Dead or Alive 6 Recenze Dead or Alive 6

Dead or Alive 6

Martin Synek

Martin Synek

21. 3. 2019 10:25 8
Reklama
Reklama

Bojovky ještě stále nevymřely. Dokazuje mi to takřka každý nově vydaný titul za poslední léta. Ne proto, že by byla každá nová bojovka super úžasným nebo přelomovým dílem, ale už jen pro ten pocit, že se tímto herním odvětvím vůbec někdo zabývá. Aktuálně opět uzrál čas na to, aby další velké bojovkové jméno vytasilo svých pár trumfů z rukávu a konkurenci uštědřilo několik nepříjemných úderů na spodní čelist. Zda-li se to povedlo šestému dílu Dead or Alive, na to se můžete podívat na konci recenze do boxíku s hodnocením, ale nejdříve byste si měli přečíst, co mě k takovému číslu vůbec přivedlo.

I když předpokládám, že můj text bude číst převážná část fanoušků série nebo bojových her obecně, musím pamatovat i na nováčky a nezasvěcené, kteří by chtěli do zdejší hry nějakým způsobem proniknout nebo ji alespoň krátce vyzkoušet. Proto jsem si i do dnešní recenze připravil i menší exkurzi do historie značky Dead or Alive. Jde opět o jednu z mých oblíbených bojovkových sérií, která si zaslouží, aby její úspěchy byly zrekapitulovány. Z trhu totiž „de facto“ vytlačila jinou a neméně uznávanou virtuální přesdržkovku. 

TĚŽCE ZKOUŠENÝ SPASITEL!

Za hrami ze série Dead or Alive stojí již od počátku vývojáři z Team Ninja. Jde o interní studio společnosti Koei Tecmo, které založil v roce 1995 excentrický japonec Tomonobu Itagaki. Ten vzal nabídku Tecma, které v té době bylo na pokraji bankrotu. Tato spolupráce měla vyústit v přímého konkurenta segácké sérii Virtua Fighter, která byla ve své době na vrcholu popularity. Itagaki uspěl a doručil bojovku, která si vzala ze soubojového systému Virtua Fightera to nejlepší a přidala ještě několik vlastních nápadů. První hra  Dead or Alive zažila v roce 1996 nebývalý úspěch a firmu z finančních problémů vytáhla. Nadto se zařadila po bok takových bojovkových jmen, jakými byly v devadesátých letech Street Fighter, Mortal Kombat nebo právě Virtua Fighter.

Co však bylo zřejmě na celé situaci nejzajímavější? Nejspíše fakt, že šlo také zřejmě o cílenou zakázku pro Sony a její první PlayStation. Jak už jsem zmínil v odstavci nahoře, největším konkurentem pro první PS byl jednoznačně Saturn od Segy. A ten měl veleúspěšného Virtua Fightera 2, který zdomácněl ve všech hernách a každý, kdo měl doma konzoli od Segy, měl doma i Virtua Fightera ze stejné stáje. Je jasné, že Sony potřebovalo obdobnou sérii, která by mohla vyjít i na jejich platformě, která byla z pohledu doby jednoznačně nejúspěšnější konzolí tehdejška. Znalci jistě odvětí, že Dead or Alive vyšlo i na Saturn, jenže pouze v Japonsku a na západ se hra vůbec nedostala.

Pokud jste v posledních deseti letech žili v některém z jiných paralelních vesmírů, asi jen těžko budete vědět, že synonymy k Dead or Alive jsou jednoznačně „hlavně obrovské dudy“!

Každopádně jsou obě série jistým způsobem provázány, přestože jde o konkurenční hry. Nyní Dead or Alive předbíhá svého předchůdce a vytahuje na nás regulérní šestý číslovaný díl. Tam, kde ikona od Segy skončila své putování po domácích herních systémech dílem pátým, zde se Dead or Alive nebojí navázat. Abych byl malinko přesnější, DOA se pro mě stala novodobým Virtua Fighterem, kterého jsem léta obdivoval pro svůj důraz na rychlé (nebo spíše rychlostní) souboje. A o to víc jsem byl potěšen, když tvůrci v minulém díle přivedli Akiru. Jednoho ze stěžejních bijců Virtua Fightera. Což na druhou stranu může znamenat, že se se segáckou sérií jen tak neshledáme.

TĚŽCE ZKOUŠENÍ HRÁČI!

Za celou svoji historii se série Dead or Alive docela jasně vyprofilovala. Z napodobovatele se časem stává právoplatný nositel postupné evoluce, který disponuje poměrně lehce uchopitelným soubojovým systémem nebo důrazem, který je kladen na ženské bojovníky a rozpohybování jejich nejdůležitějších partií. Pokud jste tedy v posledních deseti letech žili v některém z jiných paralelních vesmírů, asi jen těžko budete vědět, že synonymy k Dead or Alive jsou jednoznačně „hlavně obrovské dudy“ a co nejmenší vrstvy ošacení. Ale to už stejně většina fanoušků série dávno ví. V aktuálním díle Dead or Alive 6 tomu není jinak. Z celkového počtu čtyřiadvaceti bojovníků, zabírá ženské osazenstvo výrazně větší část, než pokolení mužské.

Pokud se zaměříme na příběhový režim, ten je zde obsažen tradičně ve formě modu Story. Jde o první volbu menu a nejspíše půjde i o první kroky, které ve hře učiníte. V příběhu opět nebudeme hledat žádné hlubokomyslné poselství. V kůži rozličných bojovníků budete procházet šňůrou soubojů, které budou občas proloženy nějakou animovanou cutscénou, jejichž scénář musela vyplodit opravdu chytrá hlava. Jde o odpadové hospodářství, které je na úrovni takového Tekkena 7 nebo posledního Soul Caliburu.

Na má slova si jistě vzpomenete, když vás bude držet v tlamě obří tyranosaurus nebo vás odnese přerostlý pterodaktyl.

Příběh si projdete stejně maximálně jednou a pak rychle zapomenete. Nejde o nic dlouhého a za chvilku máte hotovo. Jste-li však nováčky v sérii, doporučím vám navštívit jinou položku zdejšího menu. Jde o trénink. Soubojový systém není těžký a do krve umí přejít poměrně rychle. Jenže zdejší výcvikový mód vás přichystá i na takové vychytávky, jako je blokování útoků, reversaly nebo novinky v podobě protiúderů. Jinak jde vše ve stejných vyšlapaných kolejích, jako šlo minule. Kombinujete údery horními či dolními končetinami a využíváte krytů či speciálních technik. Tvůrci je tento soubojový systém označován coby „triangle systém“. Souboje jsou více na tělo, než jsme si zvykli jinde a hlavně jsou velmi svižné.

Nejvíce mě překvapil fakt, že je letos při soubojích kladem důraz spíše na obranu. Existuje zde několik velmi dobře fungujících technik, kterými se dají útoky soupeře blokovat. K tomu dopomáhá nový ukazatel protiútoků, takzvaný Break Gauge systém. Také je mnohem jednodušší přerušit kombo dotírajícího bijce, který vás tlačí do rohu. Break Hold či Break Blow vám dokáže pomoci ze svízelné situace a ještě při tom poškodit zdraví soupeře nemalým způsobem. Tak jako v minulosti můžete využít prostoru v plné parádě a útočit prakticky ze všech stran. Když hra zrovna nestávkuje (vysvětlím níže), v rukách ostřílených bijců jde o tanec, ve kterém jeden hledá slabinu v obraně druhého, aby mu uštědřil ve vhodný okamžik devastující sérii úderů. Což však platí de facto o každé z bojovek.

TĚŽCE ZKOUŠENÁ PENĚŽENKA!

Hráči, kteří hrají bojové hry dlouhodobě, si jistě (ne)zvykli na různá rozšíření, doplňky nebo rozličné druhy mikrotransakcí. Dead or Alive to na fanoušky zkouší ještě drsnější cenovou politikou, kdy se nebojí říct o vysloveně obludné částky za kosmetické serepetičky, které nemají na samotné hraní pražádný vliv. Už v minulém díle se dalo za dodatečná DLC utratit bezmála třicet tisíc korun. Pokud byste chtěli aktuální šestý díl mít hned od začátku kompletní, budete muset za první season pass vysolit brutálních 2500 korun. Což v praxi znamená, že pro začátek jste na více než čtyřech tisících za hru. Nicméně jde pouze o začátek, který slibuje dvě nové hratelné postavy a 52 kosmetických doplňků pro aktuální sestavu bojovníků.

Pokud si budete chtít cokoli odemknout do základní hry, tak počítejte s tím, že budete hodiny a hodiny tupě grindovat, protože ceny jsou nastaveny nesmyslně vysoko.

Na celou politiku placených DLC a season passů bychom se však mohli zvysoka vybodnout a při nejhorším si zakoupit jenom dodatečné bojovníky. Jenže tu máme další „ale“. To spočívá ve velmi divné optimalizaci pro konzole od Sony. Hru jsem pro účely recenze odehrál na PS4 Pro a nutno podotknout, že jsem se potýkal se zajímavým jevem. Už při testování beta verze hry, která proběhla někdy začátkem roku, jsem narazil na jakýsi typ lagu, který v určitých momentech měl za následek lehoučké zaškobrtnutí obrazu, což většinou vyústilo ve fatální situaci spojenou s výpraskem od soupeře. Teď se bavíme o offline variantách hry (Story, DOA Quest, Arcade a další). Stejný typ lagů se mi bohužel nevyhnul ani v online mačích a docela rád bych zjistil, zda má i někdo další podobný problém.

Graficky se od minula zas tak moc nezměnilo. Kromě výše zmíněných problémů vše jede svižně a tvůrci přidali i na některých grafických detailech. Roztrhané oblečení nebo oděrky na kůži jsou hezkým efektem navíc. Přibyly nové arény a některé z nich jsou vyloženě povedené. Obzvlášť jsem si oblíbil takové, které jsou hodně interaktivní a něčím ozvláštňují samotný průběh boje. Na má slova si jistě vzpomenete, když vás bude držet v tlamě obří tyranosaurus. Zde bych vám nerad vyzrazoval příliš, abyste si všechny arény a jejich specialitky vyzkoušeli na vlastní kůži. Nyní totiž máte jedinečnou šanci vyzkoušet verzi Core, která je free-to-play a nabízí čtyři hratelné postavy.

TĚŽCE ZKOUŠENÁ HRA!

Mou největší výtkou však nebude cenová politika vydavatele. Bude jí zoufale málo novinek. Jak už jsem psal nahoře, očekávejte příběhový mód, který dohrajete během chvilky, chybí mi dokonce i „tag mód“, který tu byl minule. Pokud si budete chtít cokoli odemknout do základní hry, tak počítejte s tím, že budete hodiny a hodiny tupě grindovat, protože ceny jsou nastaveny nesmyslně vysoko. Netuším tedy, do jaké míry vás bude bavit bojovat stále a stále dokola jen proto, abyste mohli vidět Kasumi v titěrných bikinkách. Osobně mě to nijak zvlášť neoslovilo.

Hraju bojovky už dost dlouho na to, abych poznal, jestli se série ubírá správným směrem nebo ne. Sérii Dead or Alive mám rád už od samého začátku, ale šestý díl mě pouze utvrzuje v tom, že byl primárně vyvinut proto, aby z fanoušků série vytahal hromadu peněz a zároveň jim přinesl něco, co důvěrně znají. Lehoučké změny v soubojovém systému pak nedokážou zakrýt fakt, že tvůrci přešlapují na místě a neví kam se se sérií pohnout. Netvrdím, že jde o špatnou hru, to rozhodně ne. Jen mám prostě pocit, že Dead or Alive mohla dopadnout o pořádný kus lépe.

Dead or Alive 6
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Dead or Alive je v jádru výborná bojovka, kterou zbytečně sráží nedostatek novinek, které by sérii posunuly ještě o krok výše. Fanouškům to nejspíš bude stačit, ale ten zbytek by měl své peníze investovat jinde. Slev se totiž jen tak nedočkáme, spíše naopak.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz