádně dotažený kalkul.

KDYŽ NEMŮŽEŠ, KOPÍRUJ VÍC

Svým způsobem se dá říct, že je titul slepencem cizích nápadů. Kromě Takešiho hradu si Fall Guys jistojistě bere i z americké soutěže Wipeout, která občas soutěžící doslova dehonestovala záludnými překážkami, případně britského Total Wipeout s podobně břitkým komentářem Richarda Hammonda. A co vzezření postaviček? Zatímco o Beanz možná někteří slyšeli v této recenzi poprvé a horlivě otevírají Google, aby byli v obraze, Mimoně znají prakticky všichni. I ti, kteří absolutně netuší, odkud se otravné žluté TicTacy vzaly. Lehce sentimentální, dětinský humor má lidstvo zkrátka v oblibě, a hráči opět ukazují, že nejsou výjimka. Mario & Rabbids jsou jistě povedenou hrou, po letech si však spíše vzpomeneme na podobu Rabbid Peach než na samotné herní mechanismy. A kdo ví. Dost možná budou Fallguyové adepty na letošního vítěze kategorii nejlepší herní postavy roku v Invazi, tak jako před lety bodovala právě králičí princezna.

Fall Guys je jednoduše hrou, která k obrazovce zaručeně přitáhne i nehráče.

Největší výtka aktuálního hitu vychází právě z plochosti celého zážitku. Je to celé barevné, je to celé zábavné, ale vydržíte hrát zhruba tak dlouho, jak dlouho trvala jedna epizoda libovolné zmíněné zábavné show, z níž autoři čerpají. Ale proč ne? Často nám chybí hry, které bychom si mohli zapnout na půl hodiny, než se nám začne chtít spát, než bude potřeba jít do práce, nebo než přijde návštěva. Fall Guys je v tomto smyslu ideální oddechovka, kterou si navíc návštěva může sama vyzkoušet. A zároveň se necítít hloupě vinou toho, že s ovladačem v ruce neovládá tak umně kameru. Fall Guys je jednoduše hrou, která k obrazovce zaručeně přitáhne i nehráče. Je však zároveň otázkou, zda je Fall Guys hrou, která je následně dokáže u obrazovky udržet.

MYSLÍM, TEDY JSEM

Vývojáři na to jdou chytře. Jak už zaznělo, svým způsobem jde o battle royale hru, kde své protivníky nepřímo eliminujete postupně. A tak se v přístupu učí od Epicu, Respawnu nebo Activisionu. I Fall Guys pracuje s prvkem sezón, které představí (zřejmě výrazné) novinky. Za "zápasy" získávate zkušenostní body, za ty získáváte levely a následně v rámci battle passu i adekvátní odměny. Pro hru není klíčové jen to, jak se hraje, ale i za koho se hraje. Hráči se od sebe chtějí lišit. Už teď tak mohou nakupovat různé oblečky a in-game měny Kudos, získávané čistě hraním, nebudete mít nikdy dost. Uvidíme, do jaké míry půjde i o základní kámen monetizační strategie, neboť za titul je nutné zaplatit (případně jej do konce měsíce vyzvednout v PS Plus). Svým způsobem se může zdát, že by novince slušel i free-to-play model. Přeci jen si ale myslím, že ve hře hráči nebudou trávit ani zdaleka tolik času, jako třeba ve Fortnite, a tak ani nebudou mít takové nutkání platit za další drobnosti.

Fall Guys: Ultimate Knockout

Vracíme se ale k tomu, že v jednoduchosti celého konceptu tkví jeho největší síla. Zatímco některé hry pochopíte až po hodinách učení, tady budete za třicet vteřin dokonale vědět, oč běží. Pokud snad nemáte parťáka, se kterým byste se smáli před obrazovkou, můžete pochopitelně využít možnosti vytvářet skupinky online a hrát s přáteli po síti. Trestuhodně však chybí možnost lokálního hraní, i když je mi jasné, že by zážitek nebyl ideální. S kamarády budete soupeřit, s výjimkou týmových výzev, v nichž budete stát spolu po boku. Ani v tomto smyslu není hra nijak třeskutě nápaditá, faktem ale je, že není důvod překopávat něco, co samo o sobě funguje.

Na druhou stranu toho nefunguje docela dost. Hra je poměrně dost náladová. Servery nestíhají, takže vás někdy do hry vůbec nepustí, jindy vás z ní nekompromisně vyrazí. Někdy Fall Guys zamrznou a musíte čekat dobrou minutu, než se uráčí sdělit, že se stala chyba. A i přes nijak ohromující vizuál se nedá říct, že bychom na PS4 hráli v 60 FPS. Nezdá se to, ale plynulejší zážitek by nebyl vyloženě od věci i u hry, která vyloženě nestaví na vašich dovednostech. Jinak ale stále platí, že se skvěle bavím. Bavím se i po několika dnech, budu se bavit ještě dobrý týden. Uznávám, že v tomto smyslu by byla recenze zajímavější později. Nepochybuji totiž o tom, že mě Fall Guys bavit přestanou . Kdy to ale bude? Kdy definitivně smažu veselé fazole z disku, a už je ani nebudu mít chuť opakovaně vyzkoušet? Záleží na tom, jak rychle dokáží vývojáři vymýšlet něco nového. Map je dost, ale já bych bral klidně dvojnásobek. Soutěží je dost, ale já věřím, že jich lze vymyslet ještě víc. Před autory tak stojí těžké rozhodnutí, totiž zda investovat do infrastruktury, nebo spíše do zážitku těch, kteří se do hry dostanou. Jakkoliv vím, jak by se někteří rozhodli, přiznám se, že já sám bych nevěděl. Více než kdy jindy totiž v tomto případě platí, že autorům tikají hodiny – a neměli by se nechat jejich tikotem ukolébat, nemluvě o nechvalně proslulém usínání na vavřínech.

Fall Guys: Ultimate Knockout
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 4
Nintendo Switch icon Switch

Verdikt

Jak málo stačí ke štěstí! Fall Guys představuje směsici neoriginálních nápadů, ale i díky svému unikátnímu vzezření už teď udělalo díru do světa. Škoda těch několika málo chyb spojených s rychlým nástupem popularity, jinak jde o univerzální doporučení každému z vás.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz