Sword of the Stars

Čas her jako Master of Orion nebo Stars! je dávno pryč. Přišly nové hvězdy a tou nejzářivější poslední doby je nezávislý titul Galactic Civilizations II. Tvůrci z Kerberos Productions proti němu stojí v dosti nevýhodné pozici, dohromady sice mají s vývojem her značné zkušenosti, ale Sword of the Stars (SotS) je jejich prvním společným titulem.

Čtyřikrát jinak

SotS je typická tahová 4X trategie. Jinými slovy, jde v ní o průzkum, výzkum, rozšiřování a vyhlazování. Na počátku si vyberete buďto některý z připravených scénářů anebo zvolíte vlastní styl hry. Možnosti tvorby vlastní hry jsou detailní, lze nastavit vše od velikosti vesmíru po počáteční vyspělost civilizace a dostupné finance. Anebo je tu ještě třetí možnost, a to multiplayer až pro osm hráčů.

Další zásadní volbou je rasa, za kterou budete hrát. Kerberos dává na výběr ze čtyř možností - lidé, hiverové, tarkasové a liirové. Skvělým tahem tvůrců se ukázalo být rozhodnutí tyto čtyři rasy velmi podstatně odlišit. Nejen, že různě vypadají, ale především každá z ras disponuje zcela odlišným způsobem cestování po herním vesmíru. Tato volba radikálním způsobem ovlivňuje styl hraní za každou ze čtyř stran.

Nejde o to kam, ale jak rychle!

Lidé cestují pomocí subprostorových uzlů, pomocí kterých jsou planety ve vesmíru SotS propojeny. Není to nejrychlejší, ale ani nejpomalejší způsob dopravy. Prostě něco mezi, průměr, stejně jako jsou průměrné prakticky všechny další atributy lidí. Nejrychlejší způsob dopravy mají k dispozici hmyzoidní hiverové. Jejich lodě nelétají rychleji než lodě ostatních, ale jakmile se dostanou k některé z planet, mohou u ní vypustit speciální bránu. Když těmito branami propojí dvě a více míst, mohou mezi jakoukoliv vzdáleností cestovat v jediném tahu. Liirové a tarkové disponují poměrně rychlými loděmi, kterými se dostanou k nejbližším planetám v několika tazích.

Každá z ras představuje navíc také unikátní organismus, pro který jsou vhodné pouze určité planety. Některé prostředí proto nelze obydlet dokonce ani na nejvyšším stupni vývojového stromu. Všechny rasy se také musí starat o to, aby jejich lodě měly dostatek paliva, tj. aby v jejich letkách byly tankery, které ho budou pravidelně doplňovat. Tuto činnost lze samozřejmě plně zautomatizovat.

Vysoká hra

Správa planet, kolonií a vlastně celého vašeho impéria je v SotS okleštěna o veškerý micromanagement. Jakmile vaše kolonizační loď doletí k planetě vhodné pro kolonizaci, prostě stisknete tlačítko „colonize“. Během několika následujících tahů vyroste na planetě kolonie, jejíž velikost a rychlost růstu určuje typ planety a vaše investice. Jednoduchým šoupátkem ovlivňujete objem investic do stavby kolonie/obchodu. Planetu můžete i "vysávat", nicméně tím ji postupně připravíte o veškeré zdroje. Jediné šoupátko slouží také ke rozdělení globálních zisků do výzkumu a úspor. Toto rozdělení vám pak názorně zobrazí koláčový graf.

Zatímco veškerý management spojený se správou impéria je stlačen na minimum, velký důraz je kladen na management vaší flotily. Každá kolonie může vyrábět lodě. Existují samozřejmě různé typy lodí, postupně budete zkoumat další a další možné konstrukce, které využijete při návrhu vlastních typů lodí nebo obranných platforem. Právě vlastními silami navržené, stále nové a updatované lodě jsou klíčem k vítězství. Na souboje je v zjevně SotS kladen obrovský důraz, protože nic jiného v pokročilé fázi hry prakticky dělat nelze. Bohužel, přestože někteří z tvůrců pracovali na takových realtime-strategických skvostech jako Homeworld nebo Ground Control 2, v SotS nejsou přímé souboje vesmírných lodí provedeny právě přehledně. Spíše naopak. Jakmile se letky setkají, můžete zvolit buďto přímý souboj, anebo nechat výpočet na počítači, který automaticky zváží sílu letky každé ze stran a určí vítěze, případně ohlásí nerozhodné kolo.

Učený z nebe nespadl

Právě vesmírné souboje jsou největším nedostatkem SotS. Zatímco správa flotily je na velmi vysoké úrovni, snadno lze vytvářet nové letky, přeskupovat je a podobně, samotné souboje neumožňují hráči příliš mnoho zásahů, nelze je dokonce ani předčasně ukončit a je třeba vyčkat, než uplyne stanovený čas, nebo jsou všechny lodě jedné strany zničeny. Navíc se vesmír i lodě řídí skutečnými fyzikálními zákony, což může být pro nejednoho hráče značně matoucí a určitě chvíli trvá, než si na to zvyknete. V rámci správy celého impéria pak také chybí přehledná tabulka všech kolonií s možností zadávání výroby, protože starat se o výrobu ve velkých vesmírech s desítkami kolonií není vůbec nic jednoduchého.

Sword of the Stars trpí podstatným množstvím malých i větších chybek. Ale není důvod se děsit. Tahle hra vás při troše úsilí dokáže vtáhnout a kdo má rád tahové vesmírné strategie, u něj si SotS místo najde, hned po GC2. Péťovi se taky líbila. Vývojáři z Kerberosu navíc neustále pracují na nových opravách. A mimoto, jde o jejich první společný projekt. Teprve budoucnost může přinést opravdu šťavnaté ovoce.