Warhammer: Age of the Reckoning

Předem se musím omluvit za množství osobních poznámek, které v článku naleznete, ale tento žurnalistický nešvar budiž omluven tím, že MMORPG jsou záležitostí velmi osobní a stavící na osobní zkušenosti a preferencích. Warhammer Online jsem očekával s mírnou nedůvěrou, ostatně jako každý jehož oblíbený svět bude převeden na jinou platformu vržen do pařátů davu, který o předloze často ví kulové (při vypuštění Age of Conan jsem si nejdřív kysele ohryzával nehty co se světem provedou a teď z povzdálí truchlím nad tím, že to provedli dobře a neuspělo to). Warhammer je hodně specifickým světem, který vychází z určitých pravidel stylizace, která musí naplňovat přímo aktéři. A jak všichni víme, lidstvo je takové a makové a to co se projevuje nejhlasitěji povětšinou blbé. Navíc čekalo Warhammer setkání s nejrozšířenějším MMORPG World of Warcraft, tedy střet se svým nechtěným synkem (ano, Warcraft je ve svých realtimových kořenech vykradeným Warhammerem a to včetně oné přehnané a přebarvené fantasy stylizace). A starouš z toho kupodivu vyšel dobře, už i proto, že jde vlastní cestou, i když genetickou příbuznost nezapře.

 Když mě brali za vojááááka, mučili mě odmala... 

WAR je zkratkou pro Warhammer skutečně výstižnou. Válka je hlavní náplní tohoto světa a čeká i na hráče. Svět je rozdělen ve dví, bijí se spolu "hodní" na straně Řádu, i "zlí" na straně Destrukce. Lidské Impérium proti silám Chaosu, Temní elfové (kódové označení delfové) proti svým svatouškovským pobratimům a trpaslíci proti nejvtipnějším bojovníkům Warhammeru, spojeným silám orků a goblinů. Poté co si vyberete stranu, pohlaví a povolání, jste vrženi doprostřed válečného konfliktu a až do odlogování z něj paty nevytáhnete. Už první úkoly, které dostanete souvisí s konfliktem. Prakticky nikdy jen bezcílně nelovíte potvory, protože by dělaly starosti nějakému vesničanovi. Odvracíte nájezdy, podnikáte výpady, mapujete. Občas si hra warhammerovsky utrousí trochu ze svého černého humoru a vy dostanete třeba kámen s jehož pomocí magicky zajmete protivníka, aby bylo koho mučit. PvE část hry vás svižně prohání po světě, který žije svým příběhem a tak si ani moc nevšímáte toho, že má v sobě pár pořádných děr. Tedy děr - hra se prostě tímto směrem odmítla vydat. Sotva najdete velké dungeony pro hromadné raidy na bosse, craftovací systém je velice omezený a když si pořídíte SuprTrupr Zbroj Jedovatého Mléčného Zubu, nebude vaše postavička vypadat o moc jinak než ostatní. Ti, kteří velkost svého... kladiva... poměřují podle toho jak jim postavička svítí mají poněkud smůlu. Tohle je válka a tady nikoho nezajímá jak máte upnutá kaťata, když z toho nic nemá vaše strana.

My zabít. Oni umřít. (vítězný bitevní plán orčího vojevůdce Gurgleho) 

Válka totiž evokuje PvP a pokud v něčem leží síla WARu, je to právě PvP a přeneseně RvR (Realm vs. Realm) o který tu jde. Už první mise představují nový a naprosto geniální systém PvE raidování za pomoci jiných hráčů. V určitých lokacích se pravidelně (zaokrouhleně po dvaceti minutách) spouští kolektivní PvE quest k němuž se může každý přidat. Nemusíte žebrat o přijetí do party, prostě vejdete, zabíjíte (chráníte), ostatní taktéž a pokud se osazenstvo, které se půl questu vůbec nemusí vidět, snaží, body a kořist je hrou rozdělena. Jak jednoduché a jak skvělé! A je to ještě lepší. PvP přichází v pozdějších chvílích i v těchto místech víc na zřetel. Na jedné straně pobíjí jedna strana "svoje" NPC, na druhé druhá strana ty "své" a když se potkají, už létají vzduchem blesky a šípy. Atmosféra je vynikající a dostavuje se to, co Warhammeru má na rozdávání - atmosféra. Boj s jinými hráči je pro WAR skutečně kruciální. Speciální scenaria vás přivádí do bitev mezi mnoha hráči, podobně obléhání hradů a nakonec dojde na řadu i dobývání měst. Přiznám se, že mně osobně právě takováto hra chyběla. Guild Wars byly v tomto dobré, ale příliš "sportovní". WoW bohužel tuto sféru moc nezvládá (proč by také mělo, v PvE části nemá konkurenci) a Lineage bohužel požaduje PvE aktivitu pro PvP úspěch. WAR ne. Zde totiž získáváte zkušenosti a kořist i v PvP bojích. Haleluja! Prostě pokud chcete, můžete se prakticky vykašlat na pobíhání po kraji a lovení kožek a trávit celé dny na hradbách/ pod hradbami a válčit a válčit a válčit.

U Sigmara, to je řež! 

To válčení pak skutečně stojí za to. Warhammer ve mně dokázal probudit ty skvělé pocity, které vzbuzovalo dobývání hradů v Lineage 2, kde se mohutných bitev účastnilo i několik set hráčů. Zpočátku chaotické mlátičky se s nabíráním levelu mění ve strategické střety, v nichž největší úspěch mají dobře koordinované gildy. Principy jsou jednoduché (Capture the Flag, King of the Hill apod) ale zábavné. Napomáhá tomu jak vizuální a funkční variabilita ras, tak i třeba obléhací stroje. Ty ale hrají největší prim v dobývání hradů a měst. Děla, beranidla, mohutné balisty, kotle s vroucím olejem. To vše zde najde využití a to vše hráč může ovládat a to aktivním způsobem. Vyrážení brány beranidlem vyžaduje součinnost čtyř hráčů, kteří musí pomocí minihry uvést beranidlo do pohybu. Zaměřování artilerie provádíte sami. V těchto chvílích Warhammer získává maximum bodů. Nabízí spoustu autentických "válečných" zážitků, kdy budete ještě dlouho vzpomínat na záškodnické taktiky, hrdinské boje na hradbách, záchranu posilami v poslední chvíli, příchod hrdiny, který zvrátil průběh bitvy, zoufalé selhání blba ve vlastních řadách... Zažil jsem momenty, kdy náš útok o dvaceti lidech zastavily pouhé dva páry obránců, které perfektně znaly terén a ovládaly mechanismy hry. Kupříkladu skvělým prvkem je "neprostupnost" charakterů. Postavte se vedle sebe v řadě do brány a dokud nepadnete, nikdo přes vás neprojde a nerozseká mágy za vámi na kousíčky. Zataraste most a i menší skupinka může s lepší taktikou uspět. Naopak mi nikdy z paměti nevymizí dvouhodinová bitva, do níž přicházeli další a další bojovníci, přes magii občas nebylo vidět a kanonáda řvala z obou stran. Jo, tohle je válka.

Mamííí, já nevím co mám dělaaat... 

A na válku musíte být bohužel připraveni. Čím nadupanější stroj, tím lépe, při opravdu velkých střetech se i na průměrných strojích hra trhá. Grafika přitom není nijak dechberoucí. Na druhou stranu neplatí mýtus o ošklivém Warhammeru. Ačkoliv spartánštějští, ve svém ladění plní svou funkci skvěle a za chvíli vás svět pohltí. Samozřejmě pohltit vás může, pokud je s kým vytvářet tu válečný feeling. Některé servery, hlavně bohužel evropské RP zejí prázdnotou. V tu chvíli tratí všichni, protože často čekáte i hodinu na dosažení dostatečného počtu pro PvP bitvu. také se zjevně těší větší oblibě Řád, i když jsou orkové a delfové mnohem vtipnějšími než občas okoukaní knechti bez bázně a hany a nebo ušlechtilí a notně zdegenerovaní elfové. A tady už se projevuje úplně největší slabina Warhammeru. Jako každou MMORPG jej tvoří lidé a ti jsou pakáž nevyzpytatelná. V současnosti fňukající powergameři zatloukají poslední hřebíček do rakve Age of Conan a my v tuto chvíli můžeme jen čekat, jakým směrem vrhne komunita Warhammer. Ten je totiž o chloupek náročnější z hlediska sociální inteligence než kupříkladu WoW. Na druhou stranu je jeho zaměření odlišné a tak skalní vyznavači oněch her nemusí rozpoutávat nějaké slovní přestřelky, protože obě hry s vědomím protěžují jednu část na úkor druhé a naštěstí obě zdůrazňují jinou.