Reklama

Mohu zde začít tím, jak neuspokojivě a často až hrůzostrašně dopadají všemožné pokusy převést oblíbenou filmovou či seriálovou značku do herní podoby. Jak nedokonale a průměrně takovéto tituly v drtivé většině končí. Můžu zde začít jmenovat od pasu, není to tak těžké. Stačí si vzpomenout na pár nedávných příkladů, na všechny Transformery, Kobry jedenáct, Beowulfy, Zlaté kompasy a další. Hra podle stejnojmenného britského seriálu (respektive podle jeho americké verze), který u nás běží pod familiárním názvem Kancl, se taky nevyvedl úplně nejlépe, ale zajisté bychom jí přinejmenším křivdili, kdybychom ji házeli do stejného pytle – do pytle už tak přecpaného herním brakem, komercí.

Seriálový Diner Dash

Z Office totiž žádná snaha autorů vytěžit co nejvíce z původního televizního konceptu nijak výrazně nesálá. Naopak lze vycítit, že autoři tohoto projektu, který si sám o sobě neklade přehnané ambice, jsou sami fanoušky předlohy. Hra rozhodně nemíří na terč četné skupiny hardcore hráčů, je určena pro nepravidelné hráče, pro vyznavače všeho, co se honosí nálepkou "casual". Ostatně, autorem není nikdo jiný než jeden z nejznámějších tvůrců "příležitostných" her - MumboJumbo, tým stojící například za úspěšným Luxorem, Bejeweled a dalšími záležitostmi podobného ražení.

V prvé řadě je třeba si přiznat, že koncepčně není herní zpracování Kanclu nikterak originální, ba dokonce, že se z velké části jedná o kopii původního nápadu, viděného v dnes již klasické Diner Dash. Autorům nedělá žádný problém využít cizího úspěšného nápadu ve vlastní hře. Příkladem budiž Luxor, který čerpal "inspiraci" u Zumy. Ale zpátky k věci.

Odměna, to je oč tu běží

Ačkoliv u většiny podobných her nejsme na jakýkoliv děj nijak zvyklí, tato disponuje jakous takous jednodušší dějovou linkou. Ale dokážete si představit hru podle seriálu, která by postrádala příběh? Ten se zde prezentuje prostřednictvím vtipných komiksových vložek mezi jednotlivými částmi hry. Nicméně, u Office příběh zdaleka není to hlavní, proč byste hru měli hrát, a po prvním vyzkoušení zjistíte, že by jeho případná absence nebyla nijak závažným handicapem. Jeden z podpěrných pilířů však tvoří licence.

Vše začíná ve chvíli, kdy se šéf společnosti Michael rozhodne udělit nejpilnějšímu zaměstnanci neocenitelnou odměnu v podobě měsíčního placeného volna. Hlavním hrdinou zde bude Joe, který se bude o vysněnou prémii společně se svými kolegy rivaly ucházet. Celkově budete postupně soupeřit proti pěti vašim kolegům, s každým z nich v osmi kolech. Jednotlivá období se pak liší nejen soupeřem, ale také tematicky (např. halloween, Valentýn atd.). Pokud budete úspěšní ve všech levelech, protivníka vyřadíte a šéf vám udělí konkurenci jinou, o něco schopnější. A když budete ještě úspěšnější, můžete získat nejen pěkné bodové ohodnocení, ve hře jsou dále obsaženy i v dnešních hrách tolik oblíbené achievementy – zde v podobě odemykání doplňků pro váš pracovní stůl.

Nedostižný poslíček

Nu, a co že vlastně bude vaším úkolem? Tuhle práci nikomu závidět rozhodně nebudete. Joe společně se soupeřícím kolegou má na starost běžnou kancelářskou práci. No dobře, běžnou ne tak úplně. V podstatě by se dalo říci, že Joe je docela obyčejným poskokem. Vy tak budete muset plnit úkony, jaké si ostatní, u stolu pracující kolegové zrovna žádají. Budete jim odnášet hotovou práci, chodit jim pro právě vytisknuté dokumenty, pro šanony, složky a tak všelijak podobně. Zpestřením v záplavě uhoněné a tolik monotónní dřiny vám potom bude například káva z kávovaru, po jejíž konzumaci se sic dočasně, ale zato vskutku rapidně zvýší vaše tempo a tím i produktivita práce. Dalším účinným z prostředků poskytujících výhodu nad konkurencí je tajný vtípek na kolegu, kterého značně zdrží v čase. Jednoduše toho hlupáka napálíte. Stačí pouze zajít za sekretářkou, která se vám s pomocí čas od času sama nabídne. S tím přímo souvisí i postupné zpřístupňování nových kolegů, kteří vám při práci budou vycházet více vstříc (sekretářka například zkrácením prodlevy mezi vtípky). Zaměstnanci nejsou to jediné, co lze "vylepšovat". Postupem hrou se vám budou odemykat i nové modely kancelářských zařízení. Nebude trvat dlouho a budete třeba díky novému kávovaru ve výsledku nadopováni takřka polovinu celé pracovní doby. Sem tam se vám při procházení levely stane, že do kanceláře vstoupí nějaká osoba. To neomylně značí minihru. Ta většinou spočívá ve správném sbírání požadovaných předmětů náhodně rozházených po zemi. Samozřejmě za účelem zisku bonusových bodů.

Co u takové hry nevýslovně potěší, je automatické ukládání příkazů do fronty. Nemusíte tak čekat, až panák provede úkol, a teprve potom volit příkaz další. Neskutečně tím roste úroveň hratelnosti. Je to zkrátka dobrý pocit, když se vám daří, jste rychlí a hlavně několik správných kroků napřed. Kdyby se cokoliv nepovedlo, lze okamžitě zrušit všechny příkazy pravým tlačítkem myši.

Hráč, který by měl Office hrát, nemusí být nutně fanouškem seriálu, nemyslím si však, že by hra nezasvěceného oslovila do takové míry, že by byl ochoten si ji pořídit, byť za malý peníz. Pobaví děti, pobaví dospělé. Děti na dlouho (hratelnost staví na osvědčených základech a děti může bavit takřka donekonečna), dospělé, pravda, jen na chvíli. I tak se ale jedná o moc pěknou oddechovku. A to je u casual záležitostí to podstatné.