uvod-do-xboxu-360
Článek Úvod do Xboxu 360

Úvod do Xboxu 360

Farid

Farid

2. 11. 2006 23:38 42
Reklama
Reklama

Druhý pokus Microsoftu o dobytí konzolového trůnu – tedy toho nejlukrativnějšího herního trhu – se vydařil mnohem lépe než ten první, to je zřejmé na první pohled. Teď nepředvídáme průběh konkurenčního boje, který se v následujících měsících a letech odehraje mezi třemi hlavními rivaly. Jenom shrnujeme dojem uživatele z čerstvě pořízeného výrobku. Samozřejmě, chybí možnost srovnávat s Revolution Wii nebo PlayStation 3 (zejména s ním), ale ať už konkurence vyrukuje s čímkoli, je jasné že se Xbox 360 prostě povedl skoro na výbornou.

Nákup

Vše samozřejmě začalo rozhodnutím redakce Hrej investovat do nákupu konzole Xbox 360. Hned na začátku jsme dali přednost tzv. „Premium Packu“ obsahujícím 20 GB harddisk, přístup na Xbox Live Silver, bezdrátový ovladač a kabel pro propojení konzole s HD televizí. Vedle toho je k dostání lacinější tzv. „Core Pack“ bez hraddisku a Xbox Live, s obyčejným kabelem a obyčejným (tedy „drátovým“) ovladačem. Rozdíl v ceně je zhruba 25 %.

Po krátkém průzkumu nabídky českých e-shopů jsme se rozhodli pro obchod nabízející konzoli za necelých 14 tisíc korun. Viděli jsme i lacinější, ale s podmínkou povinného nákupu alespoň jedné hry. Také jsme viděli nabídku s cenou přesahující 16 tisíc, takže kdybyste se rozhodli pro nákup, určitě věnujte pozornost srovnání cen. Na rozdíl od jiných států tu není Xbox 360 distribuován oficiálně společností Microsoft a tudíž chybí vodítko doporučené maloobchodní ceny. Dodejme ještě, že dodání konzole trvalo necelý týden a proběhlo naprosto bez problémů.

UPDATE: Doporučená cena oficiálně uvedeného produktu je 11 990 Kč (Premium) a 8 990 Kč (Core). Předpokládáme, že díky podpoře Microsoftu by měl být Xbox 360 nyní k dostání v širší síti prodejen.

Rozbalování

Po menším zápolení jsme se konečně dostali do bytelné krabice, kde je vše úhledně poskládáno. Manuály se nacházejí v bezbarvých igelitových sáčcích, vše co má vztah k Xbox Live má oranžový obal a ostatní komponenty zelený. Dodejme ještě, že hned od začátku je jasné, že Xbox 360 je pořádný kus hardwaru – stačí jen potěžkat krabici, která je znatelně těžší než třeba původní PlayStation 2. Co je přesně obsahem?

1) Samotná konzole s již připojeným harddiskem skrytým pod chromovaným víkem. K jejímu designu se vyjádříme hned v následující části.

2) Bezdrátový ovladač s párem tužkových alkalických baterií, které vložíte do určeného vypouklého pouzdra nacházejícího se pod ovladačem (ovladač je pro lepší orientaci opatřen samolepkami, které snadno odstraníte).

3) Headset pro komunikaci přes Xbox Live (jednoduché sluchátko s mirkofonem). Barva je samozřejmě lehce tónovaná běloba, stejně jako u zbytku konzole, konektor se zasouvá do ovladače. Škoda, že v ceně není bezdrátový headset, který by v tomto případě byl jistě mnohem elegantnějším řešením.

4) Komponentní HD AV kabel a kompozitní klasický (můžeme říkat LD?) kabel (žlutý cinch plus stereo) v jednom. Podle typu televize, kterou vlastníte, si nastavíte kabel do správné polohy pomocí přepínače. Nechybí jednoduchý adaptér na kompozitní SCART, co však chybí citelně, je komponentní RGB AV kabel pro „LD televize“. Ten si v případě potřeby musíte dokoupit.

5) Ethernetový kabel pro připojení na Xbox Live Solidní provedení, hezký tmavě šedý odstín :-).

6) Síťový adaptér značných rozměrů a ještě značnější hmotnosti. Pozor: umístit do dobře větraného místa, jistě jste se již k vám dostaly ošklivé zvěsti s přehříváním.

Design a ergonomie

První dojem z konzole Xbox 360 je úchvatný. Její zpracování je velice solidní a křivky nadmíru ladné. Mysl se zdráhá uvěřit, že jde o produkt stejné firmy, která před lety uvedla na trh otřesně vypadající první Xbox. Je vidět, že se Microsoft mezitím hodně poučil. Nicméně, možná mají kus pravdy i odborníci na užitkový design, kteří tvrdí že konkávní křivky na bocích konzole jsou příliš extravagantní a výrazné a že tudíž hrozí rychlé „okoukání“. Nám se zatím nic takového nepřihodilo, ale je pravda, že každý ze své zkušenosti víme, že výstřednosti mají tendenci dříve zastarat než spartánsky umírněné tvary. Když se letmo podíváme na konkurenci, nejvíc při zemi se drží Nintendo Revolution Wii, zatímco PlayStation 3, která z určitých pohledů připomíná kosmický křižník, má designově podobnou filosofii jako Xbox 360. Rozdíl je však tom, že zatímco PS3 zdůrazňuje (v návaznosti na PlayStation 2) majestátní monumentálnost, Xbox 360 má blíž k organické přirozenosti a designérskému minimalismu iPodu.

Pokud jde o funkce dostupné na předním panelu konzole, vše je podřízeno maximální jednoduchosti. Máme tu celkem tři tlačítka (vysouvání mechaniky, hlavní vypínač ozářený zeleným kruhem a drobný knoflíček určený k synchronizaci bezdrátových ovladačů). Dále tu máme tři odklopné prvky, za nimiž se skrývají dva konketroy pro paměťové karty a dvojice univerzálních USB portů. Nakonec je zde IR port. I v zádu je to maximálně přehledné. Proprietární konektory pro AV kabel a síťový kabel, konektor pro ethernet a jedno USB pro strýčka Příhodu. Celkově: zorientuje se i naprosté technické pako a bez problému dá všechno do chodu během několika mála minut.

Ovladač

Kapitolou pro sebe je samozřejmě ovladač vycházející sice z designu modelu S pro původní Xbox ale vyladěný k téměř naprosté dokonalosti. Kromě všech známých tlačítek (bezvadně nastavené triggery, precizně vytvarované kloboučky na obou analozích, poněkud těžkopádný d-pad a čtveřice barevných akčních tlačítek A/B/X/Y, která stále vypadají jako hezoučké drahokamy, ale už tolik nekloužou), za povšimnutí stojí synchronizační talčítko pro bezdrátové „připojení“ ke konzoli a centrální „tlačítko X“, přes které se kdykoli (i během hry) dostanete do základního interface Xbox 360 a můžete s ním pohodlně (a hlavně bezdrátově) vypínat a zapínat konzoli.

Pro lidi, kteří mají nějakou tu zkušenost s bezdrátovými ovladači (například Logitech pro PS2), je rozhodně příjemným překvapením i nízká hmotnost padu, který i s bateriemi rozhodně neunavuje ani při mnohahodinovém hraní. Celkově: tohle dopadlo na jedničku.

Výtku si ovšem zaslouží nemožnost nabíjet akumulátory přímo v ovladači. Dodané alkalické články řekly své sbohem zhruba po dvaceti hodinách hraní a pak musely být nahrazeny novými. Úspornější je samozřejmě možnost nákupu akumulátorů, ty si ale musíte nabít jinde nebo dokoupit odděleně prodávaný „Recharge Pack“.

Zapínáme

Chvilka napětí, koule s reliefem X připluje z kraje obrazovky jako nějaká planeta, všechno zezelená a už jsme tam. Pokud máte v mechanice hru, automaticky jste přeneseni do ní, v opačném případě se dostanete do moc pěkně udělaného interfacu, kde se nachází několik základních záložek:

1) System: Zde se nastavuje všechno možné. V položce konzolových nastavení si zvolíte formáty obrazu, zvuku, jazyk (čeština pochopitelně chybí, to se týká i tištěného manuálu), hodiny, screen saver a podobně. Máte-li doma děti, můžete nastavit úroveň rodičovské ochrany (konzole pak nespustí bez zadání hesla žádné hry/filmy určené pouze dospělým). Dále lze pracovat se soubory na harddisku či paměťové kartě, nastavovat síťové připojení i spolupráci s domácím PC.

2) Media: Zde můžete procházet a přehrávat veškeré audio/video soubory uložené na harddisku. Xbox 360 také umí spolupracovat s Media Center PC (tuto možnost jsme nezkoušeli, je však kritizovaným rysem Xboxu 360 – fakt že neumí fungovat jako plnohodnotný domácí server bez PC, což naopak slibuje PS3).

3) Games: Zde máte ucelený přehled o všech dosud hraných hrách a úspěších, kterých jste v nich dosáhli. Například se můžete podívat, které alternativní postavy již máte odemknuté ve hře Kameo (aniž by disk s hrou byl v mechanice). Vašeho hráčského profilu se také týká systém tzv. Gamerscore, každá jednotlivá hra vám na účet připisuje body, které v určitých částech Xbox Live mohou posloužit jako platidlo, nemluvě o možnosti srovnávat se s ostatními hráči. V položce Games se také můžete dostat k tralerům a demoverzím staženým z Xbox Live, upravovat profil, aby například všechny závodní hry rovnou nabízeli manuální řazení, nebo aby všechna FPS nabízela invertované zaměřování. Moc příjemné. A konečně odtud se samozřejmě dostanete do her stažených z Xbox Live Arcade nebo na DVD mechanice.

4) Xbox Live: Poslední záložka je vyhrazena zejména komunikačním funkcím onlinového hubu. Můžete odsud posílat vzkazy, spravovat seznam přátel či zamířit do „Marketplace“, kde se čile obchoduje a kde je možné volně stahovat demoverze a trailery. Dodejme, že jsme si vyzkoušeli Xbox Live jak ve verzi Silver (součást Premium Packu) tak v placené verzi Gold (kromě základních funkcí umožňuje hraní onlinových mulitplayerů). Zapojení Xboxu 360 do sítě probíhá naprosto bez problému (samozřejmě předpokládáme, že nepoužíváte dial-up připojení). Na drobný problém narazíte při úvodní registraci. Jelikož v seznamu zemí není pochopitelně Česká republika, je třeba si zvolit jinou. Pak ale musíte zadat adresu včetně PSČ. My jsme zkusili z jazykových důvodů Velkou Británii a zadali validní směrové číslo – dál už to fungovalo bez problémů.

UPDATE: Podporu připojení českého uživatele jsme si v nové situaci zatím vyzkoušet nemohli. Doufáme však, že Microsoft brzy zajistí plnou českou lokalizaci Xbox Live. Názornou ukázku interfacu v akci si můežete prohlédnout na videu, které připravil Michal Jonáš.

Hrajeme

V dalších částech tohoto článku se zblízka podíváme na nejzajímavější hry pro Xbox 360. Zde si jen řekneme první dojmy co se týče technického provedení. Jak známo, Xbox 360 je první konzole na trhu, která podporuje zobrazení v normě HDTV. Všechny hry by měly podporovat nejnižší úroveň této normy, 720p (která je obvyklá pro drtivou většinu dnes prodávaných přístrojů). Některé hry dále podporují vyšší úroveň rozlišení, 1080i – z těch, co jsme měli v rukou například Dead Or Alive 4.

UPDATE: Poslední update firmwaru přidal softwarovou podporu rozlišení 1080p.

Nejdříve jsme si vyzkoušeli, jak vypadají hry na klasické obrazovce ve standradní normě PAL. Zde je i u launch titulů (které měly na dokončení vývojového procesu a optimalizace relativně málo času) patrný obrovský posun (oproti Xboxu nebo PS2) v oblasti detailnosti textur, náročnosti 3D modelů a různých efektů jako jsou stíny, světelné efekty či particle efekty. Dobrým příkladem je například Kameo: Elements Of Power, která sice na první pohled nevypadá tolik odlišně od současné generace third-person akčních adventur, ale jen do té doby než vyjdete do exteriérů, ponoříte se do nádherných stébel trávy a obrovské masy nepřátelských (pravda naklonovaných) postav. Naopak hra jako je Dead Or Alive 4 těží především ze světelných efektů a hladšiho modelu postav, což je i při nižším rozlišení sice patrné, ale nepředstavuje bůhví jak velkou revoluci. Něco podobného lze říci o Project Gotham Racing 3, která v PALu vypadá „pouze“ o něco lépe než PGR 2 nebo Gran Turismo 4. Naprosto tragicky pak vyzní zkouška první multiformátových her jako jsou například Tony Hawk’s American Wasteland nebo GUN. V těchto případech rozeznáte rozdíl mezi Xboxem 360 a starým Xboxem jen při soustředěném pozorování. Dodejme, že jsme vše zkoušeli pomocí dodaného kompozitního kabelu. Je jisté, že s použitím komponentního RGB kabelu by výsledek byl o poznání lepší (ten si však musíte dokoupit).

Docela jiná situace nastane, pokud máte možnost signál z Xboxu 360 vyvést na HD televizi. My jsme měli dokonce možnost vidět konzoli v akci s projektorem podporujícím rozlišení 1080i a to byl, bez přehánění, zážitek pro bohy! Kameo v HD (úhlopříčka 2 metry) vypadá naprosto famózně, stejně jako PGR 3 a Dead Or Alive 4. Úchvatný visuální zážitek poskytují také hity posledních měsíců (těžících ze standardního vývojového cyklu) jako jsou Ghost Recon: Advanced Warfighter nebo The Elder Scrolls IV: Oblivion. Multiformáty primárně vyvinuté na staré konzole, jako zmíněný GUN, dostanou alespoň hiresový lesk a další, které byly vyvíjeny separátně pro next-gen (Fight Night Round 3) splňují i ta nejnáročnější očekávání. Tak realistické postavy jste jaktěživ neviděli.

Stručně řečeno, pokud jdete do Xboxu 360 (nebo do PS3), dříve nebo později musíte uvažovat o HD televizi – jinak se ochudíte o značnou část technických kouzel, které tyto konzole umí. V pokračování tohoto článku, který na Hrej.cz zveřejníme již brzy, se podíváme na nejzajímavější dosud vydané hry, abychom dohnali resty od loňského uvedení Xboxu 360 na trh. A pak už přecházíme na běžný režim – tedy hans-on preview a recenze aktuálně vycházejících her.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz