Age of Conan: Unchained Recenze Age of Conan

Age of Conan

Luke

Luke

19. 6. 2008 22:29 14
Reklama
Reklama

Tak instantní flashback jsem u hraní dlouho nezažil: zatímco mlátím krumpáčem do skály, přižene se zezadu jakýsi bojovník a několika ranami mě zabije. Obnovím se o kousek dál a chvíli později a vidím, jak po horizontu metelí zabiják a za ním rytíř a mág, navzájem si vyměňují rány a urážky o svých rodičích. Nakonec vrah umírá pod zbraněmi kladných hrdinů. Nahlas zajásám a pogratuluji úspěšných lovcům. Otočí se, dvě sekundy na mě beze slova hledí... pak už vidím jen fireball a můžu se znovu narodit za vzteklého mumlání: „%&#$^@# PKčka!“ Naposledy jsem byl podobně nešťastný v Ultimě Online. Deset let. Jednu dekádu se online hry snaží poučit z chyb svých předků a nakonec to Norové z Funcomu v oblasti zabíjení hráčů hráčem zase nevychytají. Nebo je to naopak? Age of Conan má věkové hodnocení 18+, krev, zabíjení, vulgarita a dokonce i erotika v ní mají své místo a ve světě drsném jako šmirglpapír by bylo divné, kdyby si hráči nemohli navzájem škodit. A že právě nelítostné prostředí vypreparované z literárního odkazu R. E. Howarda chtějí, dokazuje více než miliónový počet kupců a světlé zítřky plné nového obsahu – a krve. Rybníků krve.

Age of Conan není revolucí ve smyslu zcela nového herního zážitku – inovací ano. Dobře je vidět zkušenost týmu ve vyváženosti získávání zkušeností a ve zvyšování vlastních schopností. Zatímco v konkurenčních produktech šplhání na vrchol pomyslné pyramidy bolí, v našem případě je růst avatara tak přirozený a hladký, že do pětatřicáté úrovně skoro nenastoupí frustrace z grindování nebo zmatenost z rozlehlého herního světa. Až po pětatřicáté úrovni herní zážitek mírně škobrtá. Autoři spoléhají na stovky příběhových misí, které se větví a navazují na sebe, a odměna je rozdávána jak po dokončení úkolu, tak v průběhu jeho plnění. U drtivé většiny misí tedy získáte stejný počet zkušeností z vybíjení nepřátel jako z dosažení cíle. Štědrost odměn je taková, že na jednu úroveň stačí průměrně splnit šest nebo sedm misí o délce dvaceti minut a po hodině hraní máte náhle nové schopnosti a body k rozvíjení stávajících. Příběhy jsou navíc napsané svěží rukou, leckdy narážejí na reálie z Howardova díla a nabízejí řadu dialogových scén, jaké známe z offline RPG her. Svým obsahem fungují také jako průvodci po nových lokacích, které nejprve skrz malou misi poznáte a posléze se do ní vrátíte jako protřelý válečník. Po čtyřicáté misi příběhovost začíná kolísat, ale vzhledem k tomu, že jde o opravitelný obsah, nikoliv fundamentální chybu, nemůžeme se na hru dívat skepticky.

Proměnlivost obsahu je pro recenzenty tuhým oříškem u všech MMORPG. Povoláním lidí z autorského týmu je každý den opravovat místa, kde herní zkušenost vrže. Chyby včerejška jsou zítra opravené a po přečtení rok staré recenze na MMORPG nevíte, co vše ve hře zůstalo. Kromě narativnosti dělá Age of Conan výbornou zábavou soubojový systém, který dovoluje intimnější konfrontaci s nepřáteli – a rozhodně nejde o dýchánek za svitu měsíce v polním stanu. Při útoku je nutné vysledovat, na jaké straně se nepřítel kryje, a sekat na tu druhou, v případě drtivých komb pak tisknout tlačítka podle zobrazované sekvence. Po čtyřicáté úrovni přijdou dvě další tlačítka. Kolizní model je dotažený tak daleko, že můžete náhodou prorvat meč skrz dva nepřátele v řadě nebo vějířem šípů sklátit bandu mobů útočících v houfu. Šťavu přidávají i fatality – ojedinělé závěrečné animace, při kterých krev lítá zevnitř na obrazovku, useknuté hlavy odletují do dáli a torza padají k zemi jako kuželky. Souboje jsou rozhodně jedním z mechanismů, který nepřestane bavit ani po desítkách hodin hraní. A, mimochodem, tancování funguje na stejném principu jako boj – správné tisknutí tlačítek vyvolává nové kroky a otočky.

Kolem čtyřicáté úrovně, která je dosažitelná v průběhu jednoho týdne, se otevírají možnosti pro ježdění na koních, nosorožcích či mamutech a samotné mise přitvrzují natolik, že je nutné dát se dohromady s partou dalších hrdinů. Mnoho instancí je otevřeno pro všechny hráče, teprve s přeplněním se otevírají jejich kopie, takže soudruha ve zbrani můžete najít i v nich – na druhou stranu, další instance jsou pouze pro vás (režim NORMAL jde pro sólování a z nepřátel nevypadávají tak skvělé věci) nebo vaší partu (režim EPIC – nepřátelé jsou drsnější a po smrti z nich vyrabujete parádní předměty). Proto dvakrát měřte, než někam vyletíte zabíjet nepřátele. Zabíjením je ostatně svět Conana živ i v druhém plánu, jak dokazují nepřátelé napíchání na kůly nebo oběšení piráti (jeden úkol vás na začátku dokonce přinutí narvat hlavy nemedijských kapitánů na kůly) a mírumilovné povahy nemají mnoho seberealizačních možností. Ano, můžete vyrábět předměty a živit se prodejem, ale stále musíte pro suroviny chodit za hradby a bojovat. Boj ve skupině má pochopitelně svoje kouzlo, ovšem narazil jsem při hraní na nepříjemnost: do pokročilých instancí se skoro nedá sehnat skupinka! Jeden ze spoluhráčů tvrdil, že tři dny čekal, než našel spolubojovníky a mohl tu samou instanci projít. Časem se situace jistě urovná, stále jsme ještě v prvních měsících aktivity, kdy se komunita teprve ustaluje – budiž vám tento příklad alespoň varováním.

Při dosažení osmdesáté úrovně už nezbývá nic jiného, než se vrátit zpět k zabíjení hráčů. Už není, co jiného dělat. Funcom podporuje války guild několika herními modely (slibuje v dohledné době nový obsah chránící nováčky od Pkček a speciální výbavu jen pro PvP), a tak tu dostanete i to, co bude hlavní předností Warhammer Online. Při hraní se ale nezasmějete a zdá se, že některé herní prvky zůstaly v embryonální fázi – například v mnoha misích máte možnost hrát na dvě strany, ale bez viditelného dopadu na postavení hráče ve světě. Ze začátku to vypadalo, jako že by hráč mohl s plným požehnáním vývojářů být zlou podlou krysou, ale za svoji podrazáckost není nijak hodnocen – a to je škoda. Když už něčeho litujeme, tak také zmiňme vyřazené uvěznění zlých PKček do vězení. Systém byl funkční, ale vývojáři ho vyjmuli, snad ze strachu, že by vězení byla rychle přeplněná. K věcem, které by zaručeně potřebovaly vylepšit, patří přesun po herním světě, který se sice omezuje jen na tři království a jejich provincie (další v expanzích), ale pohyb po nich je i na koni příšerně zdlouhavý.

Pakliže budete chtít vidět Age of Conan stejně jako na obrázcích, potřebujete silný počítač, optimálně se čtyřmi gigabajty paměti a pořádnou grafickou kartou. Na dvoujádrovém 2,3 Ghz/4 GB RAM/ GeForce 8800 GT stroji se širokoúhlým 22“ LCD nahrávací časy netrvají déle než několik sekund a vše se skvěle hýbe i na nejvyšší detaily. Teprve s nimi je patrná exotičnost procházených krajin a jejich rozlehlost – nejen, že jsou velké ve smyslu čtverečných kilometrů, ale jsou také vysoké. Každou chvíli je možné lézt na nějakou skálu nebo ruiny starobylého chrámu a kochat se výhledem z nejvyššího vrcholku. A tady přichází druhý flashback: tu samou posvátnou hrůzu z rozlehlosti jsem poprvé cítil při vstupu do Anarchy Online, taktéž od Funcomu. Ti Norové holt ví, jak na věc. Navíc mají asi tu barbařinu v krvi, protože jinak není možné, aby Age of Conan byla nejlepší dospěláckou online hrou současnosti. Skvělou atmosféru, malou chybovost a parádní propracovanost kazí jen fakt, že vlastně nejde zase až o tak převratný koncept.

Age of Conan: Unchained
Windows icon PC

Verdikt

Pakliže přemýšlíte, jakou online hru si vybrat, tak jste právě našli.

Co se nám líbí a nelíbí?

Rychlé získávání zkušeností, příběhovost, dynamický soubojový systém a odvaha udělat kvalitní online hru s věkovým hodnocením 18+
Příšerné PKčkování, malý inventář, nutnost modifikovat interface externími programy pro více slotů a kondiční běhání přes zabírající desítky minut mezi úkoly.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz