Black Buccaneer Recenze Black Buccaneer

Black Buccaneer

Zdeněk Princ

Zdeněk Princ

11. 6. 2007 22:00 1
Reklama
Reklama

Snad vyjma zarputilých samorostů, většina společnosti podléhá módním trendům a vlnám. Týká se to jídla, oblékání, filmů a vcelku pochopitelně i her. Právě jeden takový trend pomohla odstartovat i premiéra prvního dílu Pirátů z Karibiku. Od té doby se na nás sype snůška pirátských her, některé lepší a některé horší. Dalším zajímavým zástupcem pirátských her v žánru 3rd person akce měl být i Black Buccaneer se schizofrenním hlavním hrdinou a příběhem odehrávajícím se na legendami opředeném ostrově. Tohle by samo o sobě nepůsobilo až tak zle, kdyby však nešlo o do očí bijící (a nutno povědět, že značně nedomrlou) kopii nejmenovaného titulu od UbiSoftu, s mým jmenovcem v hlavní roli.

Tohle tu už někdy bylo, ne?

Začněme však klasicky, příběhem. Už na způsobu jeho vyprávění něco nehraje, neboť se tak neděje ani skrze video s in-game grafikou, ani prostřednictvím renderovaného videa, nýbrž jen za pomoci několika málo rozmazaných obrázků. Dozvídáme se cosi o pirátské výpravě za pokladem na ostrově, který má v područí krutá démonka. V zájmu zachování klasického scénáře však výprava na ostrov díky bouři nedopluje a na pláž vyvrhne jen jediné tělo. Jmenuje se Francis Blade, mladý střízlík, jenž nemá mnoho tušení, co přesně dělat. Právě v tento moment přebíráte kormidlo vy a po letmém prozkoumání místa vám nezbude nic jiného, než vyskočit na první skutečně „nenápadně“ postavenou plošinu. Od tohoto momentu se začne otáčet náš pomyslný nudný kolotoč.

Hop sem, hop tam

Koncept hry je totiž založen především na onom hopsání z plošiny na plošinu, což se do mnohých her povedlo určitě velmi umě zakomponovat, viz. zmíněný Prince of Persia. Ovšem v případě Black Buccaneer od 10Tacle Studio se krátce po začátku hraní všechno sklouzne k bohapusté nudě. Kámen úrazu totiž tkví v naprosto průhledném designu lokace. Bez nadsázky se lze na začátku rozhlédnout kolem a v drtivě většině případů víte, jak a kam šlápnout pro dosažení cíle. Dalo by se tedy logicky očekávat, že postupem času se průchod lokací stane náročnější, bohužel, tentokrát to nějak nevyšlo. Na scéně se sice postupně objevují různé bedny, se kterými je nutné zahýbat v určitém směru a pořadí, proč jsou ale proboha na zemi znázorněné cestičky, kudy bednu posouvat? To samé platí i o „náhodně“ umístěných dělech, znemožňujících natočit hlaveň jinam, než kam je nutné vystřelit projektil.

Opice, člověk - žádný rozdíl!

Efektem se minuli i nepřátelé, nejčastěji ztvárnění v podobě opic všech velikostí a stupně naštvanosti. Sem tam se sice objeví i nějaký ten člověk se zahnutým kinžálem, ale ve výsledku se všichni protivníci chovají stejně hloupě. Dokud neseskočíte až na jejich úroveň, vůbec si vás nevšimnou a co víc, nechají do sebe bez rozpaků střílet. Francis totiž kromě šavle ovládá i pirátskou pistolku s nekonečnou zásobou nábojů, takže si není radno s ničím lámat hlavu. Eliminací nepřátel výše popsaným způsobem byste se ale připravili o ten poslední ždibec jakés takés zábavy, takže není od věci skočit pěkně mezi opice a v překvapivě pěkných kombech je posílat zpět na banánovníky.

Černý.. ehm, bukanýr?

Nyní se dostáváme i k rozluštění samotného názvu hry, neboť Francis v jedné z prvních misí nalezne tajemný amulet, propůjčující mu schopnost změnit se na Černého bukanýra. Po první transformaci do obávaného monstra jsem však vyprskl smíchy, neboť se na monitoru najednou zjeví cosi mezi zápasníkem wrestlingu a Jirkou Kornem. Zhruba dva metry na výšku, černý klobouk a na sobě lebek víc, než fanatický satanista. Co se tomuhle chlapíkovi nedá upřít je jeho síla a efektivnost v boji proti opicím, na druhou stranu ale působí natolik neautoritativně, že jsem se snad ze studu transformoval jen velmi zřídka. Vlastně, využíval jsem ho jen ke schopnosti vyvolat na předem označených místech nemrtvé zombie, starající se o boj během mého hopsání po lokaci a místy i pro posouvání těžších kamenných bloků (ano, ano, po vyznačených cestičkách).

Ach ty konverze

Zaměříme-li se na technické ztvárnění Black Buccanneer, informace, že jde o PS2 konverzi je naprosto všeříkající. Vývojáři si nejspíš s ničím nelámali hlavy a do kódu hry v mnohém nezasahovali. Hra trpí na klasické konzolové ovládání, tak strnulé pro kombinaci myši a klávesnice. S kamerou se to nemá o moc lépe a určitě se zde najde místo pro nadávky kvůli nemožnosti podívat se přesně tam, kam chcete. Boj probíhá pomocí naklikávání různých kombinací levého a pravého tlačítka myši, což je sice opět nuda, ale s přivřeným okem to funguje i na efekt. Bohužel, i ten maličký náznak snahy hatí doopravdy odfláknuté grafické zpracování. Co se prostředí týče, jde většinou o nepříliš barevný prostor, vytažený spíše do výšky, než prostoru. Textury nejsou nikterak kvalitní a o nějakém reálně vypadajícím povrchu nemůže být ani řeč. Animace hlavní postavy působí dosti neuvěřitelně a snad jen díky, že jich nemá Francis ve vínku mnoho. Polovičatý dojem dovršuje i hudební stránka věci, obsahující jen několik málo, dokola se opakujících skladeb.

Velké nechápavé „hmm“

Jestli se nyní ptáte, co je vlastně vaším úkolem, je to správně – zmatený jsem byl totiž i já. Hra se v průběhu několikrát přepne do inventáře, lépe řečeno seznamu úkolů, jež jsou rozděleny do čtyř kategorií a ačkoli kromě dosažení další úrovně nic zvláštního neuděláte, nějakým způsobem dané úkoly postupně plníte. Ve zkratce jde o opravu „náhodně“ postavené lodi na pobřeží a honba za pokladem spojená s nutností odpravit ze světa ženštinu, která jej střeží. Vše ale působí natolik nepatřičně, že je až hloupé pátrat, co tímto titulem autoři mysleli. Jestli však šlo o splnění si nutného „pirátského plánu“, tenhle pokus rozhodně nevyšel.

Black Buccaneer
Windows icon PC
Xbox icon Xbox
PlayStation icon PlayStation 2

Verdikt

Black Buccaneer je sice pirátská hra, odpovídá trendu, ale když dá hrát jen s vlastním sebezapřením a naprostým nepochopením, něco tu prostě nehraje...

Co se nám líbí a nelíbí?

Jedno, nebo dvě utočné kombo se docela povedlo, záchvaty smíchu u transformace do Černého bukanýra
Odfláknutá konverze, nepromyšlený design úrovní, tupí nepřátelé, nápovědy v podobě cestiček pro bedny a zaměření děl, nekonečný zásobník pistole, grafický podprůměrné, slabý hudební doprovod
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz