Swords of Destiny

Všímáte si, že v poslední době se na evropském trhu objevuje čím dál tím větší množství japonských titulů? Za tímto zcela jednoznačně pozitivním faktem stojí mimo jiné také distribuční společnost Rising Star – poměrně nedávno vzniklá firma, která je výsledkem spojení Japonských vydavatelů Marvelous Interactive Inc. a Bergsala. Rising Star je podle vlastních slov „pionýrskou organizací“, která na sebe bere ambiciózní a nelehký úkol přinést hráčům všech světových trhů a herních platforem ty nejoriginálnější a nejvynalézavější japonské tituly. Odvážná slova, jen co je pravda. V našem preview se podíváme na zoubek nejnovějšímu přírůstku do portfolia Rising Star. Jedná se o svižnou akci Swords of Destiny, která má na pulty obchodů přijít na konci letošního dubna.

Trable v Číně.

Pečlivě číst by měli zejména milovníci rychlých rubacích akcí a vyznavači her ve stylu God of War. Swords of Destiny totiž nebude žádnou intelektuální zátěží, ale klasickou, starosvětskou mlátičkou, v níž nejdůležitější roli hrají ekvilibristická komba, hordy tupých nepřátel a třaskavé vizuální efekty. Hráč se ujme role nadaného čínského bojovníka Lei Yuna, který stojí před poměrně neoriginálním úkolem – musí se postavit mocným pekelným hordám Gyakki, které mu zamordovaly moudrého učitele, zbavit svět jejich zhoubné přítomnosti a aby toho snad neměl ten flákač málo, měl by taky zachránit svou dívku z jejich smrdutých spárů. No prostě klasika, kterou každý přejde mávnutím ruky a pustí se rovnou do samotné akce. Ostatně příběh není to, kvůli čemu se akční mlátičky těší takové oblibě.

Lítý boj.

Akce samotná by měla být podle tvůrců hry revoluční, ačkoliv taková slova je třeba brát s pořádnou dávkou skepse. Podobné silácké řeči provázejí bez výjimky každou chystanou hru a platí to samozřejmě i v případě Swords of Destiny. Za oním převratným konceptem se totiž skrývá obyčejné rozdělení bojových modů na útočný a obranný. Jakmile se vybranou potvůrku zaměříte pomocí uzamykatelného systému, můžete si vybrat zda se budete v rámci boje projevovat defenzivně (vykrývat údery, odskakovat, apod.), nebo se na monstrum pustíte v ofenzivním dešti úderů ( k dispozici bude až 48 rozmanitých zbraní s vlastními charakteristikami, 3 kouzelné meče z pozůstalosti Lei Yunova mistra a pak také řada interaktivních předmětů na samotných mapách). Útok bude možné provést jak konvenčně po zemi, tak i ze vzduchu, přičemž někdy se vzdušným soubojům nevyhnete - to když se bude třeba postavit létajícím démonům. Jakmile navíc Lei Yun naplní adekvátním počtem zabitých nepřátel svůj ukazatel Swords Time, může naplno rozpoutat jedno z ničivých a efektně zpomalených komb, která se nerozpakují vyčistit rovnou celou oblast – ideální do pondělního zacpaného metra.

Technické zpracování.

O trojici kouzelných mečů, které daly hře její název, už krátce řeč byla. Lei Yun je získal po smrti svého mistra a každý z nich mu propůjčí sérii jedinečných vlastností. Proto bude nutné pečlivě zvážit okamžik jejich nasazení. K ostatním zbraním se dostanete přes likvidaci svých nepřátel, kteří čas od času upustí nějaký velmi užitečný model nejmodernější šavle. Co se technického zpracování týče, mělo by se držet vysokých standardů poslední doby a z dostupných screenshotů a videí je patrné, že PS2 bude i tentokrát vyhnána až k horním hranicím svých hardwarových možností. Grafika je inspirována čínskou mytologií a design lokací bude podle tvůrců věrný osvědčené kombinaci velkolepých prostor (jako například opuštěné trosky starého hradu, nebo horský průsmyk) a stísněných koridorů, kde v nastalých tlačenicích s desítkami nepřátel vynikne přehledný ovládací systém.

Máte na to? Řekněte to!

Z těchto poměrně skrovných informací můžeme usuzovat, že Swords of Destiny opravdu neusilují o nic jiného, než o čistokrevnou a ničím neředěnou akci. Vše je podřízeno jednoduchosti a snadné přístupnosti, základním příběhem počínaje a jednoduchým bojovým systémem konče. Otázkou je, zda-li to bude evropskému hráči stačit – i ta nejjednodušší akce potřebuje občas něčím oživit - jinak hrozí, že se změní v nezáživné bušení do ovladače. Než však budeme moci přijít s konečným soudem, bude třeba počkat do evropského vydání.