Hrej.cz Burnout Paradise Remastered Recenze

Burnout Paradise Remastered

jaromir-mowald
Jaromír Möwald
20. 3. 2018 13:45 2 Sdílej:
Reklama
Reklama

Dávno předtím, než přišla série Forza Horizon a uzmula si pro sebe titul nejlepších arkádových závodů pod sluncem, se na tomto postu vyhřívala právě značka Burnout. Její (zatím) poslední díl Burnout Paradise vyšel před deseti lety, ale spousta hráčů (včetně mě) ho stále považuje za v lecčems nepřekonanou záležitost. Jde zejména o pocit rychlosti, míru chaosu a zároveň dokonalé ovladatelnosti aut, které pro dokonalé sešrotování nepotřebují oficiální licenci. Všechny tyto tři veličiny jsou v remasteru stoprocentně zachovány. Všechna auta se ovládají úplně stejně, jako tomu bylo před lety. Zachována byla i fyzika při bouračkách a pro diváka neovladatelný, pro hráče velmi uspokojivý pocit, kdy se řítíte v protisměru s ocasem jisker v zádech a máte vše zcela pod kontrolou.

ROZDÍL NA PRVNÍ POHLED...TAK TROCHU

To jediné, co podstoupilo remasterovací kůru, je grafika. Když si vedle sebe pustíte starou verzi z Xboxu 360 a novou na Xbox One X, je rozdíl evidentní. Textury jsou mnohem detailnější, přičemž markantní je to zejména u silnic a krajiny okolo. Ne snad, že by to byl rozdíl jako den a noc, ale počítá se. Často dokonce dosahuje u remasterů tolik žádaného efektu, že hra „vypadá“ jako vaše vzpomínky a tím pádem jste podvědomě zklamáni, neboť myslíte, že před vás předstrčili v podstatě nezměněný titul. Jakmile ale vaši paměť konfrontujete s deset let starým originálem, už se k němu nikdy nebudete chtít vracet. Samozřejmostí je zachování počtu šedesáti snímků za vteřinu a zvýšení rozlišení u textů a informačních obrázků na míru 4K zobrazovadlům. Hru jsme testovali na „sestavě“ Xbox One X s 55 palcovou televizí a rozdíl mezi původním a remasterovaným Burnoutem (běžícím v rozlišení 720p) na ní byl enormní.

V této hře je vše podřízené maximální rychlosti, nad kterou ale máte maximální přehled, jakkoliv se to náhodnému kolemjdoucímu nemusí zdát.

Vizuální upgrade ovšem mohl jít jen tak daleko, kde ještě neničil zážitek z hratelnosti. Autoři si samozřejmě v rámci přepracování mohli dovolit zcela změnit některé části mapy a upravit design aut, případně zlepšit rozlišení civilní dopravy, která má za úkol vám překážet. Naštěstí tomu tak ale není, neboť by tím zcela zničili to, co dělá Burnout Burnoutem. V této hře je totiž vše podřízené maximální rychlosti, nad kterou ale máte maximální přehled, jakkoliv se to náhodnému kolemjdoucímu nemusí zdát. Změna například ve světelných podmínkách nebo barvách některých lokací by zapříčinila, že hra by jako celek nefungovala. Hráč by se, díky využití barevných kódů, ztrácel, narážel by zbytečně do překážek a zážitek by byl zcela v háji. Logicky tak vyvstává otázka, zda má remaster takové hry smysl, když se v ní prakticky nemůže nic změnit. Má. A to hned ze dvou důvodů. Ani jeden ale není tak pádný, abyste do hry museli investovat v případě, že jste ji za uplynulých deset let hráli.

VŠECHNA AUTA SE DOSTAVÍ DO ŠROTOVNY!

Prvním důvodem je online režim. Ten je zcela plynule navázán na singleplayerové zápolení a přepnete se do něj zmáčknutím dvou tlačítek. Najednou se před vámi otevře zcela nový svět, v němž jen málokdy závodíte z místa A do místa B. Celkem 500 výzev vás nechá skákat přes ostatní na mostě. Dělat 50 smyků kolem fontány. Rozbít 20 billboardů po celém městě. A nakonec si taky občas zazávodíte. U verze pro staré konzole byl problém v počtu hráčů. Po deseti letech jste sice občas narazili na nějakého osamělce, ale zážitek při poloviční naplněnosti lobby byl...poloviční. Zdá se, že všichni, kdo hráli původní Burnout Paradise, se přesunuli automaticky sem a nabrali sebou spoustu nováčků, kteří doslova dychtí po troše toho pomačkaného plechu.

Druhým důvodem jsou úplně všechny bonusové přídavky, které v rámci „Year of Paradise“ vycházely celých dvanáct měsíců po uveřejnění původní hry. To znamená nová auta, nové motorky a nové achievementy a výzvy se k nim pojící. Ani jeden z nich není nikterak zásadní, včetně asi největšího Big Surf Island, který do ní přidává novou a ne úplně malou část mapy. Pokud jste si na ně ale někdy v minulosti brousili zuby a vždy jejich (ne)nákup odůvodnili tím, že to stejně nebudete mít s kým vyzkoušet, teď je dostanete v kompletním balíku. Asi už tušíte, proč ani jeden důvod není natolik pádný, abyste kvůli němu zvažovali koupi.

Podstata celého kouzla Burnout Paradise ale tkví někde trochu jinde. Je to především fakt, že „takové“ hry už jednoduše nevychází. Ani Forza Horizon, která k němu má ideově nejblíže, se nemůže rovnat adrenalinovému zážitku při závodě, kdy si takříkajíc vše sedne. Od výběru auta, přes dotírající soupeře, až po skvělou písničku, která vám hraje z rádia. Mimochodem, ano, Avril Lavigne a její Girlfriend, nejlepší song, který se kdy objevil na soundtracku k jakékoliv hře, zde nechybí. A spolu s ní žádná další píseň z původního setlistu, za což autorům patří velký dík. Přestože se skutečně jedná o předělávku, v níž je vše 1:1 a „opraveny“ nebyly ani takové věci, které dnes považujeme za samozřejmost (například zde není žádný fast travel a úplně kompletně totálně všechny závody končí v jedné z osmi lokací na mapě), Burnout Paradise má světu co říct i v roce 2018. Zejména tedy těm z vás, kteří s ním doposud němeli tu čest a mají chuť si jen tak zajezdit ve vysoké rychlosti a s vysokým procentem pokroucených karoserií. Jen od něj nesmíte čekat zázraky.

Burnout Paradise Remastered
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Takové hry už se prostě a jednoduše nedělají. Burnout Paradise Remastered je závanem starých dob, ale dokazuje, že jeho design byl natolik nadčasový, že může skvěle fungovat i o deset let později. Nic navíc oproti původní verzi v něm však nenajdete.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz