Dusk - 12 Recenze Dusk-12

Dusk-12

Ondřej Švára

Ondřej Švára

14. 9. 2009 22:38 3
Reklama

Vzbudil jsem se v mrazáku. Ze smradu tlejících těl se mi dělá blbě a navíc po mně jdou vojáci. Proč? Netuším. Bloudím po jakési laboratoři. Nevím, kam mám jít a nevím, proč mám vůbec odcházet. Všechno je tu strašně zmatené, ven se dostávám vlastně jen náhodou, abych skončil v jakémsi podivném doku. Začínám si uvědomovat, že asi nejsem tak úplně normální. Stejně jako celé tohle dobrodružství s názvem Dusk-12.

Příběh nové (ruská verze je ale již dva roky na trhu) 3D akce od Orion Games se rodí v těle abnormálně vyvinuté myslící bytosti jménem Gorin, jenž je výsledkem tajného armádního pokusu Dusk-12 o vytvoření ideální supervojáka. Místo neporazitelného vojska ale vznikl pouze nebezpečný virus, jenž zdecimoval jedno ruské město Chernozersk natolik, že jej musely obsadit jednotky Spec-Ops. Vy, zmutovaný Gorin, se na útěku z této apokalypsy stáváte lovnou zvěří, abyste později zjistili, že máte k lidské rase, přesněji k jednomu člověku, blíž, než jste si na začátku dokázali připustit…

Rukama proti kulometům

Od dob pražského začátku v Soldier of Fortune II byste si mohli myslet, že na blbější rozjezd hry už nikdy nenarazíte, ale Dusk-12 s laboratorně-námořní dvojmisí dokazuje, že to možné je. Ke hře, která vás po zmateném intru donutí bušit holýma rukama do hlav střílejících vojáků a navrch přidává křečovité pobíhání v debilně navržené úrovni, musíme být nekompromisní. Tady už ani budgetová cena nehraje roli a je otázkou, zda Dusk-12 budete mít chuť vůbec dohrát, protože jak brzy zjistíte, také zbytek akce se ani nepřibližuje šedi průměru. Pojďme si povědět víc.

Vývojáři se rozhodli oživit příběh i hratelnost pomocí dvou odlišných charakterů, takže „poctivá“ pětihodinovka s Dusk-12 se nese v duchu střídání boje nablízko s mutantem a klasické střílečky v podání vojáka Andreye Yegorova. První minuty s Gorinem připomínají hru za mistra lovu Predátora, ovšem jen do té doby, dokud jste ochotni věřit, že autoři popustí uzdu fanatazii a začnou mutanta vybavovat originálním bojovým arzenálem. Nestane se tak a drtivou část hry se opravdu budete muset spolehnout pouze na své silné paže, což je stupidní a frustrující zároveň, protože pěstní souboje krom jiného trpí až katastrofálně necitlivou detekcí zásahu. Některému protivníkovi zkrátka stačí ubalit jednu na tvář (hloupě to zní a také tak vypadá), ale druhého stejnou taktikou už nebudete moci zaboha sundat. Bravo!

Přes jistou nemotornost jsou ale mise za nadměrně silné stvoření o poznání jednodušší než ty s Yegorovem, který by bez poměrně širokého výběru zbraní nepřežil v zóně ani minutu. Arzenál je pestrý i zajímavý zároveň. Kromě běžně viděných kousků tu najdete poměrně málo známou bojovou brokovnici Saiga 12K, sniperku Vintorez a také solidní útočnou pušku AK-108. Yegorovův arzenál je vlastně tím jediným, s čím Dusk-12 na chvíli vylézá z bahna podprůměru, aby se tam následně zase vyválel. Orioni jako by například neuměli naprogramovat dnes již v podstatě standardní mód střelby přes hledí a mušku, čili zejména na začátku hry budete při střílení poměrně nepřesní.

Hledej šmudlo

Je to však pouhá maličkost ve srovnání s problémy, které vás ve hře dále čekají. Především leveldesign totiž vypadá, jako by jej navrhoval někdo, kdo hru později ani neviděl v chodu. Úkoly jsou nesrozumitelné a mapy, zřejmě z důvodu prodloužení mizerné hrací doby, přeplněné zákeřnostmi, jež vás donutí naštvaně běhat levelem a hledat schovaný průchod z jednoho koridoru do druhého. Často vám nebude jasné, kam a proč jdete - přestože jsou mise velice lineární, kvůli spoustě designérských nesmyslů bývá obtížné jedinou možnou cestou k cíli najít. U Dusk-12 skutečně nedoporučujeme přemýšlet v rámci zákonů reality, ušetříte si tím spoustu omylů. Kupříkladu přijít na to, že s mutantem sice nedokážete roztrhnout pletivo plotu, ale pěstí rozboříte zeď do další sekce levelu raz dva, vás může stát i hodinový zákys. Zde a v mnoha dalších případech prostě neplatí selský rozum, ale to, co autoři zrovna potřebovali.

Těžko se tomu věří, ale v jednom případě (a to už se dostáváme ke kritice technického základu hry), se jim dokonce podařilo ukončit level dřív, než to situace žádala. Chcete-li být jako vývojář pro smích nejen profesionálům z oboru, ale i celé modařské obci, umístěte poslední checkpoint úrovně tak špatně, že se díky tomu hráč může vyhnout boji s vůkol pobíhajícím bossem, a přesto level zdárně dokončit. Stačí mu doběhnout za raketometčíkovu pozici, kde již hra počítá s předělovou scénou, a má bez výstřelu hotovo, loading... Neuvěřitelné.

Ještě větší blbec, než jsme doufali

Pokud u hry vydržíte až do jejího konce, zjistíte, že u Dusk-12 zřejmě neproběhl žádný betatest. Hra je prošpikována bugy, jako nedělní svíčková slaninou. Vypadávající textury a snad docela absentující kolizní model (prostrkování barelů a zbraní skrz zdi tady působí tak samozřejmě, jako by to snad bylo normální) bychom budgetu prominuli, ovšem kixy v umělé inteligenci už vrací hru skutečně někam do rané fáze vývoje. Nepřátelům jakoby neviditelná ruka v některých situacích opravdu doslova vytahovala životadárnou zástrčku z hlavy. Vedle totálně zmatených opičáků v helmách (dejte jim merunu a je tu Blood Bowl) by vypadal poměrně sečtěle i kníže Ignor, a ani ostatní charaktery na tom nejsou lépe. V akci si počínají chaoticky a co teprve, když jim po znovunahrání uložené pozice najednou úplně vypne mozek a přestanou na vás reagovat...

Mohou-li vývojáři v souvislosti se zastaralým grafickým zpracováním ala mix Stalkera s Half- Lifem argumentovat nenáročností na hardware, těžko už budou omlouvat prachbídné ozvučení. Nevíme, co je horší, zda amatérské namluvení charakterů, příšerný elektrorockový hudební podklad, nebo zastřený zvuk zbraní.

Nemá smysl pokračovat ve výčtu negativ, byl by to dlouhý a smutný seznam. Rozlučme se s konstatováním, že komplikovaný příběh z městečka Chernozersk se ostře nepovedl a že chyby v kódu a sterilní hratelnost tentokrát nemůže přebít ani budgetová cena. Titul pro nejhorší akci léta putuje do Ruska.

P.S.: Přibližně minutové "řízení" liazky patří k snad nejkomičtějším okamžikům historie akčních her. Pokud nevěříte, že i dnes lze ztvárnit přístrojovou desku včetně volantu! jako statickou nepohyblivou texturu, zahrajte si Dusk-12.

Dusk - 12
Windows PC

Verdikt

Je to barevné a hýbe se to. Takové jsou devizy ruské hry Dusk-12. Hry, která za málo peněz nabízí ještě méně muziky. Ruce pryč, cizáku, zde domov tvůj není.

Co se nám líbí a nelíbí?

Svižná grafika, solidní arzenál zbraní.
Bugy, amatérské ozvučení, stupidní styl boje za mutanta, velmi slabá AI, špatný design úrovní.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama