F1 2020 Recenze F1 2020

F1 2020

Tadeáš Pepř

Tadeáš Pepř

7. 7. 2020 11:45 18
Reklama

Královna motorsportu mě posledních pár let spíše míjela. I přesto, že byla zhruba od roku 2004 naprosto nedílnou součástí mého života, a v dobách vzestupu Alonsa, Kimiho, Brawn GP a nadvlády Red Bullů jsem neminul snad žádný závod včetně kvalifikací. Svět se ale změnil, závody Formule 1 přešly ze stanic plošného vysílání na kabelovku a postupně jsem se stal spíše pasivním konzumentem výsledků, sestřihů a drbů. A podobným způsobem se mi dosud vyhýbala i videoherní adaptace od britských veteránů Codemasters. Vyjma ročníku 2014 jsem nevyzkoušel snad žádný a ty pravé virtuální formule pro mě byly doposud legendární F1 Challenge 99-02.

Okolnosti tomu ale chtěly, že pro letošek za volant nejnovějšího ročníku F1 neusedl Aleš, ale prakticky hned po recenzování Assetto Corsa jsem začal opět závodit já. A jsem za to moc vděčný.

ZPÁTKY DO MELBOURNE

F1 2020 je jedním z mála způsobů, jak si letos užít kompletní sezónu Formule 1 tak, jak ji organizátoři v duchu tradice zamýšleli. Zatímco ta skutečná odstartovala ve své velmi nouzové podobě prvním rakouským závodem, tady je svět ještě v pořádku a polygonový svět žádná koronavirová krize naštěstí nezastihla. Nic tedy hráčům nebrání v odjetí plnotučné dvaadvacetizávodové sezóny s novými zastávkami ve Vietnamu a Nizozemsku. 

F1 2020
i Zdroj: Hrej.cz

Letošní ročník nabízí prakticky všechno co ten předchozí, snad jen s výjimkou toho, že příběh fiktivních rivalů z F2, který loni protkával jezdeckou kariéru, na žádost pořadatelů a držitelů licence Codies ze hry vystřihli a opět se jezdí v poměrně generických kulisách. Jinak ale nechybí klasické rychlé režimy s časovkami, Grand Prix, plně přizpůsobitelným šampionátem, v showroomu je možné pročítat krátké slovníkové zápisy jednotlivých monopostů a samozřejmě vrhnout se do stěžejních částí hry. Kariérních režimů a multiplayeru. Tentokrát ale klasickou kariéru jednoho jezdeckého nováčka odsunula do špinavé stopy velká novinka.

V SEDADLE I KŘESLE

Asi nejproklamovanějším vylepšením série je My Team, inovativní režim vybudovaný na základech kariéry v Dirt 4. Konečně nám Codemasters dovolili vytvořit vlastní stáj, s vlastními barvami a správou. S vytvořeným jezdcem tak napodobíte Bruce McLarena nebo Jacka Brabhama a vstoupíte do Formule 1 i jako majitel. Od píky tak budujete tým, z nepříliš konkurenceschopné plechovky stavíte mistrovský vůz, vylepšujete své ústředí a sháníte schopné jezdce.

Kromě skutečně zoufalých Williamsů musíte o pozice poctivě zápasit s každým protivníkem.

K tomu všemu slouží zprvu poměrně nepřehledná směsice menu, která nabízejí hromady tabulek. Ve výsledku sice zjistíte, že vás hra nijak nepřeberným množstvím možností neobdařila, dobře se zorientovat ale chvíli trvá. Klíčovým prvkem je velmi košatý strom vylepšení, na kterém za bodíky vydělané provozem inženýrů a tréninky před závody instalujete nová vylepšení svých strojů. Postupně tak skrze inovativní řešení spojlerů zvyšujete přítlak, snižujete hmotnost monokoku, zvyšujete odolnost převodovky (kterou jsem během první sezóny ničil velmi často) nebo vylepšením svíček zklidňujete chod motoru. Každá z těchto součástí navíc v průběhu sezóny dostává aktualizované balíčky přímo od výrobce, k postupnému růstu výkonnosti tedy (pozor, i v případě soupeřů) dochází neustále.

Z podstaty věci vám samozřejmě hra nedovolí plně zreplikovat geniální první sezónu Brawn GP, v prvním kroku musíte začínat s nejslabšími pohonnými jednotkami (na výběr jsou čtyři licencované) a kromě skutečně zoufalých Williamsů musíte o pozice poctivě zápasit s každým protivníkem, nemluvě o nadpozemsky rychlých Mercedesech.

PŘED KAMERAMI

Nedílnou součástí My Team je komunikace s tiskem, respektive repetetivní výskyt sličné reportérky přímo v paddocku a občasné pozvánky štábu přímo do továrny. Skrze velmi generické odpovědi na otázky pak lze ovlivňovat morálku jednotlivých týmů inženýrů, kteří pochopitelně s pochvalami v zádech vyvíjejí vylepšení o něco lépe a spolehlivěji. S vylepšováním PR oddělení navíc dostanete možnost takto nakibicovat i více ramen vývoje najednou, budování vozu je tak o něco jednodušší.

Když uchopíme režim jako celek, vlastně nijak přehnaně hluboký zážitek nenabízí. Tvorba vlastních barev a motivů je poměrně omezená a neergonomická, monopost pak polepí jen pár fiktivních sponzorů s ošklivými logy, postupně vychovat startovního jezdce z F2 je příliš složité a mnohem jednodušší je po pár úspěšných kapitolách najmout lepšího závodníka ze současné soupisky a po nějaké době vás naprosto pochopitelně nic nepřekvapí. I tak však lze My Team označit za velmi povedený a plně funkční režim, který přináší do formulového závodění pořádně svěží fičák. 

JEŠTĚ RYCHLEJŠÍ

Jako vždy teď musím připomenout, že závodní hru dělá závodní hrou především ono závodění. A nebudu chodit kolem horké kaše, to se Codies povedlo na jedničku. Dle dostupných informací je velmi podobné tomu loňskému, na tom ale příliš nezáleží, protože je prostě neuvěřitelně zábavné. Formule jsou velmi dravé, reagují na vaše pokyny, na volantu s force feedbackem je perfektně cítit jejich odezva, jejich absurdní přítlak, lze skvěle číst vliv plynu na charakteristickou přetáčivost i nedotáčivost a alchymie obrubníků je prostě úchvatná. 

Zábavnost se mnohem více než kde jinde odvíjí od trati, na které jezdíte. Odporné a fádní okruhy v Ázerbajdžánu, Vietnamu nebo Singapuru (není náhoda, že jde o úzké, městské a betonové) jsou často spíše k zlosti, ale pilovat časy v Kanadě, Rakousku nebo naprosto dokonalém nizozemském Zandvoortu je mimořádně návykové. Právě Zandvoort je společně s nudným Vietnamem přírůstkem do rodiny okruhu, zatímco ji opustil Hockenheimring.

Vrací se povedený split-screen.

Na tomto místě je ještě třeba pochválit soupeře, kteří jsou zatraceně rychlí, draví a skutečně závodí. To znamená, že celkem aktivně útočí, hledají skulinky a naopak při vašich pokusech o předjetí se srdnatě brání a sem tam i vyvedou nějakou prasárnu na hraně regulí. To má v kombinaci s poměrně citlivým a nepředvídatelným systémem udělování penalizací za následek celkem bohaté příděly trestných vteřinek ke konci závodu, není to ale nic, co by znemožňovalo závodění. Snad jen škoda, že při únosném nastavení délky závodu (25 % skutečné) k defektům a bouračkám příliš často nedochází, v mojí kariéře jen pravidelně odstupoval Raikkonen. Realističtější množství jezdců dojíždí až při autentický dlouhých Velkých cenách, kdy dojde i na jezdecké chyby.

POZLÁTKO

Letošní ročník toho nad rámec zmíněného příliš moc nenabízí. Potěší fanoušky legendárního Schumiho, kteří se prodejou v několika monopostech ikonických pro jeho bohatou kariéru, jinak ale pár klasických aut naopak ubylo. Vrací se povedený split-screen, který navíc nepřináší žádné nepříjemné kompromisy a skutečně si proti sobě mohou plnohodnotně zazávodit kovaní harcovníci s dětmi, které drží ovladač v ruce poprvé. S tím souvisí i novinka v podobě dvou režimů ovládání. Vedle standardního, známého z předchozích ročníků, je možnost přepnout na casual, který automaticky zapne všechny asistenty a výrazně potlačí jakoukoliv nepříjemnou charakteristiku formulí. Monopost pak za vás brzdí, nesmýká se a drží v stopě jako přikovaný. Pro virtuální závodníky samozřejmě žádná atraktivní nabídka, otevírá však hru a samotný vrcholový motorsport i lidem, kteří jsou jím naprosto nepolíbeni.

F1 2020
i Zdroj: Hrej.cz

Co za vysoce nadprůměrným obsahem a hratelností trochu zaostává je technické zpracování. Zvuk vyšel na jedničku, nově nahrané motory fantasticky kvílí, skučí, poměrně slušný je i dabing týmového rádia a neurazí ani překvapivě plynulý (i když velmi stručný) komentář. Stejně tak je stále perfektní prezentace se závodní grafikou, letos slavící sedmdesátileté výročí první sezóny oponované Giuseppem Farinou. Notně však zastaral in-house engine Ego, který poháněl už Colin McRae: Dirt z roku 2007. Pochopitelně se samotný kód tomu třináct let starému asi moc nepodobá a žádná ostuda to z grafického hlediska není, nicméně například okolí tratě, jednotlivé detaily a dočítání textur na formulích jsou i na PS4 Pro notně kostrbaté. I modely jezdců a opakující se animace na bedně působí dost gumově. 

Naštěstí to zachraňuje výsledný dojem během závodu. Ve vysoké rychlosti totiž vyniknou povedé animace jezdců v kokpitu, celkem slušně živé okolí trati i mumraj v boxech při pitstopech a při průletu Piscine v Monaku skutečně nemáte čas ani potřebu studovat zakotvené jachty.

NA BEDNĚ

Ve výsledku tedy letošnímu ročníku F1 nelze přiřknout nic jiného, než obrovskou pochvalu. Zatímco jindy na Codies nadáváme a drbeme se na hlavách, proč v některých sériích nedotahují dobře rozdělanou práci do konce, případně přímo plivou na svůj odkaz, tady se jim prostě daří. F1 2020 jsou jednou z nejlepších závodních her, které si v současnosti můžete zahrát. Nejsou nijak neúprosným simulátorem, naopak dokážou nabídnout vysoce jednoduché a arkádové poježdění. Jsou ale tuze zábavné a královnu motorsportu přinášejí na obrazovky skutečně reprezentativně a s grácií. Pokud chcete letos vidět formule i jinde než na hrstce evropských okruhů, lepší možnost nenajdete.

F1 2020
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Výjimečně povedené závodění. Zábavné, efektní, nabité obsahem. F1 2020 ctí licenci, pro fanoušky tedy povinnost.

Reklama
Reklama

Související články

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz