Zoo Tycoon 2 DS Recenze Zoo Tycoon 2

Zoo Tycoon 2

Jan Vitík

Jan Vitík

26. 5. 2008 22:00
Reklama

Procházet se po asfaltových chodníčcích mezi klecemi (dnes už spíše výběhy) se zvířaty je pro spoustu lidí, dokonce i pro ty bezdětné, vyhledávaným způsobem relaxace. Důkazem budiž statisícové návštěvy v pražské Tróji. Ale touží někdo po útrapách spojených se stavbou velikého zvěřince?

ANO, touží!

A není jen jeden, ani dva, ani tři, ale jsou to hordy nadšených cestovatelostavitelů, kteří neváhají a hodiny šimrají touchscreen hnáni touhou mít ve své zoo právě to či ono zvíře.

Tycoon po tísícístopáté

Vyšly jich hromady, kvalitní i nekvalitní. Široké spektrum témat se stále stejným hlavním principem a cílem. Něco postavit (když na to jsou peníze), posléze spravovat a v ideálním případě na tom vydělat co nejvíce korunek. Města, zábavní parky, pizzerie, nemocnice, golfová hřiště, zoologické zahrady a tak podobně.
Právě v případě zoo se největší penzum pozornosti upírá ke dvěma základním kamenům, zvířatům a návštěvníkům. Svatá dvojice, kolem které se točí celý kolotoč důležitých zbytečností, bez nichž by se všechno zřítilo jak domeček z karet. Chodníčky, lavičky, personál, fastfoody… vždyť to všichni znáte.
Každá potvora potřebuje jiný typ prostředí k žití (biotop), něco jiného jí a líbí se jí jiný typ kamení. V těchto fázích plní ZT2 menší encyklopedickou funkci, alespoň pro ty, kteří nemají příliš jasno, kde že to ty proklatě pruhované zebry žijí. Popichovat hru za to, že dovoluje postavit dva výběhy, z nichž v jednom je poušť a v druhém sníh, bezprostředně vedle sebe, oddělené pouze dřeveným plotem, by bylo zbytečné lpění na detailech.

Pár zvířecích specifik

Když je výběh i s kompletní náplní na svém místě, přijde na řadu DSková specialitka, jinými slovy pokus o přidanou hodnotu využívající dotykového displeje. Mikromanagement každého jednotlivého uvězněného kusu byl jistě na papíře zajímavým a svěžím zpestřením provařeného herního schématu. Leč, skutečnost odlišná jest. Balíček pěti miniher, krmení, mytí, uklízení, hlazení a léčení působí nudně už na první pokus. Podruhé už tak jen nepůsobí, ale skutečně to nuda je. Přetahovat správnou potravu, která mění svoji pozici, do tlamy zvířete pod hrozbou časového limitu nemůže zaujmout ani toho největšího zoomaniaka. A ostatní minihry trpí naprosto stejnou nemocí, takže dobrou zprávu na závěr. Jde o nepovinnou záležitost.

Existuje bůh?

Pokud připustíme, že skutečně všemohoucí stvořitel existuje, jedním si můžeme být zcela jistí. Zoo Tycoon by na svém DS nehrál právě s nadšením, jelikož nikdo není potěšen pohledem na své, tak trochu zprzněné výtvory. Při přiblíženém pohledu totiž zvířata vypadají ošklivě. Podivně neforemné, rozmazané hromady pixelů, v nichž jen těžko hledat rozmanitou kreativitu nejvyššího. Při klasickém strategickém pohledu shora je pixelový look příjemný a přehlednost hrací plochy tím nijak netrpí.

Ovládání je díky stylusu a příjemnému interface pohodlné a intuitivní. Na horním displeji se zobrazují veškeré důležité informace o daném předmětu nebo schématická mapa celé zahrady. Herní plocha je rozdělena na klasickou čtverečkovanou mřížku, od čehož se odvíjí nemožnost vymýšlet si libovolné tvary výběhů. Jedinou variantou je čtverec, nebo obdélník. Pokud je někdo hodně kreativní, může s podobným hranatým diktátem mít problém.

Co se audia týče, většinu času jsem hrál s hlasitostí na minimu. Deset podkresových skladeb mi svým rozjásaným feelingem moc nesedlo a nemůžu říct, že by nějak podtrhovaly atmosféru zoologické zahrady. Zvířecími skřeky se bohužel šetřilo jen do fáze mikromanagementu.

I nabídka herních režimů se drží zaběhnutého schématu. Ve volné hře si vyberete základní mapu, nastavíte počáteční sumu. Příjemná je i možnost výběru, zda chcete mít výzkum již hotový, nebo si raději nové technologie vybádáte sami. Ve scénářích pak plníte různé úkoly, čímž se odemykají další. Trochu nesmyslná je nutnost projít nejdříve tutorialem, bez možností jeho přeskočení. Oba tyto herní mody spojuje jedna zásadní věc. Jednoduchost. Já neříkám, že někdo chce hrát super složité tycoony, ale nějaká ta překážka k překonání není na škodu. Přeci jen, i ženy mají rády výzvy.

Resumé? „Dvojka na déesko“ nabízí podstatně lepší hratelnost a větší zábavu než předchozí díl, ovšem stále je co zlepšovat. Pokus přidat minihry pro touchscreen nedopadl právě šťastně, tudíž těžko hledat extra motivaci pro nákup. Ledaže z jakýchkoli důvodů nemáte možnost hrát Zoo Tycoon na PC, nebo trpíte značnou mírou závislosti.

Zoo Tycoon 2 DS
Nintendo DS

Verdikt

Lepší než předchozí díl, což ovšem nestačí. Virtuální zoo, která neurazí, ani nenadchne.

Co se nám líbí a nelíbí?

Hratelnost, ovládání, tycoon, jak ho máme rádi.
Ošklivé grafické zpracování zvířat, která postrádají svoji roztomilost, přílišná jednoduchost, pouze hranaté výběhy, minihry.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama