Company of Heroes 2: Ardennes Assault Recenze Company of Heroes 2: Ardennes Assault

Company of Heroes 2: Ardennes Assault

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

25. 11. 2014 10:10 24
Reklama

- Poslední pokus o aktivní odpor Třetí říše v tuhé zimě na přelomu let 1944 a 5. Adolf Hitler vydává rozkazy, které i jeho vlastní generálové považují za šílené. Plán, který zčásti uspěje právě proto, že je tak neuvěřitelně nemožný. Operace Wacht am Rhein si vyžádá ztráty 60 tisíc německých a 80 tisíc spojeneckých vojáků, zabrzdí postup na západní frontě, ale také definitivně vyčerpá nacistické Německo.

- První pokus o oživení singleplayeru úspěšné RTS Company of Heroes 2 stand-alone kampaní zpracovávající bitvu o výběžek. Tři příběhy spojeneckých divizí, které podnikají důležité a mnohdy zoufalé kroky, aby zabrzdily postup německé armády a odvrátily nečekaný útok. Obtížná strategie s natvrdo implementovaným iron-man módem, která je k hráči příjemná asi jako Joachim Peiper k válečným zajatcům.

První dojem společný pro obě historické události? Spojenecký velitel německému, věrný hráč svým Relic Entertainment: "Jste se zbláznili, ne?"

TŘI KOMPANIE

PŘEŽILI JSME ARDENY!

Company of Heroes 2: Ardennes Assault
i Zdroj: Hrej.cz

Filmovým tipem pro zájemce o téma je trilogie režiséra Ryana Littlea Saints and Soldiers (ČSFD). Hlavně na prvním dílů je znát nízký rozpočet, ale divácký zážitek to příliš nekazí...

Stand-alone datadisk vydařené realtimovky klasického střihu se zaměřuje na singleplayerovou kampaň a přichází s konceptem dynamických misí a řízení bojů v Ardenách prostřednictvím globální mapy ne nepodobné třeba Hearts of Iron. Po silně předskriptovaném úvodu se tak hráči otevírá možnost vést válku dle vlastního uvážení, pohybovat třemi jednotkami po mapě rozsekané do jednotlivých sektorů a plnit jak předepsané mise, tak i reagovat na náhodná setkání a události. Jednotlivé scénáře pak mají různý průběh; část jich patří mezi naskriptované mise, část funguje procedurálně jako skirmish s určitými (tu více tu méně otravnými) pravidly typu "získávat vítězné body mohou jen tanky" nebo "zvítězí strana, která zabere více balíčků se zásobami." Variuje pak také obtížnost jednotlivých misí v závislosti na množství či spíše síle nepřátel v daném sektoru. Tentýž úkol tak může být dětsky snadný, když se v prostoru nachází jediná nacistická divize, i nelidsky obtížný – více křížů v dané provincii může udělat z běžných jednotek zkušené veterány, zvýšit počet protitankových pastí, zpřístupnit nepříteli artilerii a podobně.

Ardennes Assault je sice stand-alone, rozhodně však nejde o vhodný titul pro nováčky v CoH nebo dokonce žánru RTS.

Výsledkem tak je na sérii Company of Heroes nebývale otevřený koncept kampaně pro jednoho hráče, jemuž dávají šťávu také rozdíly mezi jednotkami: zatímco podpůrná divize skvěle zvládne obranné mise, na ty, kde je třeba rychlá akce, se mnohem více hodí parašutisté a hrubou sílu zase zastoupí mechanizovaná jednotka. Vysoko posazená laťka obtížnosti nutí rozvážit povahu misí a kalkulovat s vybavením, únavou a zkušenostmi divizí, a svým způsobem přispívá k atmosféře strachu o osud každého jednotlivého vojáka.

NEÚPROSNÁ KAMPAŇ

ZIMNÍ VÁLKA

Německé označení ofenzívy v Ardenách byo Stráž na Rýně; v anglosaském světě se jí říká buď "bitva o výběžek," "zimní válka" a nebo Rundstedtova ofenzíva. To je trochu ironie, protože Gerd von Rundstedt přímo zuřil, že po něm Spojenci pojmenovali plán, o jehož neúspěchu byl bytostně přesvědčen...

Ardennes Assault využívají principu "iron-man" kampaně s jedinou ukládací pozicí. Tak dovedou efektivně dostat hráče do kouta, když po sérii ne tak úplně vydařených misí zjistí, že nezbývá, než restartovat celou hru. To je velmi frustrující zejména v kombinaci s nedostatečným vysvětlením mnoha různých herních prvků a ne úplně šťastným vybalancováním. Prolog sice hezky představí jednotlivé divize, ale o vlastnostech hry, jakými je například využití velitelů vedle odemykání bojové techniky i k posílení útočných svazů či rychlejšímu získávání zkušeností, či o efektivním sběru zkušenostních bodů v misích a vlivu ztrát na výdrž jednotky na globální mapě, se už musí každý poučit za chodu.

Z misí pak jednotky vycházejí i při skvělém splnění úkolů jen s několika málo desítkami zkušenostních bodů, přitom ale ke každému upgradu potřebují rovnou stovku. Každé doplnění stavů pak – logicky, protože dojde k nabrání vojáků-zelenáčů – těžce vydobyté zkušenosti rozmělní. Hráči je tak efektivně až do samého závěru kampaně upřena radost z růstu výkonu a významného vylepšení vlastních jednotek.

S tím vším se tak nutně musí spojit důrazné upozornění. Ardennes Assault je sice stand-alone, rozhodně však nejde o vhodný titul pro nováčky v CoH nebo dokonce žánru RTS jako takového. Jakkoliv spektakulární a pestrou hrou je, začátečník si bude připadat asi jako 101. výsadková divize v Bastogne.

CENA ŽIVOTA

DOKUMENTÁRNÍ FILM

Company of Heroes 2: Ardennes Assault
i Zdroj: Hrej.cz

Před příběhovými misemi vyprávění nabírá rozměry dokumentárního filmu, který nenásilně vede ke zjišťování podrobností o dílčích bitvách a průběhu zimní války v Ardenách. Palec nahoru!

Původní hra trpěla idealizovaným a naivním vyprávěním. Amorfního plukovníka Izakoviče nahrazuje v Ardennes Assault trojice hrdinů, kteří reprezentují rozdílné typy vojáků od zkušeného a charismatického "drsňáka" až k veliteli, jenž se do čela jednotky dostal náhodou a symbolizuje touhu "normálního člověka" přežít válku s co nejméně šrámy na duši a svědomí. Silněji než stále nepřesvědčivé vstupy hrdinů v brífinzích a po skončení misí však působí samotné herní mechanismy, kdy tlak na bojovou efektivitu a perzistence armád vede ke starostlivému nakládání se zdroji a hratelnost tak tvoří vítaný protiklad mnohdy bezuzdnému plýtvání muži a technikou na východní frontě.

Datadisku se podařilo oživit obsah misí jak dobrým naskriptováním, tak i přítomností mnoha volitelných úkolů a rovněž kvalitní nepřátelskou AI, jež umí volit vhodné jednotky a útočit na nečekaných místech. Téměř všechny prvky hry však spojuje ambivalence slibnosti/potenciálu a na druhé straně nedotaženosti. Nápad s globální mapou v kampani je skvělý, ale nakonec je jen o málo zajímavější, než vybírání nového sektoru v Dune II z roku 1992. RPG systém volá po kvalitnějším odladění, aby lépe odměňoval a motivoval i jiné hráče než pár procent vyvolených, kteří hrají CoH 2 lépe než Bůh i Quinn Duffy zároveň. A ano – nelze nezmínit i cenu. Přes znovuhratelnost danou hardcore režimem ukládání je 40 eur na Steamu za balík singleplayerových misí zkrátka hodně.

Což nás opět přivádí k poslechu Řvoucích orlů, široce vytřeštěným očím jak z mnohahodinového nočního hraní, tak i některých obtížně pochopitelných rozhodnutí autorů... A čekání na tradiční období slev, které přijde stejně jako Hitlerova belgická invaze v zimě; avšak ani trochu nečekaně. Heil, Relic!

Company of Heroes 2: Ardennes Assault
Windows PC

Verdikt

Velmi obtížný datadisk, jemuž dynamická kampaň dodává na rozmanitosti. Výzva pro zkušené hráče, noční můra pro RTS začátečníky.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama