Hrej.cz The Adventures of Tin Tin Recenze

Tintinova dobrodružství

tomas-krajca
Tomáš Krajča
26. 10. 2011 22:00 Sdílej:
Reklama
Reklama

Belgický komiksový hrdina Tintin, věčně zvědavý zrzavý novinář s klukovskou tváří a vlasy sčesanými do frajerského kohouta, je správným hrdinou příběhu, který vrací do dětských let. Tehdy byly dobrodružné příběhy ještě rozmarné a padouši zavilí, ale vlastně svým způsobem dobromyslní. Doba vzniku filmového a potažmo i herního příběhu o tajemství Jednorožce a pokladu Rudého Rackhama, období okupace Belgie nacisty za druhé světové války, dává Tintinovým dobrodružstvím navíc apolitickou fasádu: ačkoliv Tintin cestuje po reálných lokacích, postavy a události stojí mimo a reprezentují spíše univerzální archetypy. A konečně: scenáristé se nesnažili napasovat do příběhu navíc sexuální motiv. Tintin je zkrátka zvídavý chlapec, žádný lamač dívčích srdcí, a jediná ženská protagonistka je tak postarší operní pěvkyně, jejíž hlas přivádí Tintina i jeho společníka Haddocka spíš než k extázi do hluboké deprese.

Lety, jízdy, skoky, pády

Herní verze Tintinových dobrodružství se velmi přesně drží filmového děje. Ke cti vývojářům slouží, že se dokázali chytit onoho naivního, roztomilého ducha komiksů pro děti: grafické zpracování tak více karikuje, než aby se snažilo o realismus, a hra přináší jeden arkádový úkol za druhým v dostatečné pestrosti a s rychlým spádem, takže hráči ani příliš nevadí, že se veze po kolejnici neustále vpřed bez možnosti zastavit či odbočit.

V jádru je příběhová kampaň Tintinových dobrodružství 2D plošinovka ze staré školy. Bezchybné rozhodnutí: umožňuje přímočarý postup vpřed, skákání přes plošinky, řešení jednoduchých fyzikálních hádanek a konfrontaci s nepřáteli, při níž Tintin využívá pěsti stejnou měrou jako úskoky. Útěk z potápějící se lodi, procházení orientálního paláce či cesta jeskyněmi na pirátském ostrově – to jsou nejsilnější místa hry. Modely postav sice nejsou příliš detailní, animace ale přesvědčivá. Tintin spolu s pejskem Filutou či kapitánem Haddockem jako sidekickem řeší vždy prostý úkol na omezeném prostoru jedné či dvou obrazovek. Vyřídit čtyři padouchy. Získat klíč od uzamčených dveří. Zastavit ozubená kola a protáhnout se dál. Proplout jeskyní plnou medúz a jiných žahavců. Přitom hrdinové využívají několika interaktivních objektů (výbušniny, banány či míče k házení, sudy pro stopu stealth hratelnosti) a likvidují soupeře buď čelně několika údery pěstí, častěji však zákeřně. Tlustého Araba s puškou vyřídí shození pytle s pískem přímo na hlavu, strážce, který se kryje velkým deštníkem Tintin zezadu stáhne z plošinky a omráčí, a na dalšího nachystá prostou, leč účinnou banánovou past.

Ty řídíš, já střílím

Hraní zpestřuje celá řada momentů, kdy se Tintin přepne do jiné perspektivy. Někdy je to k vytvoření filmového dojmu: automatická kamera zabere hrdinu zepředu, aby si hráč mohl vychutnat úprk před rozjetým autem či vodou ženoucí se chodbičkou mezi kajutami. Jindy nastoupí akční mezihra, v níž Tintin nebo kapitán řídí motocykl se sajdkárou, zatímco ten druhý ostřeluje kolemjedoucí nepřátele. Na větší vzdálenosti se hrdinové přepravují letadlem – a tak nastoupí zjednodušené pilotování stíhačky v bouři nebo mezi skalami. Ne všechny tyto předěly a bonusy jsou herně úplně přesvědčivé, ale sympaticky brání, aby hráč upadl do stereotypu.

Samotný příběh lze dohrát během nějakých pěti šesti hodin – k tomu ale Tintinova dobrodružství přidávají ještě porci kooperativních misí. Ty působí jako o něco realističtější variace na New Super Mario Bros., kdy se postavičky doplňují díky odlišným schopnostem a na scéně vládne rozjařený zmatek. Tintin se může přitahovat svým hákem, kapitán Haddock bourat silou překážky a pěvkyně Castafiore zase ovládá dvojitý skok. Proti hráčům se vrhá v podstatně surrealističtějších prostředích jedna vlna nepřátel za druhou a dokonce i boss-fighty mají v co-opu více barvy a života než v hlavní kampani. Nechybí zpestření v podobě hry za dvojici pejsků, kteří bojují s krysami zuřivým štěkotem a poklady si získávají hrabáním. Motivací k postupu vpřed sérií misí je postupné otevírání různých vtipných oblečků a objevování bláznivých nápadů, které designerům umožnila berlička v podobě omráčeného Haddocka, jemuž se kooperativní mise jakoby zdají...

Hnusná bouře

Tintinova dobrodružství nejsou nijak omračující po technické stránce. Prostředí i postavy by snesly více detailů, renderované filmečky mají nízké rozlišení a některé scény (zejména hned ta úvodní, ještě před titulky, kde Tintin s Haddockem kličkují v bouři) působí až odpudivě. Na druhou stranu, hra chytře těží z vizuálního stylu komiksu: padouši s výraznými nosy budí shovívavý smích, zdánlivě strnulá Haddockova tvář, která vypadá jako zarostlejší verze Saddáma Husajna, dovede vyjádřit řadu emocí. Kapitán prochází v příběhu evolucí od zbabělého a zlomeného námořníka k hrdinovi a potomkovi slavného rodu – a jakkoliv to zní (a je) otřepaně, funguje tahle zápletka jako základní stavební kámen závěrečného dramatu.

Herní verze Tintinových dobrodružství potěší zejména děti. Není to přelom v historii her podle filmů, není to ani tříáčková pecka, jež by mohla konkurovat Uncharted 3 (jemuž se přibližuje dějem a indianajonesovskými odkazy a scénami). Ale je to rozverná a vtipná plošinovka, ke které si lze bez obav sednout s ratolestí a užít si několik hodin dobré zábavy.

The Adventures of Tin Tin
PlayStation icon PlayStation 3
Xbox icon Xbox 360

Verdikt

Hravá a roztomilá plošinovka, na které je trochu znát nižší rozpočet. Přesto jde o s citem udělaný doplněk kvalitního filmu a titul vhodný pro celou rodinu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz