Call of Duty: Modern Warfare Recenze Call of Duty: Modern Warfare

Call of Duty: Modern Warfare

David Plecháček

David Plecháček

4. 11. 2019 12:45 25
Reklama
Reklama

Stačilo velice málo a mohli jste si číst úplně jinou recenzi. Cesta nového Call of Duty do naší redakce byla velice trnitá, prakticky dvakrát jsme si prohodili, kdo nakonec nové Modern Warfare zrecenzuje. Ale když mluvím o úplně jiné recenzi, nejde jen o to, kdo jí napíše. Jde o to, jak vyzní. Ať už jsou názory na další pokračování letité série jakékoliv, rozhodně nejsou jednotné a homogenní. A to ani mezi námi.

DLOUHO JSME SE NEVIDĚLI

Activision, potažmo vývojáři z Infinity Ward, prezentují Modern Warfare jako takový restart. Ne snad, že by jej série z pohledu čísel potřebovala, ale všichni, kdo Call of Duty pravidelně hrají, vědí, že by nebylo od věci radikálně kostru ořezat a zkusit znovu vymyslet kolo, když už se to stávající sotva točí. Je sympatické, že si tento fakt uvědomili i samotní autoři, především mluvíme-li vyloženě o vývojářích z Woodland Hills, jejichž poslední dvě hry byly Ghosts a Infinite Warfare. Jelikož už se před nimi datuje trilogie Modern Warfare, analogie k znovuobjevení pomyslného kola se poměrně nabízí. Už v úvodu prozradím, že se to nepovedlo asi tak, jak si autoři, ale ani hráči představovali. Snaha o restart skončila někde v půli a nové Modern Warfare zdaleka není návrat do nejlepších let. To je ale právě stěžejní bod, na kterém se v globálu jen horko těžko shodneme.

Předpokládám, že už při čtení základního nástinu děje nevěřícně kroutíte hlavou. Není to tak zlé.

Nástrojů, jak hráče přesvědčit o opaku, má novinka hned několik. Předně jde o nový engine. O jeho kvalitách se toho napsalo mnohé, my vám jen řekneme, že jestli za něco nebudeme Modern Warfare z roku 2019 peskovat, je to jeho grafické zpracování. Ta hra je jednoduše nádherná, a i když svůj sexappeal mají všechny Call of Duty bez výjimky, MW nad nimi ční jako Gisele Bündchen v nejlepších letech. Hra nejen, že je to krásná, ale i absolutně plynulá i na základních verzích konzolí. To by měla být samozřejmost, nikoliv vyzdvihovaný klad, ale zmiňujeme jej jen pro úplnost. Vyjma technického stavu se též mluví o předělaném multiplayeru a nových režimech, a předně (na poměry série vcelku nezvykle) o revidované kampani, která má být dospělejší než kdy dřív.

MODERNÍ VÁLKA 0

Příběh nového Modern Warfare se roztočí po teroristickém útoku na londýnské náměstí Piccadilly. Ačkoliv se na první pohled zdá, že je o zločincích jasno, velice záhy se ukáže, že je situace komplikovanější. Problematickou zemí se stal Urzikstán, do nějž míří zásilka jedovatého plynu. Dobře známý kapitán John Price je tak pověřen, aby situaci vyřešil. Jak je u Modern Warfare zvykem, ani tentokrát za samotného Price nehrajete. Situaci v Británii řeší především Kyle Garrick, který se s Pricem spojí až během samotného teroristického útoku a následně spolupracuje na dopadení šéfa teroristické buňky Al-Qatala. Do Urzikstánu se jako první namísto Garricka a Price dostává příslušník CIA Alex, který se má spojit s lídrem rebelů Farah Karimovou a společnými silami mají najít ukradenou zásilku nervového plynu. Na oplátku ale musí Alex (a později všichni ostatní) pomoci zbavit Urzikstán okupace Rusů, tedy především jejich generála Romana Barkova, a to ideálně bez toho, aby byla rozpoutána třetí světová válka.

Předpokládám, že už při čtení základního nástinu děje nevěřícně pokyvujete hlavou. Není to tak zlé. Základní nosnou myšlenkou je to, že některé vaše kroky samozřejmě nebudou posvěcené z nejvyšších míst, a tak se všichni minimálně na chvíli ocitnou v takové šedé zóně, což je v určitém smyslu osvěžující. Samotný příběh ale působí nekonzistentně a navíc se neobejde bez určitých klišé. Rozhodně se nejedná o zrcadlo nastavené aktuální společnosti, jak bylo před vydáním proklamováno, pokud za jedinou pravdu nepovažujete to, že matička Rus je zodpovědná za veškeré zlo na tomto světě. Celá kauza o tom, jak je Modern Warfare jen politickou propagandou, mi ve výsledku přijde směšná, Call of Duty v aktuální podání totiž neukazuje nic, co by neukazovaly i jiné dřívější hry. Zároveň tak ale nevybočuje z tohoto marasmu, i když někteří doufali v opak.

Kromě akčních částí, kdy se vám do rukou dostane plejáda zbraní, s níž musíte sejmout všechno, co se hne, se ve hře objevují i mnohem odlišnější pasáže.

Zároveň bych ale jen nekritizoval. Pokud bychom si zápletku i s rozuzlením rozpitvali dopodrobna, Modern Warfare by za moc nestálo. Avšak co se týče prezentace, to je jiná. Novinka je o parník filmovějším dílem, než tomu bylo kdy dřív. Především u cutscén si člověk říká, jak by jim slušel alespoň o trochu kvalitnější příběh. Nějakých šest, sedm hodin je přesně ta doba, která je pro takový formát ideální a kdyby jen v Infinity Ward seděli trochu nadanější scénáristé, mohli jsme se vážně bavit o perfektním zážitku. Ten totiž doplňují některé skvělé a zapamatovatelné mise. Je až s podivem, kolik zábavných pasáží Modern Warfare má a u kolika z nich si můžete říct, že takhle by ta moderní válka vážně šla. Jde především o pocity, které vám navozuje atmosféra elitních jednotek SAS, jež bývají v přímém protikladu s „nudnou“ gerilovou válkou v Urzikstánu. Nechci, aby se z Modern Warfare stalo Rainbow Six, ale naprosto bez debat tato rovina nové hře sluší nejvíce. Ne náhodou se bude dle mého nejvíce vzpomínat na úkol Clean House, který si vystačí jen s několika patry jedné budovy a velice pomalým taktickým postupem.

NEBYL TO RUS?

Co do hratelnosti, příliš se toho nemění. Kromě akčních částí, kdy se vám do rukou dostane plejáda zbraní, s níž musíte sejmout všechno, co se hne, se ve hře objevují i mnohem odlišnější pasáže. O misi Clean House už jsem mluvil, ale vedle toho budete prostřednictvím kamer navádět sekretářku jedné napadené ambasády, a nechybí ani „nutná“ část s adolescentními hrdiny, kteří jsou proti dospělým zdánlivě bezbranní. Ale budiž, příběhové flashbacky jsou holt v módě. Ten zbytek je veskrze tradiční, a to jak v dobrém, tak ve zlém.

Modern Warfare nabízí možnost opřít hlaveň zbraně o rohy, což zvyšuje nejen vaší přesnost, ale teoreticky i krytí. Nepřátelé vás ale i tak dokáží trefit za plného běhu.

Proti vám se postaví jak členové Al-Qataly, tak i ruská armáda. Vrátil bych se k propagandistické kontroverzi, kterou Modern Warfare vyvolává. Upřímně? Neřeším jí. Měl by ale být rozdíl, pokud se proti vám postaví vycvičení (elitní?) vojáci a naverbovaní fanatici s AK-47 v ruce. A to není. Modern Warfare v tomto ohledu má tu nevýhodu, že obě strany staví bok po boku, takže zatímco pět minut kropíte teroristy, dalších pět minut stojíte proti vojákům, kteří ale bojují stejně fanaticky, bezmyšlenkovitě, a působí komicky. Ani to samozřejmě nepřispívá tomu, jaký obrázek si jaký kdo udělá. O umělé inteligenci bychom ale mohli (jako u každého dílu) napsat samostatný článek. I tady platí, že co si neoddřete, to nemáte. Jakékoliv taktizování nemá smysl, protože i když si usmyslíte, že svým pobočníkům ulevíte třeba tím, že zkusíte nepřátele napadnout zboku, jeden zapomenutý nepřítel je v tu chvíli vaším katem, protože si s ním SAS ani nikdo jiný nedokáže poradit, i přestože stojí třeba dva metry od nich.

Call of Duty ale nešetří s obtížností a je to dobře. I na středně nastavenou budete často končit pod hlavní nepřátel, povětšinou vaší chybou a zbrklostí. Faktem nicméně je, že protivníci mají extrémně přesnou mušku. Modern Warfare nabízí možnost opřít hlaveň zbraně o rohy, což zvyšuje nejen vaší přesnost, ale teoreticky i krytí. Nepřátelé vás ale i tak dokáží trefit za plného běhu jen tak od pasu. Navíc nevýhodou je i to, že sami nejsou moc dobře vidět. V relativně nenápadném postavení schovaný jen za mířidly tak budete občas pátrat, odkud se na vás střílí, a těch pár desetin sekundy stačí na to, abyste to opět koupili mezi oči. Oba tyto faktory se navíc negativně podepisují i na multiplayeru.

NEKONZISTENTNÍ ÚPRAVY

Ve hře více hráčů se také zdánlivě nic nezměnilo. Stále se jedná o brutálně rychlou akci, kde stačí pár ran a jdete si znovu pro další příděl. Vrátím se k předchozímu odstavci a i tady napíšu pár řádek o tom, jak je těžké zpozorovat nepřítele a jak možnost zaklesnout zbraň křiví hratelnost Modern Warfare. Zatímco ten první fakt je problém sám o sobě a možná někomu bude připadat jen ryze subjektivní, ten druhý mění způsob, jakým se hraje. Aktuální díl je mnohem více o kempení, jak označují hráči stav, kdy se někdo nakýbluje do špatně viditelného prostoru a jen čeká, až někdo proběhne okolo – a stačí tři rány, a má kill zadarmo. Pokud si někdo najde místečko, kde se navíc zaklesne za nějaký okraj a sám tak nebude už vůbec vidět, má vyhráno.

Mapy, především bavíme se o standardních režimech, jsou pocitově o něco větší než jindy, což ale vzhledem k pomalejšímu pohybu znamená delší dobu, než se s někým dostanete do křížku.

To se bavíme především o klasických Call of Duty režimech ať už s několika hráči na každé straně, nebo v režimu, kde každý hraje sám za sebe. Dogma narušují jen dva extrémy – Ground War, který spočívá v soubojích na velkých mapách s vozidly pro 64 hráčů, a na druhém protipólu Gunfight, novinka 2v2, v níž nemáte čas nikam zalézt a kde každé kolo může trvat třeba jen 15 vteřin. Věřím, že právě tyto dva režimy budou nejhranější, jednak proto, že se jim z velké části vyhýbají problémy, ale také proto, že jde o svěží vítr do plachet plachetnice Call of Duty. Obecně vzato je ale hra mnohem pomalejší a snaží se být realističtější. Mapy, především bavíme se o standardních režimech, jsou pocitově o něco větší než jindy, což ale vzhledem k pomalejšímu pohybu znamená delší dobu, než se s někým dostanete do křížku. Vzhledem k výše popsaným problémům se nevyplatí po mapách pobíhat jako blázen, ale spíše si pozvolna hledat někoho, s kým se střetnete, tudíž bych snad i hlasoval za to, ať jsou mapy menší a toto čekání ve výsledku kratší

Co se týče zbytku jak multiplayer funguje, musíme Activision pochválit. Ačkoliv v budoucnu představí svůj battle pass, teď se hra obejde bez toho a i tak vám neustále dává jak dostatek zkušenostních bodů, tak i odměn. Díky hraní si můžete vylepšovat zbraně a věšet na ně první poslední. Každá má navíc vlastní perky, které je přizpůsobí vašemu hernímu stylu. Je na debatu, jestli vám některé vychytávky dávají výhodu oproti nepřátelům, ale na druhou stranu si je můžete vyhrát prostě tím, že budete hrát, hrát a stále jenom dokola hrát. A když jsme u těch výhod, vrací se i tolik oblíbený killstreak.

POCIT PRÁZDNA

Kromě klasických multiplayerových režimů se letos nevrací ani zombies, ani battle royale. Namísto toho se vrací Spec Ops, speciální kooperativní režim, který debutoval v druhém Modern Warfare. Spec Ops jsou vlastně takovým pojítkem mezi singleplayerovou a multiplayerovou částí, a to i díky „příběhu“, který jakž takž souvisí s tím ve hře pro jednoho. Hráči na PS4 navíc mají po celý rok exkluzivně možnost zahrát si speciální Survival Mode, který v podstatě supluje hordu. O obojím si ale bohužel myslím, že se jedná o nejzbytečnější část Call of Duty, která nenutí hráče k výraznější kooperaci, ale jen pro vás představuje další možnost, jak si zastřílet proti hloupoučké umělé inteligenci. Svou obtížností dokáže být skoro až frustrující, ale to jen kvůli případům, kdy vám dojde munice zatímco potřebujete vysypat další dva zásobníky do místního obrněnce. Staronový režim patřil mezi to nejzábavnější, ve zdejší podobě by si ale zasloužil pořádnou revizi. A to je škoda. I zde je to stejné jako v jakékoliv části nového Modern Warfare – má na víc. Svou šanci ale trestuhodně zahazuje.

Odcházím s pocitem určitého nenaplnění, přesto nemůžu říct, že bych se nebavil.

Přesto se prodává rekordně. Nebyla by hra, která by letos zažila lepší launch. Nebyla by hra, která by na PS4 zažila lepší launch, bavíme-li se o prvních třech dnech prodejů. Nebylo by jiného Call of Duty, kterému by se takto dařilo na PC, jako se daří Modern Warfare. A chápu tyto důvody. Odcházím ale s pocitem určitého nenaplnění, přesto nemůžu říct, že bych se nebavil. Bavit se bude každý, kdo si novinku koupí. Zdaleka ne každý ale bude hovořit o nejlepším Call of Duty od... Modern Warfare. Minimálně já mezi ně patřit nebudu, i když cítím, že v Infinity Ward nabírají správný směr. Revoluce to ale není ani tentokrát.

Call of Duty: Modern Warfare
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Nové Call of Duty sráží velké očekávání. Uvnitř pozlátka se totiž nachází „jenom“ další díl, nikoliv nový začátek či snad celá nová epocha značky. To ale neznamená, že by Modern Warfare nemělo kde zazářit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz