Scooby-Doo! Who's Watching Who Recenze Scooby-Doo! Who‘s Watching Who

Scooby-Doo! Who‘s Watching Who

Martin Strnad

Martin Strnad

8. 1. 2007 23:41
Reklama
Reklama

Kdo by neznal kreslený detektivně strašidelný seriál Scooby-Doo. Pes v hlavní roli s partičkou teenagerů odhalují ve svém stylově pomalovaném karavanu záhady strašidelných domů napříč celým světem. Pokud vám to však nic neříká a nevěřícně kroutíte hlavami, tak vězte, že právě Scooby Doo je jedním z hitů dnes již mrtvého animačního studia Hanna-Barbera, kterému vděčíme za takové skvosty jako jsou Flintstoneovi, Méďa Béďa, nebo u nás veleznámí Šmoulové.

Scooby-Doo seriál v sobě spojoval prvky akce, humoru, detektivky a strachu. Každé nové pokračování přeneslo bandu hrdinů - siláckého fešáka Freda, načančanou a přihlouplou Daphne, šprtku Velmu, nešiku Shaggyho, psa Scoobyho - do jiného strašidelného městečka, hotelu, nemocnice, farmy, kláštera, či jiného děsuplného místa, kde se zrovna vyskytl nějaký ten bubák teorizující místní obyvatelstvo. Kombinací shody náhod a schopností jednotlivých členů týmu se vždy podařilo dopadnout ono domnělé strašidlo a odhalit pravou náturu skrývající se za celou tou neplechou. A ne vždy byl za maskou zahradník.

Trojí pojetí

Scooby-Doo! Who's Watching Who pokračuje v cestě nastolené seriálem a jeho zápletka je docela jednoduchá. Televizní stanice chce natáčet seriál o odhalování záhad a nadpřirozenu a ve hře jsou dva záhadologické týmy. Vysoce moderní a vědečtí Ghost Scene Investigators a naprosto chaotičtí a nevědečtí Mystery s.r.o., což jsou naši oblíbenci se Scoobym v čele. Kdo odhalí záhadu jako první, tak vyhrává a bude natáčet. Samotné odhalování záhady spočívá ve třech různých fázích. Tou nejdůležitější a ve hře nejpoužívanější je klasická plošinovka. V této fázi hráč ovládá psího hrdinu, přičemž zbytek týmu postává venku před domem a čeká, co jejich pejsánek najde. Scooby vlastně jen

Scooby-Doo! Who‘s Watching Who
pochoduje po rádoby strašidelných a neustále se opakujících lokacích, cestou potkává slabší nepřátele (duchy, kostlivce a podobnou havěť), sbírá důkazy, hamburgery, suchary a případně i součástky, ze kterých se později složí past na strašidlo.

Když se Scoobym projdete všechny lokace a sesbíráte daný počet důkazů a součástek, můžete se vrátit do výchozího místa před domem, kde zevlují ostatní. Tam s Velminou pomocí ohledáte důkazy lupou a sejmete z nich otisky, nebo je Scooby sám očichá, aby se zjistilo komu z podezřelých daný předmět patří, nebo jej měl naposledy v držení. Vždy je totiž na místě přítomna skupinka podezřelých osob, z nichž jedna nahlásila přítomnost strašidla a zbylé mají k té hlavní nějaký vztah. Podezřelý, k němuž se vztahuje nejvíce důkazů, je pak logicky vinen.

Poslední část vyšetřování je nejakčnější a zároveň nezábavnější. Právě v ní se totiž chopíte volantu divoce pomalovaného karavanu a projíždíte krátkou trasou k místu, kde dojde k lovu na bubáka. Jakmile úspěšně dorazíte, (nerozsekáte auto po cestě a dojedete v časovém limitu) tak přichází na řadu velká honička. Na jejím konci lapíte pachatele a posléze odhalíte jeho pravou totožnost, čímž potvrdíte, či vyvrátíte svou původní domněnku. Tak, případ je vyřešen a jedeme dál.

Věrný předloze

Zlaté pravidlo seriálové tvorby praví: „Na konci každého dílu se musí stav všech věcí vrátit tam, kde byl na začátku“. Stejným pravidlem se zcela evidentně řídí i tato hra, protože je každé pátrání naprosto totožné. Projdete se Scoobym všechny dostupné lokace, sesbíráte důkazy a součástky, identifikujete pachatele, projedete se autem a posléze darebáka v převleku polapíte. Tohle všechno se opakuje pořád dokolečka, což hře neuvěřitelným způsobem škodí. Po prvotním příjemném překvapení z variabilní hratelností se totiž po dvou, či třech misích dostaví pocit znechucení, který vás dříve, či později donutí hru vypnout a už se k ní nevrátit.

Scooby-Doo! Who‘s Watching Who
Nepomáhá ani zjevná snaha oživit hratelnost změnou kulis v jednotlivých případech. Plošinky jsou a stále budou jenom plošinky a že se trochu změní textury i vizáž nepřátel, na tom nic nezmění. Mimo skoku, dvou útočných pohybů, které v cukuletu zneškodní každého nepřítele a požírání hamburgerů, či sucharů, se totiž v plošinkových pasážích nedá nic jiného dělat. Žádné prostorové hádanky, žádní bosové, či bonusy. Stejně monotónně působí i detektivní část hry, kdy se sice mění předměty i podezřelí, ale jinak se vše odvíjí podle přesně daného scénáře.

Projížďka autem je tak snad jediná část, kde se díky ovládání pomocí volantu na dotekovém displeji budete bavit poprvé, podruhé, potřetí i počtvrté. Hon na strašidlo pak opět používá metodu změny pozadí a bubáka, při nezměněné hratelnosti. Pokaždé tedy utíkáte se Shaggym před oním zloduchem a na dotekovém displeji přidáváte do kroku, sem tam přeskočíte překážku, případně rychle otevřete dveře, prolomíte prkno, nebo roztrháte pavučinu, než vám pronásledovatel padne do pasti. Už ho máte? Tak znovu a stejně.

Dvou a půltý rozměr na dotek

Neustálé opakování toho samého však není jedinou chybou, která vás bude při hraní Scooby-Doo: Who's Watching Who? otravovat. Hra totiž neexceluje ani po stránce audiovizuálního zpracování, což v plošinovkové části přímo ovlivňuje hratelnost – bohužel negativně. Hráč totiž dění na obrazovce sleduje pěkně z boku v řezu trojrozměrné úrovně, zatímco všechny postavičky jsou zpracovány dvourozměrně a navíc disponují příliš malým počtem animačních fází. Kvůli tomu tak dochází k velmi zkreslenému vnímání prostoru, především hloubky, protože hráč má možnost nejenom pohybu vpřed, či vzad, jako u jiných hopsaček, ale i dál od kamery, či blíže k ní. Levely jsou navíc zkonstruovány tak, aby toho (pro hráče bohužel) využívaly. Ruku v ruce s tím jde pak velmi podivná detekce kolizí, kdy můžete rozbít bednu, ačkoliv se jí vůbec nedotýkáte, nebo zabít nepřítele, i když jste nejdále od kamery a on naopak. Často se také stává, že váš zrak ošálí optická iluze a vy skočíte přímo do prázdna, zarazíte se o uzounký okraj plošinky, nebo se propadnete zdánlivě pevnou podlahou.

Se psem po funuse

Technické zpracování a snad až příliš velká věrnost televizní předloze sráží tuto herní trojkombinaci na kolena dřív, než stačí kohokoli zaujmout. Je škoda, že autoři nezkusili použít alespoň pár vlastních nápadů a zpočátku slibná hra se tak velmi brzy zvrhne do nastavované kaše nejhoršího ražení. Snad by mohl podobný titul uspět někdy před deseti léty, kdy ještě Scooby-Doo docela letěl. Dnes už bohužel nemá šanci.

Scooby-Doo! Who's Watching Who
PlayStation icon PSP
Nintendo icon DS

Verdikt

Kombinace tří herních módů zastřešená slavnou licencí, která se drží předlohy tak křečovitě, že tím zabíjí jakýkoli zábavný potenciál. Špatné plošinkové segmenty mírně vyvažují další dva ucházející herní módy, které zas trpí neustálým recyklováním nápadů a chybami technického rázu.

Co se nám líbí a nelíbí?

Jízda autem, tři různé herní módy.
Podivné grafické zpracování, nepřesné ovládání, mise se odehrávají jako přes kopírák.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz