Assassin's Creed Recenze Assassin´s Creed

Assassin´s Creed

Ulrik_

Ulrik_

20. 3. 2008 23:00 49
Reklama
Reklama

Píše se rok 1191 křesťanského letopočtu, 587 islámského a Třetí křížová výprava plundruje už tak dost zplundrované území. Vy se ocitáte v kůži Altaïra, příslušníka sekty Assassinů a zároveň řádně nafoukaného a arogantního hejska, kterému se ale poslední akce řádně vymkla z jinak obratných rukou. Po selhání následoval zasloužený trest – degradace na nejnižší stupeň a šplhání ve vrahounském žebříčku zpátky na vrchol. Ne, všechno zpátky. Nejste Altaïr, ale Desmond, bezvýznamná nicka, která je ale shodou okolností Altaïrovým potomkem, a jelikož věda věří na genetickou paměť, podivná organizace vás zajme a skrze vaše buňky se snaží dostat k důležité informaci obsažené v Altaïrově životě. Ale nebojte, vaším alter egem se stane spíše středověký zabiják než Desmond.

Cesta vzhůru vede skrz likvidaci devíti významných osob tehdejší Syropalestiny a skrze čtyři města – asasínskou pevnost Masjaf, Damašek, Akkon a Jeruzalém. Jako přídavek můžete i počítat území mezi městy nazývané Království, které sice vypadá nádherně, ale za chvíli jej začnete nesnášet. Sice je roztomilé jezdit na koni, bojovat z ořova hřbetu, lézt na všemožné věže a kočkovat se s všudypřítomnými ozbrojenci, ale časem vám přijde to popojíždění mezi lokacemi jen otravné, protože Altaïr je městský predátor a vy se budete cítit nejlépe až mezi zdmi. S tím se dostáváme k druhé nejotravnější vlastnosti Assassin´s Creedu a tou je vplížení se městskou branou ve skupině modlících se mystiků. Aby vás doslova pustili mezi sebe, musíte zachránit jednoho z jejích členů ze spárů ozbrojenců, což je sice fajn nápad, ale když před každým příjezdem automaticky vyhledáváte o pomoc křičícího učence a musíte zlikvidovat několik otravů, působí to v celkovém dojmu autenticity, který hra poskytuje, opravdu špatně. Nicméně tím jsem si odbyl tu nejsilnější kritiku a nyní k meritům.

Pětkrát měř, jednou řež... a utíkej

Assassin´s Creed
O čem se v souvislosti s Asassin´s Creedem mluvilo nejčastěji, je revoluční způsob pohybu hrdiny po městech, vedle nějž by i perský princ měl blednout závistí. Nu a on opravdu blednout může. To, co Altaïr předvádí, je skutečně dechberoucí. O jeho schopnosti chytit se jakéhokoliv výstupku se toho již napsalo dost, ale dokud si to neozkoušíte na vlastní prstíky, nepoznáte, jaké je mít skutečně moc nad gravitací. Město je ve spojení s vaším tělem hlavní zbraní a je třeba mít jeho zákonitosti dobře naučené. Po příjezdu na „místo činu“ nejdříve musíte provést sérii vyšetřování, během nichž zjišťujete bližší informace o svém cíli. Může jít o naslouchání, krádež dokumentu, tvrdé vyslýchání, plnění úkolů pro informátory, popřípadě honbu přes střechy v časovém limitu. Ačkoliv si mnozí stěžují na stereotypnost těchto povinných úkolů, osobně je považuji za zábavné a přínosné. Potřebujete splnit dva, aby se vražda pohnula o něco dál, ale nejste nijak omezeni a můžete sbírat další informace o cíli, protože těch není nikdy dost. Mimo toho se právě přes tyto okamžiky odehrává mnoho z příběhu na pozadí a je krásné se na chvíli zastavit a naslouchat kázání o příchodu Saladina, popřípadě manifestaci loajality odporných kolaborantů. Informátoři vás zásobují příběhy a zkazkami, které mohou být skutečně užitečné (kupříkladu vás pak nemusí překvapit, že jedna z prvních obětí ráda luk a následný rychlý úprk, můžete zjistit, že se na vás chystá past apod.). Prostě a jednoduše, tento svět žije, a tak žijte v něm a neomezujte se na pouhé strojové vykonávání úkolů bez jakéhokoliv vhledu, proč se tak děje. Ne, že by to nešlo, ale okrádáte se tak o velkou část hry.

Napravo Skalní dóm, nalevo mrtvola lučištníka

Samotná architektura jednotlivých měst je unikátní a mimo různě barevných filtrů se metropole odlišují i slohy a z toho vyplývající taktikou, jíž budete při lovu a následném útěku používat. Osobně jsem nesnášel ploše působící Jeruzalém, v němž jsem měl při svém stylu hry (ano, AC vás skutečně nenutí postupovat jedním ověřeným způsobem) problém se schovat před zalarmovanými strážemi. Vyplatí se i dobře prozkoumat potenciální únikovou cestu, kdyby pro nic jiného, pak pro tu úžasnou scenérii, která se před vámi otevře. Grafika je jednoduše nádherná a pohlcující. Podobně intenzivní jsou ale i boje. Nečekejte smršť komb jako v již zmiňovaném Prince of Persia. Altair je zabiják a nemá čas na nějaké finesy. Na vraždy využívá vystřelovací ostří, na normální boj pak meč, dlouhý nůž, vrhací dýky a samozřejmě své tělo. Při správném zvládnutí postavy pak není problém jednoho oponenta chytit a odmrštit, druhého vylákat z krytu, jednou ranou podříznout, vyskákat na nejbližší střechu, strážného skopnout ze střechy a dalšího zabít vrhacím nožem. Ve chvíli kdy pak po úspěšném zabití budete prchat městem deset minut v kuse, adrenalin vám bude proudit tělem, stále se vám nebude dařit zmizet z výhledu vašich pronásledovatelů a náhle jeden z kolemjdoucích skočí vašim pronásledovatelům do cesty, protože jste zachránili příslušníka jeho rodiny, bude vám jasné, že hrajete výjimečnou hru.

Mluvím (nejen) česky a nestydím se za to

Assassin´s Creed
Problémem je ale ovládání na klávesnici a myši. Hra byla designována pro konzolový ovladač a zatímco tam jsem na přehození stylu, zbraně, vykonání akrobatického kousku musel jen posunout prst o kousek dál, s klávesnicí a myší dohromady si za chvíli přijdete jako malá hyperaktivní chobotnička. Ve chvíli, kdy pak netrefíte jednu z mnoha kláves a místo záchranného skoku vrávoráte na okraji budovy, adrenalin hledá kde by co rozbil. Sympatičtější na PC konverzi je, že hra není tak krvavě náročná na hardware, jak jsme se obávali – s dvoujádrem, dvěma GB RAM a 512MB grafikou se hra při střední kvalitě nastavení prakticky necukla, což je velmi důležité. Nicméně během tříhodinového laborování s ovladači, protože hra odmítala mluvit, a vzpomínání na prosté vložení DVD do Xboxu, jsem měl chuť napsat další článek o skomírání PC hraní. Největším překvapením je ale český dabing, který se na rozdíl od Zaklínače skutečně vyvedl a nedělá originálu ostudu. Ostatně najdeme v něm taková jména jako Martin Stránský nebo Miroslav Táborský. Prostě zázrak na české scéně.

Je velice jednoduché si do Assassin´s Creedu kopnout. Nemusíte vnímat příběh, vyšetřovací mise vám přijdou otravně repetetivní, můžete si dokonce stěžovat, že i ty vraždy jsou podobné. Jenže také můžete skutečně hrát. Dokazuje to taková pitomost jakou je možnost chodit během příběhových sekvencí. Sice nic neovlivníte, ale pokud chcete hrát svou roli, můžete třeba s Altaïrem nervózně přecházet jako šelma v kleci, můžete se dramaticky otočit, a stejně tak ve hře. Žijte v tomto světě - a ten se vám odmění. Nejde tady přece o co nejlepší skóre, ale užít si.

Assassin's Creed
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 3
Xbox icon Xbox 360
Nintendo icon DS

Verdikt

Atmosférická hra s několika vynikajícími prvky, která vás spolehlivě zabaví pokud jí to dovolíte.

Co se nám líbí a nelíbí?

Úchvatné scenerie, vynikající design měst, skutečně neskutečné Altaïrovy akrobatické dispozice, pocit, že „tam jste“, vědeckofantastický příběh zasazený do historických reálií
Cestování Královstvím je časem otravné, někdo neskousne stejný model misí, HW nároky jsou stále dost nad průměrem, klávesnicové ovládání
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz