Zelený obrat o 180 stupňů. Phil Spencer dělá z herního průmyslu one man show
Komentáře Článek Zelený obrat o 180 stupňů. Phil Spencer dělá z herního průmyslu one man show

Zelený obrat o 180 stupňů. Phil Spencer dělá z herního průmyslu one man show

David Plecháček

David Plecháček

19. 1. 2022 17:50

Seznam kapitol

1. ŘEČÍ ČÍSEL 2. SONY KONTRA MICROSOFT

Microsoft kupuje Activision Blizzard. Zpráva, která v posledních 24 hodinách doslova bourá herní průmysl a svět. Co vlastně znamená v říši čísel a jak mění postavení největších firem na herním trhu?

Reklama
Reklama

Komentáře vyjadřují výhradně názory autorů - redaktorů.

Raději jsem se na vlastní oči musel přesvědčit, kdy že jsem to přesně psal komentář obrovského nákupu Microsoftu, který mezi svá studia začlenil celý ZeniMax, respektive Bethesdu. Článek napsaný ještě „za tepla“ vznikl 22. září 2020, tedy přibližně rok a půl nazpět, a nesl tehdy výrazný titulek s otázkou: „Platí Microsoft za minulost, nebo budoucnost?“ Ani teď ještě vlastně nevíme. V mezidobí vyšel v rámci Bethesdy jen geniální Deathloop, ale stalo se tak paradoxně jen na PC a PlayStationu, zdánlivě nehledě na nákup, který v našich hlavách pořád visí ve vzduchu. Zbytek je pořád relativně nejistý a my vlastně stále nevíme, „do čeho“ Microsoft investoval. 

Ponechme teď zásadní otázky tehdejšího textu stranou. Fakt je ten, že tuhle investici zastínila jedna větší, co se herního průmyslu týče historicky ta největší. A ačkoliv by se nabízelo položit si již jednou vyřčené otázky znovu, začlenění Activision Blizzard do portfolia jedné z největších firem světa rozhodně nelze brát jinak než jako jasný důkaz, kdo tu začíná držet veškeré trumfy v rukou.

JSME TU TAKY

Tak trochu to na mě působí jako by Microsoft dosud nebral herní průmysl vážně. Všichni tak nějak tušíme, že herní divize byla pro Microsoft jen jednou z mnoha. Ostatně, zeptejte se rodičů, s jakou věcí si Microsoft spojují oni. Pro vedení v Redmondu i akcionáře firmy je mnohem důležitější operační systém Windows, případně balíček kancelářských programů, který každý uživatel OS chtě nechtě dříve či později využije, ať už jde o Office nebo další programy typu Skype. Pokud byste natrefili na někoho zběhlejšího, možná by vytáhl třeba cloudové řešení Azure,… ale hry, hry by vytáhli nejspíš jenom… inu, hráči.

S padesáti miliardami je Mojang devátý

Nečekám, že se tohle v široké veřejnosti nějak změní, fakt je ale ten, že když se podíváme na desítku největších nákupů v historii firmy od jejího založení, najdeme v ní hned trojici akvizicí videoherních studií. Dvě a půl miliardy dolarů stál v roce 2014 Mojang. Krátce po uvedení Xboxu One vytáhl Microsoft na stůl cca padesát miliard korun, aby si pojistil stále populárnější hit jménem Minecraft. Jenže, jak se hezky česky říká, jedna vlaštovka jaro nedělá, a i když se Mojang Microsoftu dávno zaplatil, Minecraft se zdál být spíše výhodnou koupí než změnou kurzu, na jejímž konci je jedna dominantní platforma, Xbox. S padesáti miliardami je Mojang devátý, zhruba polovinu stála společnost Visio Corporation, která top 10 uzavírá. Pravdou ale je, že tento nákup proběhl v roce 2000, což dělá přímé srovnání poněkud komplikovanější.

Vyjma společnosti aQuantive, kterou Microsoft koupil v roce 2007 za 6,3 miliard dolarů (128 miliard korun) a která je v žebříčku osmá, proběhly veškeré akvizice v uplynulém desetiletí. Ještě o miliardu dolarů více stála Nokia, přihoďte dalších 300 milionů dolarů a znáte cenu za GitHub na šestém místě. Nás ale zajímá páté, respektive čtvrté místo. Na pátém se totiž nachází ZeniMax, jejíž částí je právě například Bethesda, čtvrtý je potom Skype, který nás sice zas tak nebere, ale stál jen o půl miliardy víc a dobře se s ním bude porovnávat. Jasně to totiž ukazuje, že pro Microsoft jsou oba nákupy stejně hodnotné, přitom veřejnost by za mnohem větší nákup považovala Skype, prostě proto, že hry jsou (nejen pro Microsoft) jen vedlejší činností, přestože ve své době šlo o jednu z největších akvizic Microsoftu v jeho historii. 

10 NEJVĚTŠÍCH AKVIZÍCÍ MICROSOFTU (BEZ ZAPOČÍTÁNÍ INFLACE)

 

  1. Activision Blizzard (Hry | 68,7 miliardy USD)
  2. LinkedIn (Sociální síť | 26,2 miliardy USD)
  3. Nuance (Rozpoznání hlasu | 19,7 miliardy USD)
  4. Skype (Komunikace | 8,5 miliardy USD)
  5. ZeniMax (Hry | 7,5 miliardy USD)
  6. GitHub (Vývojářský hosting | 7,5 miliardy USD)
  7. Nokia (Mobilní technologie | 7,2 miliardy USD)
  8. aQuantive (Reklama | 6,3 miliardy USD)
  9. Mojang (Hry | 2,5 miliardy USD)
  10. Visio (Schémata a diagramy | 1,5 miliardy USD)

Teď ale nehodnotíme ZeniMax. Posuňme se dál, a já jen připomenu, že čtvrtý Skype stál 8,5 miliard dolarů. Po něm následuje obrovská mezera, na jejíž druhé straně stojí Nuance Communications, společnost zabývající se rozpoznáváním hlasu a s ním spojenými aktivitami. Kdyby Microsoft přihodil 300 milionů dolarů, zaplatil by rovných 20 miliard! I tak to ale nebyl historicky největší nákup, na druhém místě totiž už pět let pobývala profesní sociální síť LinkedIn, jejíž nákup stál 26 miliard dolarů, tedy půl bilionu korun. Kdyby Česká republika potřebovala vykrýt třeba schodek státního rozpočtu za vlády Andreje Babiše, ještě by pár miliard zbylo. Alternativně by díky těmto penězům mohl být měsíční plat učitelů přibližně 715 000 korun měsíčně (+ ty drobné, které berou doteď), nebo bychom mohli přidat všem zdravotníkům, doktorům počínaje, sestrám konče, 170 tisíc korun měsíčně. 

Jsou to ryze prázdná čísla a nerealistické propočty, které mají jen ilustrovat ten obrovský balík, o kterém se bavíme. Přesto je číslo přesahující 500 miliard korun jen malá část koláče z celkové ceny za Activision Blizzard. Kdybychom vedle sebe postavili všech devět historicky nejvyšších nákupů, dostaneme jen o fous víc, než za kolik Microsoft tento hegemon koupil. Oproti LinkedInu se jedná prakticky o trojnásobek (!) kupní ceny, a takových ZeniMaxů (a Bethesd, Arkanů, idů a dalších) by si Microsoft mohl koupit rovnou osm.

Jestli někdo chtěl větší důkaz o tom, že to Microsoft myslí s hrami vážně, těžko bude hledat něco většího. A přesto, už teď se šušká o tom, že budou následovat další šokující zprávy. 

KOHO DÁL?

Pojďme dál hovořit řečí čísel. Tržní kapitalizace se samozřejmě nerovná prodejní ceně společností, ale dá nám alespoň nějaké vodítko k tomu, koho, a především za kolik, může Microsoft pohltit dál. Taková Sega by vyšla na necelé 4 miliardy dolarů, Capcom, Square Enix nebo Konami potom na částky v rozmezí čtyř až šesti miliard dolarů. Takový Ubisoft má tržní kapitalizaci sedm miliard. Embracer (Koch, Deep Silver, THQ Nordic) deset. A Bandai Namco 15! Kdyby Phil Spencer zatoužil po exkluzivním GTA (a hromadě dalších značek, akcie Take-Two mají hodnotu 18 miliard USD. Nejvýše postavené je vydavatelství Electronic Arts, ale ani 38 miliard už není v souvislosti s čísly, která teď známe, nijak nepředstavitelných. Pro srovnání, Activision Blizzard měl tržní kapitalizaci někde kolem 50 miliard, a co se ryze herních společností týče, šlo o největší společnost v Evropě a Spojených státech.

Jak chcete ještě někoho šokovat, když si koupíte toho největšího?

Klíčový je závěr předešlého odstavce. Activision Blizzard, největší ryze herní společnost v Evropě a Spojených státech. Ale co v Asii? Třeba takové Nintendo má tržní kapitalizaci 54 miliard dolarů, jen o čtyři miliardy více. 

První
Poslední
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz