Donkey Kong Country: Tropical Freeze Switch

Mohu-li soudit podle sebe a svého nejbližšího okolí, jsou nyní majitelé Switche ve stádiu napjatého očekávání. Minulý rok se Nintendu (a přiznávám, že navzdory mojí počáteční skepsi) extrémně vydařil, letos ale zatím na nějakou opravdovou pecku pořád čekáme. Ne že by na Switchi momentálně nebylo co hrát, čerpáme ale téměř výhradně z portů a remasterů, které si svůj pobyt na výsluní už užily. Kolekce dobrodružství Bayonetty byla fajn, loňský South Park taky, Outlast 2 či Layers of Fear jakbysmet. Tuto společnost oprášených titulů nyní rozšiřuje další uchazeč o obsah vaší peněženky a volný čas. Donkey Kong Country: Tropical Freeze se po čtyřech letech od vydání na Wii U vrací. Má ještě pořád co nabídnout?

HLAVNĚ V KLIDU

Ano, má. Pokud by vám stačila takto zkrácená odpověď stačila, můžete rovnou vyrazit do obchodu. Tropical Freeze je pořád tou skvělou, byť často nebývale tuhou hopsačkou, jako tomu bylo na minulé generaci konzolí od Nintenda. Verze pro Switch ale přichází s jednou podstatnou změnou, jež by k hraní mohla přilákat i ty z vás, pro něž je právě obtížnost kamenem úrazu, případně pro ty, kteří zvažují pořízení pro mladší ratolest.

Můj jinak léty praxe vytrénovaný stoický klid občas dostával pořádně na frak a Switch párkrát málem letěl do zdi.

Abyste tomu rozuměli, pokud hledáte výzvu, nemusíte se bát, Tropical Freeze ve svém základním režimu nijak nevyměkl. Hra tak trochu klame tělem a její veselé vizuální zpracování ostře kontrastuje s plynule se zvyšující obtížností. Hratelnost se nijak nezměnila, některé úrovně potrápí i zkušené pařany a přiznám se, že můj jinak léty praxe vytrénovaný stoický klid občas dostával pořádně na frak a Switch párkrát málem letěl do zdi. Některé úrovně jsou skutečně vypečené a občas jsem měl pocit, že určité pasáže musím vypilovat k dokonalosti, obrnit se zenovým klidem a doufat v trošku toho štěstíčka, které mi snad vyjde v ústrety. Dohromady na vás čeká šest světů, každý po několika levelech, kromě toho se můžete věnovat nepovinným výzvám a samozřejmě i sbírání různých collectiblů, které vám například odemknou sošky jednotlivých postav, jež si následně můžete prohlížet v menu. Souboje s bossy jsou komplexní a jejich úspěšné zdolání je výrazně uspokojivé, což je zrovna disciplína, ve které by se od Donkey Konga mohl loňský Mario leccos přiučit.

VZHŮRU DO TROPICKÉHO...MRAZU?

S ohledem na žánr vás asi nepřekvapí, že příběh tu hraje až několikáté housle. Během Kongovy narozeninové oslavy dojde k útoku zlotřilých zlobivců, kteří tropický ostrov zahalí do sněhu a ledu a oblíbený opičí hrdina musí tuhle prekérku vyřešit. Naštěstí na to není úplně sám, v průběhu hraní si budete moci přivolat kolegy Diddyho, Dixie a Krankyho. Každý z nich vám při hraní nabídne unikátní výhody, zatímco s Diddym se můžete chvíli vznášet na místě, Dixie vám prodlouží skoky a Cranky může na své hůlce zatočit na nepřátele. Tyto vedlejší postavy navíc otevírají příležitost pro kooperativní hraní.

Největší změnou a bonusem, s níž verze pro Switch přichází, je implementace takzvaného Funky Mode. V tomto režimu budete místo klasického hrdiny hrát za o poznání hustějšího a charismatického surfaře Funky Konga, který vše bere trochu více „v pohodě“. Spadnete na ostny? Žádný problém. Zůstanete ve vodě trochu déle bez vzduchu? No a co? K tomu si připočtěte dvojité skoky a výrazně vyšší zdraví a je vám jasné, že Funky Mode je v zásadě takovou easy obtížností, kterou dokáže pokořit skutečně každý. Osobně si myslím, že zařazení tohoto režimu je dobrým nápadem, který titul přiblíží novému publiku a i vaše děti si budou moci užít vtipnou hru s opicemi bez toho, aby se vám co chvíli s pláčem popelily pod sukní. I ostřílení borci si díky Funky Mode navíc mohou hru užít v trochu jiném tempu a vychutnat si její variabilní úrovně bez neustále naběhlé žilky na čele.

OPICE K ZULÍBÁNÍ

Jednoznačnou pochvalu pak zaslouží grafické zpracování. V dokovacím režimu hra běží v rozlišení 1080p při 60 FPS a je skutečně pastvou pro oči. Nádherně ostrá grafika, barvy a absolutní plynulost dělají hře parádu a skutečně jsem měl problém si připustit, že se jedná o čtyři roky starý titul. Hra vypadá skvěle i při hraní v handheldovém režimu, a to přitom ani neběží v nativním rozlišení displeje, tedy v 720p. Přesto není grafika ani při hraní na cestách rozmazaná. Donkey Kongovi hraje do karet i vtipný design postav a prostředí, spousta nenápadných animací a také velmi pohodový, byť občas trochu kolovrátkový hudební doprovod.

Pokud zoufale hledáte titul, který zase po čase prožene vašemu Switchi obvody, tady jej máte v plné parádě.

Projít hru od začátku až do konce vám zabere něco málo přes deset hodin v závislosti na vaší šikovnosti, další čas ale můžete utopit ve sbírání již zmíněných collectiblů. A dost možná to při z mého pohledu poněkud přestřelené cenovce budete chtít udělat, přeci jen se historie se staršími porty opakuje a za Tropical Freeze v obchodě zaplatíte skoro cenu nové AAA hry. Pokud ale zoufale hledáte titul, který zase po čase prožene vašemu Switchi obvody, tady jej máte v plné parádě.

Nintendu to zas jednou vyšlo a ze svého bohatého portfolia vytáhlo hru, která dělá jeho hybridní konzoli parádu. Zejména pokud s Tropical Freeze dosud nemáte zkušenost (což je s ohledem na počet prodaných Wii U dost pravděpodobné), dejte téhle vydařené plošinovce šanci. Super Mario Odyssey je pořád o kus lepší skákačka a prodává se jen o ždibíček dráž, Donkey Kong mu ale zdárně šlape na paty. Přesto doufejme, že nás Nintendo letos potěší spíše zbrusu novými tituly, na míru ušitými pro Switch.