A Way Out Recenze A Way Out

A Way Out

David Plecháček

David Plecháček

23. 3. 2018 10:40 16
Reklama
Reklama

O A Way Out se bude psát snadno, nebo naopak těžko. Teď ještě nevím. Na to, že se jedná o hru z druhé vlny, dává hráčům spoustu námětů k přemýšlení. Z druhé strany před ně staví obtížný úkol, totiž přesvědčit nezaujaté fanoušky o tom, že by se měli o novinku studia Hazelight zajímat.

Nestačilo by jim pouhé konstatování, že je A Way Out už teď kandidátem v několika kategoriích naší letošní ankety o nejlepší hry, Invaze?

TOVÁRNA NA KLENOTY

Než se pustíme do rozboru současné novinky, neodpustím si takovou menší poznámku. To by to takhle, naše drahá EA, nešlo častěji? Je to už relativně stará a obehraná písnička, ale tvář, kterou vydavatel ukázal při odhalení Unravel s Yarnim v rukou Martina Sahlinse, se diametrálně liší od celospolečenského konsenzu současnosti. Electronic Arts má (mnohdy oprávněnou) pověst nenasytné společnosti, která chce ze všeho vydělat poslední halíř, i kdyby to mělo být to poslední, co udělá. Ale pak přijde někdo jako Sahlins a z nejhorší společnosti roku je rázem miláček publika. Stačí málo, přijít s něčím netypickým, nechovat se jako Harpagon a ukázat druhou, vlídnější tvář.

Mr. OVERTHINKER

A Way Out


Vyberete-li si toho staršího, vyberete si tím i toho moudřejšího, rozvážnějšího a přemýšlivějšího. Vyberete si Vincenta, který do věznice přijíždí mezi nově příchozími za vraždu a za zpronevěru. Doma na něj ale čeká manželka čekající dítě, a tak se charizmatickému vězni nechce pykat celých 14 let, které mu předepsal státní návladní. Navíc ho žene ještě další motivace, a stejně jako Leo, i Vincent by rád někomu zakroutil krkem.

Matka „Electronic Arts“ Tereza se nachází pod označením EA Originals. Unravel do tohoto programu nepatřil, ale právě jemu můžeme děkovat za další projekty, které by bez něj dost možná nevznikly. V současné době jsou dva, Fe a právě A Way Out. A i když první jmenovaný nebyl instantní zářez, A Way Out boduje na všech frontách. Ukazuje se, že když EA chce, dokáže sehnat velice talentované a iniciativní vývojáře, kteří vytvoří hru, na níž se pracovalo s láskou a ne jen jako na 450. dílu nějaké série. Přivést na trh novou značku chce také do jisté míry odvahu, která autorům evidentně nechybí, ale která bude, snad, po zásluze odměněna. Už teď je jasné, že hra mezi kritiky boduje, stejně jako už víte, že boduje i u nás. Její výchozí pozice přitom není úplně jednoduchá, protože sází na koncept, který byl v kurzu před lety, ale čím dál více se od něj vývojáři odvrací. Na kooperaci.

Skutečně, kooperace je největším esem a zároveň se nad hráči vznáší jako Damoklův meč. Tak, jak je hra vystavěna, dává logický smysl, že ji hrajete ve dvou. Umělá inteligence by nedokázala zastat místo vašeho společníka, je proto klíčové mít člověka, s nímž A Way Out projdete. To je alfa a omega pro vaše hraní. Existuje ale nebezpečí, že nikoho takového nenajdete a/nebo že jej hra nechytne a vy tak zůstanete na ocet. Lidský faktor je ve hře zastoupen se všemi jeho klady, ale i zápory. Studio Hazelight se vám ale snaží ulehčit o to víc, když představilo program Friends Pass, skrze nějž můžete příběh odehrát i s někým, kdo hru nevlastí. Jinými slovy hrajete dva, platí jen jeden. Znovu bych se vrátil ke kontrastu s nenasytným korporátem…

F**K THE OSCARS

Pokud do A Way Out naskočíte, začne se před vašimi zraky odehrávat filmový příběh o dvou vězních, Lea Carusa a Vincenta Morettiho. Jejich osudy se potkají ve vězení, kde jeden sedí za ozbrojené krádeže a přepadení a druhý za praní peněz a vraždu. Oba ale mají vlastní motivaci k tomu, aby utekli, čímž se rozbíhá koloběh událostí a cesta, ze které není cesty zpět. Útěkem z vězení se hra teprve rozjíždí, přičemž se nezastaví až do samotného konce. V tomto ohledu je potřeba vypíchnout mnohdy excentrického a energického autora Josefa Farese. Fares sice není Sahlins a svou bezprostřednost dává najevo každý po svém, ale i když se mnohým může první jmenovaný jevit jako šílenec, evidentně dobře ví, co dělá. Ukázal to ostatně u svého herního debutu Brothers: A Tale of Two Sons, ukazuje to nyní i u A Way Out.

Jeho obrovskou výhodou je vlastní minulost. Tento režisér libanonského původu totiž začínal u filmu, a ačkoliv za svou kariéru natočil pět nízkorozpočtových snímků, všimla si jej i veřejnost a v roce 2006 se dostal do žebříčku časopisu Variety v kategorii deseti nejnadanějších režisérů, jež se vyplatí sledovat. Právě po režisérské a scénáristické stránce A Way Out exceluje. V prvé řadě je veškerá akce dobře vypointovaná, stejně tak všechny reakce zainteresovaných postav. Ve hrách často narážíme na zkratkovitost autorů a z ní vyplývající nelogičnosti, Fares ale načrtl uvěřitelný příběh, který si zaslouží pochvalu. Ještě lépe na tom jsou hlavní postavy. Leo a Vincent jsou jako oheň a voda, jeden temperamentní a zkratkovitý, druhý spíše klidnější a rozvážnější. Hra dobře funguje i po emocionální rovině, velkou zásluhu na tom má to, že si k oběma vytvoříte nějaký vztah. Oba vás budou zajímat, budou vás bavit a minulost, kterou vám odkryjí, vám dá zase trochu jiný pohled na věc.

JSME JENOM LIDÉ

Minulost v určitém slova smyslu hraje v A Way Out velkou roli. Jak budete postupovat příběhem, oba vám poskytnout hlubší vhled do svých osobních životů. Leo má ženu a syna Alexe, s nimiž si prošel různými šlamastikami, na Vincenta pro změnu čeká žena čekající dítě. To všechno má v příběhu své místo, zároveň to ale nepůsobí jako bezduchá výplň, která by měla natáhnout čas. Hra vám zabere dobrých osm hodin, a i když byste jí brali jen jako film, stojí v základu zhruba třikrát tolik co lístek do kina. No jo, trojnásobná stopáž. Během této doby si budete pochvalovat skvělý střih a ještě lepší kameru, totiž vlastnosti, kterých si ceníme mnohem více na filmech než na hrách. Novinka z EA Originals ale ukazuje, jak důležitý prvek to může být i v interaktivní podobě. Nápaditosti se meze nekladou a před vámi se tak objevují prvky, které z her neznáme, za to jsou několik desítek let filmům vlastní. Modelová scéna? Například hned v úvodu před budovou věznice, kde se jak Leo, tak Vincent ocitnou ve rvačce, kamera se kolem nich točí a střídá různé perspektivy a předává otěže ovládání z ruky jednoho do ruky druhého. Efektní a efektivní zároveň.

LEO CARUSO

A Way Out


Pořízek, který nejde pro ránu daleko a všechno by rád řešil hrubou silou. Na selský rozum je tu nicméně někdo jiný, Leo je na rozdíl od Vincenta mnohem zkratkovitější a rád by řešil situace impulzivně, mnohdy až bezhlavě. Pod slupkou se toho ale skrývá víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Ačkoliv ho mládí v dětském domově přivedlo ke zločinům, zároveň zocelilo některé mezilidské vazby. Leo se neotevře každému, ale o to pevnější vazby si vytvoří. Tak, jako s Vincentem.

Brát A Way Out jako film je nicméně velká chyba. Je až překvapivé, kolik toho lidé z Hazelight dokázali vměstnat do relativně krátké stopáže. Jedná se o akční adventuru nebojím se říct až tombraiderovského střihu. V jednu chvíli řešíte nějakou logickou hádanku, abyste o chvíli později utíkali ve stínech keřů před zraky pátrajících policistů, následně ujížděli autem nebo na lodi, a pak vzali do rukou nějakou zbraň a šli řešit situaci zase jinak. Jenže pokud je novodobé Laře vyčítána nelogičnost (například její zdánlivá nevinnost a po chvíli její vražedné běsnění), A Way Out na to jde chytře a všeho je s mírou, a jak už v textu jednou padlo, má svou logiku. Nicméně abych byl upřímný, hra se nedokáže vyvarovat ani drobných stereotypů a klišé. Jestli se ale přes ně dokážete přenést, je jen na vás.

Stejně tak je na vás, jak moc se dokážete přenést přes lineárnost příběhu. Ten se na několika místech určitým způsobem větví, ale spíše jde o momenty, které se za několik okamžiků zase spojí v jednu linku. Znovuhratelnost není taková, jakou bychom si přáli, i pro výše zmíněné pasáže, ale i proto, že většina hádanek má jen jedno řešení. S ohledem na to, že se stále jedná o malou, i přes EA až o nezávislou záležitost, to chápu. Mít připravených několik variant by znamenalo mít hru velikosti Until Dawn, která se ale prodávala za úplně jinou cenu. Má přítelkyně, s níž jsem A Way Out prošel od začátku až do konce, je nicméně v tomto ohledu kritičtější a pokud by autory za něco cepovala, tak je to právě nulová váha vašich rozhodnutí. Jediné, které zásadním způsobem ovlivňuje příběh, se odehraje až na konci. Záleží na úhlu pohledu, o jak velký problém se jedná. Zlí jazykové mají akorát tak olej, který mohou přilévat do ohně s názvem Interaktivní film.

NENÍ NAČ ČEKAT

Prostředky, které nešly do samotné šíře scénáře, šly do audiovizuální stránky. Ačkoliv se jedná o titul, který se rozpočtem nemůže rovnat AAA produkci, na hře byste to nijak nepoznali. Unreal Engine byl evidentně správnou volbou. A Way Out je skvěle vypadající a bezproblémově se hýbající záležitost, které ještě více jak vězení sluší prostředí přírody, venkova nebo panoramatické výhledy z vrcholu rozestavěného mrakodrapu. Vážně marně hledám věci, které bych mohl vytýkat. Velice rád bych na čtenáře přenesl pozitivní náladu, kterou ve mně novinka zanechala. Možná je to do jisté míry dáno tím, že jsem sice byl zvědavý, ale moje očekávání výsledek dvojnásobně předčil. Možná, že někteří namítnou, že se nejedná o takovou revoluci, ale i kdyby výsledkem nebyla revoluce, byla by to prostě kvalitně odvedená kooperativní záležitost s dobrým a dobře vypointovaným příběhem, kterou si užijete s kamarádem-hráčem stejně jako s přítelkyní-nehráčkou. Tak na co ještě čekáte?

A Way Out
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Ojedinělá hra, která v dnešní době nemá obdoby. Nejvíce na ní vynikají filmové kvality, ale není o nic míň ani hrou. Na relativně malé ploše si bere to nejlepší z různých žánrů a mixuje to do interaktivní podívané, na kterou budeme dlouho vzpomínat. Není co řešit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz