Sackboy: A Big Adventure Recenze Sackboy: A Big Adventure

Sackboy: A Big Adventure

Jakub Štěpánek

Jakub Štěpánek

25. 11. 2020 10:40 8
Reklama
Reklama

Sackboy již dlouho patří mezi notoricky známé videoherní postavičky. Po třech dílech série LittleBigPlanet připravili autoři ze studia Sumo Digital speciální pokračování, v němž se hadrový panáček dostává do centra dění, což ve výsledku znamená více akce na úkor kreací od samotných hráčů.

Pletený mrňous má však především tu čest přivítat hráče na začátku nové éry, jelikož je jedním z mála launchových titulů pro PlayStation 5. Přestože se pozornost hráčů upírá především směrem k Milesovi Moralesovi, remaku Demon´s Souls nebo dokonce ke Godfall, Sackboy: A Big Adventure si ji zaslouží také. A to i přesto, že mu hned zpočátku konkuruje bezplatný Astro.

ZÁCHRAŇUJEME KAMARÁDY

Úkolem Sackboye je projít skrze několik světů a nasbírat potřebné kouzelné kuličky, aby se dostal ke svým kamarádům a vysvobodil je z otroctví padoucha Vexe. Na cestě potkává přátelské bytosti, ale také zlotřilce, kteří mu hází klacky pod nohy.

Novinka v první řadě potěší líbivou estetikou. Na obrazovce to jen hýří barvičkami, dění parádně doplňují propracované efekty a perfektní zvukový podkres. Grafika trochu připomíná Tearaway, autoři totiž často pracují s papírem, který dokážou groteskně rozpohybovat. Papundeklové kulisy se na scénu hodí a spolu s 3D objekty fungují v jakési pohádkové symbióze. Jde zkrátka o povedené divadélko.

Vytříbený smysl pro estetično se násobí tím, co se line z reproduktorů, ať už z těch televizních, nebo z vestavěného repráčku v DualSense. Potěší známé melodie, které jsou sice výrazně upraveny, každému se ale budou zdát minimálně povědomé. Hra nadto disponuje hromadou dalších tónů. Praskání balónků, vybuchující ohňostroje, konfety, hýkání zvířat nebo pouhé cupitání po úrovních, vše má svůj vlastní zvuk. Dohromady pak jde o takový malý pohádkový orchestr, jenž ve spojení s milou grafikou donutí k úsměvu i toho největšího cynika. Rytmům zrovna hrající hudby ostatně nemohou odolat ani postavičky na obrazovce, takže je možné jejich pohyby předvídat a vyhnout se jim správně načasovanými úskoky. A melodie mnohdy roztančí i Sackboye.

Jak už bylo zmíněno, i DualSense prakticky neustále vyluzuje všemožné zvuky, navíc až překvapivě věrně. Třeba mokré tóny spojené s poskakováním na bublinách řádně otestují vládu nad močovým měchýřem, rodiče malých ratolestí by se měli mít na pozoru. A právě do repráčku na ovladači také Sackboy nepříjemně zakřičí, když se omylem vrhne mimo herní plochu.

HOP SEM, HOP TAM

Zdařilé je i poskakování. Pohyb pleteného hadráčka vzdáleně připomíná Super Mario Odyssey. Instalatér byl sice asi o něco mrštnější, ani Sackboy se ale nemusí za nic stydět. Pohyby je samozřejmě možné dle libosti kombinovat a plynule na ně navazovat. Z výskoku lze ve vzduchu popoběhnout a získat před dopadem na zem nějaký čas navíc, nebo rovnou uskočit potřebným směrem. Na začátku by možná někdo mohl nabýt mylného dojmu, že jde vlastně o příjemnou oddechovku. Časem ale začne výrazně přituhovat, svou náročností překvapí kupříkladu některé souboje s bossy, výrazně těžší jsou i poslední světy.

Úrovně v poslední třetině jsou možná zbytečně překombinované, některé pasáže jsou zkrátka frustrující, obzvlášť menší hráči budou mít zřejmě velký problém hru dokončit.

Napříč hrou se střídají různé režimy, krom klasického zdolávání překážek jsou připraveny i časovky nebo třeba úrovně, v nichž je potřeba utéct před valícím se předmětem, nebo laserovou plošinou. Náš hrdina si navíc později osvojí práci s důležitými předměty, například s bumerangem, nebo v poslední době velmi oblíbenou kotvičkou. Je přitom žádoucí, aby se hráči s postavou sžili, jinak totiž není možné překonat nástrahy, které si pro ně autoři připravili. A že jsou někdy opravdu zákeřné. Krom všudypřítomných potvor, které jsou ochotné nacpat si klubko vlny do chřtánu, číhají na cestě další záludnosti, třeba vybuchující bomby, dráty pod vysokým napětím nebo propadající se plošiny.

Hra navíc vyžaduje určitý počet duhových kuliček, než pustí Sackboye do dalšího světa. Každý z nich disponuje plejádou roztančených úrovní, v nichž je možné duhové platidlo najít. Není zkrátka možné jen tak hala bala prosvištět kupředu, protože takto pletený hrdina požadované kuličky mine.

Krom vstupenek do dalších světů je samozřejmě možné utrácet i za oblečení a další doplňky, případně za celé kostýmy. A protože šaty dělají člověka, ze Sackboye se rázem stává roztomilý tygr, housenka, Elvis nebo vousatý viking.

VADY NA KRÁSE

Největší problémem roztomilé skákačky je asi ztížená orientace v prostoru. Často je totiž velmi těžké trefit předměty visící ve vzduchu, protože je obtížné odhadnout jejich pozici. Poskakování po plošinách je také často matoucí, kamera čas od času mění úhly, takže mnohdy není jasné, jakým směrem se vrhnout a kam postavička dopadne. Sackboy sice pod sebou má malý stín, který manévrování trochu ulehčuje, ten ale situaci úplně nezachraňuje. Občas také dochází k zasekávání o neviditelné hrany, což pěkně naštve.

Zamrzí také některá designová rozhodnutí. Jsou zde objekty, jež po sešlápnutí prasknou. Občas jsou bohužel používány na cestě k důležitým předmětům, třeba zrovna ke zmíněným kuličkám. Pokud tedy Sackboy nezvládne dojít na místo na první pokus, už nemá šanci předmět získat, takže je potřeba úroveň restartovat. To platí i pro vybrané minihry. Přitom by se s dalším životem mohla objevit nová šance, ničemu by to nevadilo.

Úrovně v poslední třetině jsou možná zbytečně překombinované, některé pasáže jsou zkrátka frustrující, obzvlášť menší hráči budou mít zřejmě velký problém hru dokončit. Párkrát se také stane, že není úplně jasné, co je potřeba udělat pro posunutí kupředu. Zákysy nicméně parádně řeší přiložená nápověda ve formě videí. Na tu je možné se obrátit prakticky kdykoliv, řešení je v tu chvíli naprosto jasné. Bohužel je dostupná pouze majitelům PS5.

Pochvalu si zaslouží i český překlad, slovní hříčky jsou stejně praštěné jako dění ve hře, i autoři titulků se pořádně odvázali.

Nabízí se samozřejmě výtka v podobě chybějícího kreativního režimu. LittleBigPlanet umožňovala tvorbu vlastních úrovní, což by jistě vyniklo i zde. Stačí si představit ty bláznivé výtvory, jejichž design by si vzali na starost hráči. Těžko ale brát absenci kreativního složky jako nedostatek, když autoři už předem avizovali, že se chtějí soustředit na jiné prvky.

Nutno také poznamenat, že ve hře zatím chybí online multiplayer, který vývojáři plánují dodat závěrem letošního roku. Momentálně je tedy k dispozici pouze skvělá gaučová kooperace.

CO JE MALÉ, TO JE KRÁSNÉ

Sackboy: A Big Adventure je téměř ve všech ohledech perfektní. I ten příběh je správně střelený, čímž odkazuje na kořeny v LittleBigPlanet. Asi netřeba dodávat, že nejde o kdovíjakou story, ale spíše o jakýsi rámec, který dává bláznivému tanci nějaký smysl.

Až překvapivě muzikální skákačka je ve spojení s krásnou estetikou perfektní volbou pro všechny mladší hráče. Má však zároveň potenciál oslovit i rodiče malých capartů, kteří budou velmi mile překvapeni, jak i na ně hra působí. Škoda těch několika nedostatků. Pochvalu si zaslouží i český překlad, slovní hříčky jsou stejně praštěné jako dění ve hře, i autoři titulků se pořádně odvázali.

Drobné nedostatky by rozhodně neměly odradit od nákupu, i za plnou cenu je novinka velmi dobrou investicí, která se záhy promění v krásný zážitek pro celou rodinu.

Sackboy: A Big Adventure
PlayStation icon PlayStation 5
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Sackboy dokáže probudit upřímnou radost u hráčů každého věku, zatím jde o nejmilejší hru letošního roku.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz