The Elder Scrolls IV: Shivering Isles

Shivering Isles na první pohled připomenou takové dobroty jako Tribunal nebo Bloodmoon – jedná se totiž o první plnohodnotný datadisk pro Oblivion, loňskou PC hru roku podle mnoha velkých herních médií (včetně Hrej), který na rozdíl od Knights of the Nine není pouhou sbírkou několika pluginů, ale důstojným přídavkem.

S RPG je to složité – některá nabídnou skvělý příběh, jiná parádní grafiku, další zase výborné questy a tak dále. Existují samozřejmě i taková, která nemají ani jedno. A také Oblivion. Tomu se povedlo skloubit všechno dohromady s grácií, jež udivila i ty, kteří se před jeho vydáním Tamrielu vyhýbali velkým obloukem a slovo daedra by si spíše než se sérií Elder Scrolls spojovali s Pánem Prstenů. Avšak uplynul rok od vydání a asi jen málokdo z hráčů Oblivionu ještě nedosadil Martina Septima na trůn, nesplnil většinu vedlejších questů a nestal se vedoucím členem nějaké gildy. Ale i pokud se mezi tuto skupinu neřadíte, a přesto byste si druhý-první datadisk rádi zahráli, nic vám nebrání. Na nově přidanou oblast, Shivering Isles, se lze vypravit klidně i s čerstvě vytvořenou postavou, jelikož tamní příšery levelují podle úrovně hráče. Mezi touto říší, jíž vládne šílený daedrický princ Sheogorath (o něm ještě později), a Cyrodiilem je navíc možné libovolně přecházet, a tak se nainstalováním datadisku nijak nenaruší průběh vašeho původního putování.

Jeden blázen vládne všem

i Zdroj: Hrej.cz

Shivering Isles zabírají asi čtvrtinu rozlohy Cyrodiilu a jsou rozděleny na dvě části, které reflektují povahu svých vládců. Mania, spravovaná drogově závislým vévodou Thadonem, hýří všemi možnými barvami a překypuje roztodivnými gigantickými houbami, jež se táhnou přes celý kraj. Oproti tomu Dementia, část ostrova pod vládou paranoidní vévodkyně Syl, je temná a deštivá, plná zrádných bažin a ponurých stínů. Variabilita obou prostředí hře jednoznačně prospívá, stejně tak jako jejich neokoukanost, díky níž působí Shivering Isles velice svěže a ne jako soubor recyklovaných oblastí z Oblivionu (ačkoliv výjimky se samozřejmě najdou).

Oba tyto kraje pak spravuje svoji pevnou rukou již zmiňovaný Sheogorath, do jehož služeb hráč krátce po příchodu na nový ostrov vstoupí. Tenhle bláznivý princ působí při prvním setkání asi tak sympaticky jako Imperátor z Hvězdných válek, ale pokud překousnete jeho iritující křiklavý tón a neustálé narážky směrem k vaší osobě, bude vám odměnou mnoho vtipných bonmotů, za něž by se nemusel stydět ani Jan Kraus ve své talkshow.

Obsluhoval jsem šíleného prince

i Zdroj: Hrej.cz

Právě questy od Sheogoratha (nebo hlavní příběhová linie, chcete-li) představují ten hlavní důvod, proč by si každý fanda Oblivionu měl pořídit i toto rozšíření. Zdánlivě nenápadné úkoly, během nichž hráč pomáhá šílenému princi v boji proti Jyggalagovi a jeho armádě Rytířů Řádu, se často rozvinou z nenápadného „přijď a vymlať“ ve velice zábavné činnosti, což lze nejlépe doložit jedním questem z počátku hry: v něm je třeba uvést do provozu dungeon, který dříve sloužil jako past na neopatrné dobrodruhy, jež zavítali na Shivering Isles. Kde by normální RPG skončilo u pozabíjení několika potvor a aktivace tří různých magických zařízení, tam jde tento datadisk dále – nechá hráče po zprovoznění všech pastí ještě sledovat partu odvážlivců, jak se marně pokouší probít přes nástrahy dungeonu. Hráč sám přitom může zvolit, zdali mají podlehnout drtivé převaze nepřátel a zemřít, nebo se nějakým způsobem ze všech příkoří dungeonu zbláznit. Inu, vítejte v Sheogorathově království.

Podobně výjimečných momentů však na Shivering Isles zažijete více, a to i v rámci různých vedlejších úkolů: náramně jsem si užíval kupříkladu roli inkvizitora během vyšetřování spiknutí proti vévodkyni Syl, nevěřícně hleděl na člověka, který mě jedné deštivé noci přišel požádat o to, jestli bych ho nezabil, nebo se popadal za břicho ve chvíli, kdy mi Sheogorath poskytl kouzlo k přivolání jeho společníka Haskila a následně mě s ďábelským úšklebkem požádal, abych ho hned několikrát vyzkoušel. Že prý to má Haskil velice rád.

Dva na oslu, nikdo na koni

i Zdroj: Hrej.cz

Nové prostředí a questy patří skutečně k tomu nejpodstatnějšímu, čím se mohou Shivering Isles pochlubit, nicméně několik dalších změn se ještě vypozorovat dá. Na ostrově například po spáchání trestného činu hráč nejde do vězení, ale do příšerami nabitého dungeonu, přičemž pokud se z něj dostane ven živý a zdravý, je od všech hříchů očištěn. Každého určitě potěší přítomnost nových nepřátel, zbraní, kouzel a předmětů, stejně jako možnost nechat si některé kusy vybavení vyrobit ze speciálních rud. Oproti tomu trochu překvapivě si na ostrov nelze vzít koně a ani se na něm žádní nevyskytují, což tvůrci vysvětlují tím, že Sheogorath jednoduše nemá koně rád. Každopádně však jejich absence neznamená vzhledem k rozloze Shivering Isles zas takový problém, tudíž tento fakt těžko můžeme brát jako mínus.

Byli jsme zvědaví, jestli Jeremy Soule složí i pro tento přídavek nějakou další ze svých uším lahodících melodií, ale nestalo se tak. Rovněž po stránce vizuální zůstává vše při starém, ačkoliv pro mnoho lidí, jež si za onen uplynulý rok od vydání Oblivionu upgradovali svůj hardware, mohou být právě Shivering Isles tím pravým impulzem pro další výlet na pláně Tamrielu a vychutnání všech fines herního enginu. A pokud stále nevlastníte odpovídající konfiguraci pro rozběhnutí SI na vyšší detaily, radím vám: hrajte zatím třeba Morrowind, Daggerfall nebo pro mě za mě třeba Lovce krys, ale nekažte si zbytečně zážitek. Ten, co vám mohou Shivering Isles nabídnout, je totiž v určitých směrech neopakovatelný.

The Elder Scrolls IV: Shivering Isles

PC

PlayStation 3

Xbox 360

Verdikt

Po všech stránkách povedené rozšíření, které je po rozporuplných Knights of the Nine konečně tím pravým důvodem pro oprášení krabice Oblivionu a další ponoření do světa Elder Scrolls na dlouhé a dlouhé hodiny.

Hodnocení

Jak hodnotíme?

Co se nám líbí a nelíbí?

Nové prostředí, zajímavé questy, velice slušná hrací doba (jen hlavní příběhová linie zabere 20-25 hodin).

Zápory lze hledat těžko. Shivering Isles možná přinášejí pouze minimum změn v hratelnosti, ale proč také měnit něco, co funguje, že.