Turok Recenze Turok

Turok

sleepless.

sleepless.

12. 2. 2008 23:38 14
Reklama

Když je všechno na levačku a život se promění v jednu velkou šňůru nešťastných náhod, nevyužitých šancí a zpackaných příležitostí, je nejlepší vzít ševcovskou tužku, udělat za vším tlustou čáru a začít znova. Vývojáři/vydavatelé by měli s unavenými a skomírajícími sériemi dělat to samé – zapomenout na minulost, setřást sentiment a vydat se s čistým štítem novým směrem. Co se jim může stát? Beztak by vydojená značka umřela sama od sebe a i kdyby se pokus o její oživení nechytl, alespoň to bude důstojný konec.

Sentiment

Přesně tak se zařídili lidé z Propaganda Games (Disney Interactive Studios), když jim v rukou přistála kdysi známá značka Turok. Nedělali si hlavu s odpovědností vůči fandomu, který už stejně vyhynul, a z původních her, potažmo komiksu vybrakovali jen pár základních motivů. Mrhat cenným místem na popis zápletky nemá cenu. Jako nit tenký příběh dokáže být v určitých chvílích napínavý, někdy i legrační, škoda že ne úmyslně. Potřebám standardní střílečky však plně vyhovuje, stejně jako krásně jednorozměrná osobnost hlavního hrdiny. Joseph Turok je svalovec, jak má být, jeho minulost je tabulkově temná i tajemná zároveň a budoucnost jasně zářivá. Copak jste čekali něco jiného? No tak… A zatímco jednoduchost celé story je spíše žádoucí, krkolomná prezentace určitě ne a starost nám dělá hlavně nevyrovnanost. Úvodní filmová sekvence (všechno je enginové) je bez příkras nudná, což bohužel stejnou měrou platí o těch nejdůležitějších závěrečných, zato události v prostřední části hry, zejména pak Turokovy flashbacky, dokáží upoutat pozornost a nakonec se i zalíbit.

Slepota

Kvalitativní nevyrovnanost bohužel prostupuje celou hru. Aniž bychom tomuto dávali jakýkoli pejorativní podtext, je Turok prachobyčejná střílečka oproštěna od většiny moderních vymožeností, která neotravuje přehnaným množstvím hopsačkových pasáží, zpomalováním času, antigravitačním pohybem a bůh ví čím ještě. Do popisku na zadní straně krabice s hrou bychom tedy uvedli následující prvky:

Turok
i Zdroj: Hrej.cz
- v hlavní roli málomluvná indiánská korba
- rozlehle se tvářící lineární úrovně
- pestrá nabídka zbraní
- naspeedovaní nepřátelé
- velcí dinosauři

S tímto se můžete vhrnou do akce, která začíná v maximálně neatraktivních prostorách havarované vesmírné bárky a velmi brzy se přesunuje do členité džungle, kde se situace po stránce vizuální výrazně zlepší a přesto nenaplňuje naši představu o tom, jak by měla vypadat hra využívající z větší části hardwarového potenciálu současné generace konzolí. Zase musíme jmenovat nevyrovnanou kvalitu, ne na úrovni celých levelů, ale jednotlivých segmentů.

K vrcholům grafické stránky hry patří celkové zpracování, zejména však animace dinosaurů, které nijak neomezují pohyblivost těchto drobečků, ať už jde o odporné raptory, velké T-Rexe nebo tvory připomínající kombinaci pantera, psa a plaza. O vzhledu lidských tvorů včetně Turoka bychom mohli dlouho debatovat a nakonec se k ničemu nedobrat. Prostě svými proporcemi (prsty o tloušťce ostravské klobásy a tělo jako trup vola) i pohybem připomínají obtloustlé drobečky z Unreal Tournament III a je to logické, když Turok používá trojkový engine od Epic Games.

Neklid

I když uděláme velký skok a namísto vzhledu (grafika) začneme zkoumat duši (hratelnost), zase narazíme na změť moc pěkných orchidejí a ošklivých bodláků. V zásadě se připravte na tři druhy úrovní a s tím korespondující tři druhy akce. Za prvé to jsou větší prostranství, která silně připomínají multiplayerové mapy s několika možnými způsoby řešení. Tyto plácky jsou pak spojeny úzkými chodbami a cestičkami, které masivním nahuštěním nepřátel vyvolávají vzpomínky na film Con Air, kdy vězňové napadnou policisty v koridoru, který je ve skutečnosti smrtelnou pastí. No a do třetice jsou to pak bossácké souboje, během nichž se hra jednou jedinkrát ustrne nad osudem nebohého hráče a umožní mu jakous takous interakci s prostředím, byť přísně nalinkovanou a povinnou.

Turok
i Zdroj: Hrej.cz
Koktejl vytvořený kombinací tří zmíněných typů hratelnosti se sám o sobě nijak nevyčleňuje z žánrového standardu. Bohužel je to nesmyslná obtížnost, která to za něj dělá. Pohodové momety, jež procházíte s prstem v nose, se střídají s momenty, které se rozhodně nedají projít napoprvé, ani napodruhé a možná ani napotřetí, když vám záda zvalchuje stádo raptorů, než stačíte říct sakra práce. Hra navíc nepoužívá quicksave/quickload systém, ale funguje na bázi necitlivě rozmístěných checkpointů, kvůli nimž musíte při každé smrti cestovat k problémovému úseku několik minut místy, kde se třeba vůbec nic neděje. V takových momentech je to na ručník.

Dalším pohlavkem hratelnost je AI nepřátel a dogmatické lpění vývojářů na zkostnatělých tradicích. Vojáci a dinosauři nejsou nijak zvlášť chytří a klidně ignorují pod nohama se válející parťákovu mrtvolu. Zato jsou však neuvěřitelně rychlí a hbití, což výrazně ztěžuje přesnost míření už na základní obtížnosti, o níž je tu ostatně celou dobu řeč. A vy potřebujete mířit přesně, protože střelba jinam než do hlavy je neefektivní. Paradoxně jsou právě zbraně navrženy skvěle. Hlavně sekundární módy (minové pole, světlice, přilnavý granát) některých kousků přímo vábí: „Pojď si s náma hrát, hoď tam minu, T-Rex bude rád,“ a v takových chvílích je nám nejvíc líto zabedněnosti designérů, kteří se vykašlali na hráče a design hry přizpůsobili svým zvráceným choutkám. Když holt člověk pár let sjíždí jednu hru pořád dokolečka, tak se v ní stane mistrem.

Osvobození

Turok
i Zdroj: Hrej.cz
Přesto však Turok v součtu svých kladů a záporů vystrkuje rohy poměrně vysoko nad průměr, protože vás donutí nenáviděné pasáže opakovat až do zblbnutí, abyste mohli ještě chvilku utíkat před raptory, likvidovat stealth stylem nepřátele z vysoké trávy a hlavně hledat nejvhodnější cestu přes úseky, které lze procházet na několik způsobů.

Turok je podivným způsobem návykový a při soubojích s bossáky snad až monumentální, což jinak ostře kontrastuje s přízemností akce samotné. V momentech, kdy na pokraji smrti běháte s nožem okolo T-Rexe, se někde uvnitř sepne instinkt našich předků, když v bederních rouškách lovili mamuty, a donutí vás to nevzdat se, překonat tu zpropadenou pasáž a poplivat (obrazně) posléze mrtvolu přerostlé druhohorní ještěrky, trosky pavoučího tanku a dalších bossáků. To je kouzlo, kterému se těžko odolává. Vztáhnout jej navíc můžeme i na multiplayer, který nevyniká množstvím obsahu (7 MP map, 3 co-op mapy a pár klasických módů), ale spíš propracovaným designem map a atraktivním zmatkem, když se do bitky s kamarády zapojí stádo dino-nepřátel. Adrenalin pak proudí tělem a vzpomínky na frustrující pasáže z hlavní kampaně mizí jako pára nad hrncem.

Turok
Nintendo Nintendo 64
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Vývojáři z Propaganda Games si s revitalizací Turok brandu neporadili úplně ideálně, ale více než důstojně. Nadělali řadu sice řadu chyb a ještě se ani nenamáhali s jejich kamufláží. Na druhou stranu oceňujeme přirozenost, s jakou vzali známou značku a bez ohledu na minulost ji přetvořili k obrazu svému do podoby, která má potenciál k dalšímu rozvoji. Tak jim k tomu dejte šanci.

Co se nám líbí a nelíbí?

Působivá atmosféra, atraktivní likvidace nepřátel nožem, zábavné zbraně, nádherně rozpohybovaní dinosauři, silná návykovost, povedený dabing, chytlavý multiplayer (zejména co-op), krátký loading
Silně haprující obtížnost, kolisající kvalita grafiky, absence titulků, minimální interaktivita prostředí, chybí gradace příběhu.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama