Call of Cthulhu: The Official Video Game Recenze Call of Cthulhu: The Official Video Game

Call of Cthulhu: The Official Video Game

David Rozsíval

David Rozsíval

30. 10. 2018 09:00 37
Reklama
Reklama

Howarda Phillipse Lovecrafta mají v zábavním průmyslu všichni rádi – jak konzumenti, tak producenti. Ti první pro nenapodobitelný sloh a nevídanou imaginaci, s níž stvořil světy, které lidská mysl není s to pojmout. Ti druzí pak kvůli skutečnosti, že je mrtvý už dost dlouho na to, aby mohli ve svých dílech operovat s pojmy, jako je Cthulhu, Arkham, nebo Yog Sothoth beze strachu, že na druhý den zazvoní u dveří právník s velmi vážným výrazem ve tváři.

Zkrátka a dobře, Mýtus Cthulhu je vděčnou látkou, ke které se často upínají nejen videoherní tvůrci. Snad i proto se francouzský vydavatel Focus Home Interactive smluvil s firmou Chaosium, která má na svědomí stolní RPG Call of Cthulhu a svěřil vývoj tvůrcům Sherlocka Holmese z Frogwares. Ti ostatně s chapadlatou příšerou nekoketovali poprvé – s děsivými nestvůrami z jiné dimenze se už potýkal jak zmíněný král detektivů, tak hlavní hrdina pohříchu zapomenuté logické hry Magrunner. Tvůrci se ovšem po čase s vydavatelem rozešli, a Focus musel najít jiné studio, které by se získaných práv chopilo. Nakonec se projektu zhostil tým Cyanide. Musím se zde vyznat, že Cyanide, stejně jako spřízněnému studiu Spiders, držím už léta palce, aby se dokázali zbavit nálepky tvůrců těch nejprůměrnějších her na světě. Neklaplo to s Game of Thrones, Styxem, novým Space Hulkem ani celou řadou další projektů. Je Call of Cthulhu oním projektem, při jehož tvorbě vystoupili z vlastního stínu?

ALKOHOL JE ŠPATNÝ, ÁÁÁNO?

Ethan Pierce se rád napije. Ne samozřejmě jen tak z plezíru, ale proto, že ho trápí noční můry a posttraumatická stresová porucha ze zákopů první světové války. Není proto divu, že jako soukromé očko nemá moc do čeho píchnout a hrozí mu, že přijde o licenci. Spásu nabízí nový případ – nadaná umělkyně Sarah Hawkins uhořela s celou svojí rodinou, nebo tak to alespoň vypadá, nicméně po její smrti se objevil záhadný obraz, který vede Sářina otce k domnění, že vše není tak, jak se zdá být. A záhadě má přijít na kloub právě Ethan. Odpovědi by se snad mohly ukrývat na ostrově, nesoucím optimistický název Darkwater.

Tvůrci vás budou lineárně postrkovat po lokacích, které jsou tak akorát velké, aby ve vás neprobudily klaustrofobiky.

Najít je ovšem nebude snadné, stejně jako není jednoduché si odpovědět na to, co za hru vlastně Call of Cthulhu je. Autoři jej před vydáním rádi vydávali za RPG – ostatně právě na licenci stolního RPG nový titul stojí. Ale nenechte se jejich řečmi omámit. Call of Cthulhu není RPG. Není to ani akční adventura. Nejpřesněji dílo Cyanide pasuje do škatulky „adventura“, nad to adventura relativně nenáročná, chvílemi přetékající až do kategorií „walking simulator“ a „interaktivní film.“ Nechápejte to ovšem jako výtku – rozhodně nejsem z těch, kteří by adventuru nepovažovali za podařenou, kdyby v ní na pár hodin beznadějně nezakysli. V Call of Cthulhu vás to rozhodně nečeká. Tvůrci vás budou lineárně postrkovat po lokacích, které jsou tak akorát velké, aby ve vás neprobudily klaustrofobiky, a ve kterých budete hledat předměty, které vysloveně chtějí být objeveny a řešit rébusy, jež zkrátka nejde nevyřešit. Intelektuální výzva se dostavuje pouze sporadicky, ale na druhou stranu máte alespoň více prostoru přemýšlet nad podivnostmi v příběhu (o těch dále) a užít si plynulý, příjemně odsýpající zážitek.

TI, KTEŘÍ CHTĚLI PŘÍLIŠ MNOHO

V Cyanide se ovšem s tím, že je Call of Cthulhu v zásadě obyčejná adventura, nesmířili a jako vánoční stromeček jej ověsili spoustou dalších nápadů, které si bez zjevného ostychu vypůjčili z jiných her. Potíž je v tom, že ve všech „vypůjčených“ pasážích kloužou po povrchu – mechanismy působí mělce a nedůvěryhodně. Ve hře vás například čeká střílečková pasáž. Jedna. Dále ukrývací pasáže, jako vystřižené ze série Outlast. Dvě. Hned několik momentů, kdy budete po vzoru arkhamské (jaká to náhoda) série rekonstruovat uplynulé zločiny. A skoro neustále se objevující znamení, že to či ono rozhodnutí „ovlivnilo váš osud“, zpopularizované sérií The Walking Dead. Zkrátka není toho málo.

Jenomže – střílečková pasáž je vysloveně směšná. Stealth zůstává žalostně nevyužit. Umění vyšetřovacích rekonstrukcí ovládá nejenom titulní postava detektiva, což by dávalo smysl, ale i další postavy, kterých se ve hře zhostíte, což už smysl nedává vůbec žádný. A o „dopadu na osud“ je škoda mluvit – ať děláte, co děláte, stejně Ethana v závěru čeká pořád ta samá černobílá volba. Ostatně zmínil jsem, že tvůrci o svém dítku rádi mluví jako o RPG. Skutečně tu najdete několik schopností, jako je psychologie, výmluvnost, nebo schopnost vyšetřovat, mezi něž rozdělujete body, ale popravdě řečeno, ve hře se objevují snad jen z toho důvodu, že hráčům zkrátka dělá dobře bodíky získávat a přiřazovat.

LA LA CTHULHU FHTAGN

Hra tak ve výsledku připomíná mutanta, který jako by vyskočil přímo ze stránek Dunwichské hrůzy. Lidské tělo, kopyta, chapadla, však to znáte. A podobně je na tom bohužel i příběh. Oceňuji, že se scénáristům dlouho daří napínat a kvituji osvěžující komornost příběhové linky. Nechci o příběhu prozrazovat příliš mnoho, ale snad mohu naznačit, že to Ethan nemá v hlavě úplně v pořádku. Vidí, a vy s ním, různé věci, které se mohly stát, nemusely stát a nebo se mohly přihodit úplně jinak, než jak se zdálo. Dlouhou dobu je to ku prospěchu věci – scénář vás udržuje v napětí, co je skutečné a co pouze výplodem postupně se rozkládající Ethanovy mysli.

Koneckonců vy, kdo už jste o mém přístupu k hraní něco slyšeli, asi tušíte, že při tempu, jemuž holduji, hrozí nějaké zmatení jen zcela výjimečně.

Bohužel, s tím, jak snových sekvencí přibývá, se zmatek jen zvyšuje. Nemyslím si, že bych byl nepozorným hráčem. Koneckonců vy, kdo už jste o mém přístupu k hraní něco slyšeli, asi tušíte, že při tempu, jemuž holduji, hrozí nějaké zmatení jen zcela výjimečně. Přesto se nestydím přiznat, že jsem zhruba od poloviny hry neměl páru, co se vlastně děje. Kromě rozpíjení skutečného a neskutečna, jež může být tvůrčím záměrem, k tomu bohužel přispívá i nesoulad mezi informacemi, které má postava a které máte vy jakožto hráč, nebo nekonzistence v chování vedlejších postav. Nepomáhá ani skutečnost, že si vývojáři libují v častém vytrhávání ovládání z hráčových rukou a násilných přesunech mezi jednotlivými scénami.

NEPŘIROZENÉ TVARY

Pokud se vám zdá, že dosud na hru dštím síru, následující pasáž Váš dojem příliš nevylepší. Bude se totiž týkat grafického zpracování. To by bylo podařené… kdyby ovšem Call of Cthulhu vyšlo na minulou generaci konzolí. Řadu scén zachraňuje povedené výtvarné zpracování lokací. Další nedostatky se tvůrci pokusili zahladit užitím filmového zrna. Často se ale dojem zachránit nedaří. Call of Cthulhu není vyloženě ošklivá hra, rozhodně ale ani nebude vyhrávat na soutěžích krásy. Problikávající textury, zoufale vypadající vlasy postav nebo podivné efekty deště pak už jen dotvářejí dojem druhořadého titulu. Alespoň technicky je na tom hra slušně – během hraní jsem se nesetkal s žádnými problémy, jež by stály za zmínku. Příjemná je i přítomnost české lokalizace v podobě titulků.

SLYŠÍM JEJICH ŠEPOT

Z odstavců výše nebo čísla níže už vám asi došlo, že Call of Cthulhu není žádná pecka a že objektivně je to hra přinejlepším průměrná, místy dokonce podprůměrná. Jenomže, teď přijde šok – přes všechny zmíněné nešvary, jsem si hru po celou její, zhruba desetihodinovou, herní dobu, užíval. Vlastně sám nedokážu říci čím to bylo – jestli příjemně odsýpajícím tempem, zasazením, které mi vždycky dokáže zabrnkat na správnou strunu, nebo snad nadějí, že to celé nakonec dobře dopadne?

Call of Cthulhu: The Official Video Game

Dvojka, která svítí o pár řádků níž, je hodnocení, které podle mého odpovídá objektivním nedostatkům designu, grafiky a scénáře nejnovějšího počinu studia Cyanide. Na druhou stranu, kdybych poslechl šepoty, jež se mi ozývají v hlavě, bylo by hodnocení minimálně o bodík vyšší. Tak na to myslete, třeba je uslyšíte taky.

Hru si můžete zakoupit v e-shopu Xzone.cz.

Call of Cthulhu: The Official Video Game
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Call of Cthulhu je ve většině ohledů nedotažená hra, která možná trochu trpí přílišnými ambicemi vlastních tvůrců. Pokud vás ale téma láká, je dost možné, že si hru přes všechny její chyby docela užijete.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz