Bendy and the Ink Machine Recenze Bendy and the Ink Machine

Bendy and the Ink Machine

Tadeáš Pepř

Tadeáš Pepř

6. 12. 2018 11:21 1
Reklama
Reklama

Nejsem fanouškem hororových her. Ne že bych je vyloženě nesnášel, mám k nim ale přirozený odpor. Většinou nejsou příliš kreativní, nejsou moc dynamické, pohledné, vzhledem ke své náplni bolestivě postrádají smysluplný příběh a hlavně bývají zoufale nezábavné. O to větší radost je, když se najednou odkudsi vyloupne výjimka. Někde v koutku duše, v šuplíku překvapivě děsivých zážitků, leží příjemné vzpomínky na kreativní Layers of Fear, skutečně strašidelnou Amnesii nebo například skvostně debilní (a o to chutnější) Unitl Dawn. Bendy and the Ink Machine není ani kreativní, ani moc strašidelný, ani debilní. Je ale nezávislý a stylový. A tak trochu rozporuplný.

UTOPENI V INKOUSTU

Nezávislý hororový počin, poprvé vydaný v únoru loňského roku, kráčí v osvědčených žánrových šlépějích. Ocitáte se na záhadném místě, nevíte co se děje, na záda vám dýchá podivná backstory a je nad slunce jasné, že vás za pár minut bude něco intenzivně pronásledovat. Hlavní hrdina hry Henry Stein už má pod kůží pár let animování kreslených seriálů, se svým bývalým zaměstnavatelem má trochu komplikovaný vztah a dostává pozvánku k návštěvě starých známých studií. Už od prvních kroků je jasné, že s tímhle komplexem není něco v pořádku. Nikde ani živáčka, ze zdí se ozývají podivné zvuky, stěny pokrývá rozcákaný inkoust a vůbec, hororová idylka.

Vizuálně je prostě hra jako celek dotažena do puntíku

Jakkoliv se může námět objevování záhadné budovy zdát vyčpělý, originální přístup studia theMeatly jej vystřeluje do jiné dimenze. Stylizace je jedním slovem skvostná, což je patrné z přiložených screenshotů. Perfektní cartoonový vizuál tvůrcům rozpoutává ruce v oblasti technické (ne)kvality, i v zásadě primitivní grafika je v podání Bendyho parádní. Animátor Henry se při své pouti jednotlivými oblastmi rozlehlých studií propadá do hlubin své fantazie, trendu klasických animací je tedy podřízeno naprosto vše. I ostatní “živé” osoby, které po cestě potkáváte na sebe berou různou, notně střelenou, podobu. Váš věrný kamarád Boris jako by z oka vypadl Goofymu, krasavice Alice evokuje animákové dívčí škádlení a z vzezření záporáka Bendyho škube ve spáncích nejednomu hráči Cuphead. Vizuálně je prostě hra jako celek dotažena do puntíku.

ZA ROHEM ČÍHÁ

V pěti kapitolách čeká na hráče poměrně dramatický příběh o zkáze studií Joey Drews. Kdovíproč se totiž majiteli podařilo jakýmisi okultními praktikami vytvořit posedlý tiskařský stroj, který místo produkce veselých postaviček tvoří démony požírající lidské duše. To vedlo ke značnému úpadku firmy a místo unavených kreslířů a hudebníků se teď po chodbách plouží zmutované postavičky pokryté inkoustem. V zásadě dobrosrdečnou atmosféru narušují francouzské klíče zabořené v hrudnících ukřižovaných vlků, pentagramy, mučení, rituální obětování, a vůbec, hra není ani z daleka tak veselá, jak může na první pohled působit. Ke slovu se dostane celkem odvážný (animákový) gore, noční můry nebo třeba epileptické projevy šílenství.

Příběh i jeho vyprávění je velmi solidní, dokonce je stlačeno na minimum využití oblíbených zvukových nahrávek, které obvykle suplují neschopnost/lenost autorů využít zajímavější dějové techniky a ke slovu se dostávají překvapivě zdařilé cutscény. Bohužel se ale nezkušenost týmu a relativně nízký rozpočet nejvíce projevily na hratelnosti hry. Už samotný koncept hororové adventury, kde většinu času někam jdete nebo něco otevíráte a čekáte další bafačku za rohem, příliš nenahrává akčnímu hraní, v Bendy and the Ink Machine se ale tvůrci zasekli kdesi v temnotách designových rozhodnutí. Zatímco někdy děj příjemně odsýpá, jindy bylo zřejmě potřeba pořádně natáhnout herní dobu a tvůrci vás nechají pendlovat mezi několika oblastmi, sbírat všelijaké haraburdí a bez zjevného smyslu jej pokládat na piedstaly nebo sypat do koše (fakt). K tomu je někdy řešení hádanek naprosto na palici a postrádají jakýkoliv příběhový kontext.

BAC HO

TheMeatly se uchýlili k několika velmi nešťastným krokům. Zaprvé vám do rukou dávají zbraně na blízko, což by nebylo tak špatné, kdyby soubojový systém nebyl vyloženě pitomý a odfláknutý. Zadruhé můžete zabít pár ranami v zasádě všechno, kromě bossů. Ti jsou ale naprosto tupí, a i když vás zmerčí všude, případně se vám spawnou do zad, stačí se jim klidně přímo před nosem schovat do skříně a naprosto zmatený démon spěšně odpochoduje pryč. Navíc k setkání s nimi dochází velmi sporadicky a případná smrt nepřináší žádnou penalizaci, dokonce vás ani nepřipraví o již sebrané předměty. Většinou je tedy efektivnějším postupem utíkat, namátkou hledat a rychle sbírat, než se někde schovávat ve stínech. Důsledkem toho je, že hra není prakticky vůbec napínavá, a už vůbec ne děsivá. Což je při absenci kdovíjak objevné a zábavné hratelnosti poměrně nepříjemný zádrhel.

za dvacet dolarů je to ve výsledku příjemná večerní jednohubka

Dohrání celé hry zabere kolem dvou až tří hodinek, za dvacet dolarů je to ve výsledku příjemná večerní jednohubka, která vás svými šmouhami na hratelnosti nestihne začít iritovat. Navíc nabízí perfektní dabing, který je v případě zmíněné Alice i… podivně sexy. Pokud hledáte originální příběhovou lahůdku s bezkonkurenčním stylem, jste na správné adrese. Hororová revoluce to ale rozhodně není.

Bendy and the Ink Machine
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 4
Nintendo Switch icon Switch

Verdikt

Bendy and the Ink Machine je příběhová nápaditá, vizuálně úchvatná a často ukrutně nudná hra. V rámci žánru rozhodně příjemné překvapení.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz