RollerCoaster Tycoon World Recenze RollerCoaster Tycoon World

RollerCoaster Tycoon World

David Plecháček

David Plecháček

2. 1. 2017 13:25 2
Reklama
Reklama

Pozice pokračování věhlasné série nebyla už od samotného prvopočátku vůbec jednoduchá. Pokud se ohlédneme zpět do minulosti, příběh začal ve chvíli, když Atari oznámilo nový RollerCoaster Tycoon na mobilní zařízení. Nedlouho na to vydavatel oznámil i plány na vytvoření PC hry, nebylo ale jisté, zda půjde o konverzi RollerCoaster Tycoon 4 Mobile, či o čistokrevnou novinku. A když už jsme se dozvěděli, jak se věci mají, málem se nám obrátil žaludek vzhůru nohama jako na té nejšílenější horské dráze.

Z BLÁTA DO LOUŽE

Hra v době oficiálního oznámení v mnohých ohledech vypadala hůře než deset let starý třetí díl, přičemž studio Piperworks Software mělo přibližně půl roku na výraznou nápravu. RCTW mělo vyjít už zkraje roku 2015. Jenže Atari nebralo nářky fanoušků na lehkou váhu, svůj titul odložilo, Piperworks vyměnili lidé ze studia Area 52 a začalo se leštit. Pokud si myslíte, že šlo o dobrý nápad, Atari si tím vykopalo vlastní hrob. Právě v době, kdy hra měla plánovaně vyjít (byť už bylo jasné, že se tak nestane), došlo k oznámení novinky od Frontier Developments, tehdy ještě pod názvem Coaster Park Tycoon. A studio Area 52 rázem dostalo laťku, kterou mělo překonávat.

Hra měla vyjít zkrátka tehdy, až bude připravená. Nikdo nepochyboval o tom, že se tak stane do konce roku 2015. Inu, nestalo se.

Vývojáři i samotné Atari nás začali ujišťovat, že Roller Coaster Tycoon World bude hezčí než na záběrech, které jsme do té doby viděli. K tomu měl přispět přechod z enginu Unity 4.6 na Unity 5, údajně nabízející „vyšší jemnost a celkovou věrohodnost a realističnost hry“. Při masivních předělávkách ale pochopitelně padlo původní datum vydání a hra měla vyjít zkrátka tehdy, až bude připravená. Nikdo nepochyboval o tom, že se tak stane do konce roku 2015. Inu, nestalo se. Jenže tím zdaleka celý příběh nekončí, právě naopak. Výměnou vývojářů neskončily ani problémy s vývojem, ani problémy s konkurencí. Kromě stále opěvovanějšího Planet Coasteru se totiž objevil i nezávislý Parkitect, a reálně hrozilo, že RCTW bude ten třetí do počtu.

NECHTĚNÉ DÍTĚ PŘEHAZOVANÉ JAKO HORKÝ BRAMBOR

SMÍŘENÍ

RollerCoaster Tycoon World


Málokdy se nám stane, že nám vydání nějaké hry téměř uteče. Nebýt Planet Coasteru a zájmu o přímé srovnání, možná bychom si ani nevšimli, že RCTW vychází. Žádný launch trailer, žádné oznámení, žádné pompy… Skoro jako by Atari rovnou počítalo s neúspěchem a chtělo všechno zahrát do autu.

Ani Area 52 nesplnilo to, co se od studia očekávalo, a k výraznému zlepšení mělo dojít s příchodem nového, dalšího a v pořadí třetího vývojářského týmu – montrealského Nvizzio Creations. Atari si jeho práci náležitě pochvalovalo a zpočátku se opravdu zdálo, že vývoj RCTW nabral ten správný směr. Poměrně optimisticky se jevilo vydání hry 10. prosince 2015, navzdory tomu, že jsme do té doby viděli jen záběry z alfaverze. Jenže těsně před vydáním proběhnuvší betaverze ukázala, že i Nvizzio má ještě spousty práce před sebou, a hra se – opět – odložila. Nebojte se, dostáváme se do cíle. Nakonec totiž nevyšla plná verze hry, nýbrž jen early access verze na Steamu, a to konkrétně 30. března.

Studio mělo ambice formovat RCTW k dokonalosti za přispění vlastních hráčů. Jenže ani ti neměli zrovna pochopení pro aktuální stav jejich vysněného pokračování, a tak se z pochopitelných důvodů začali obracet ke hře zády a ještě více se upnuli k Planet Coasteru. Glorifikace konkurenčního počinu se uskutečnila ještě měsíce před tím, než Planet Coaster kdokoliv z nás vyzkoušel. Atari tak svým jednáním předem odsoudilo RCTW k neúspěchu, a i když jsme se mohli modlit, že hra někdy plnohodnotně vyjde alespoň v přijatelném stavu, bylo jasné, že její prodeje budou tragické. Právě early access definitivně pohřbil jakékoliv ambice na komerční úspěch, a pošramocené pověsti se vývojáři se svou hrou dosud nezbavili. Namísto toho se odmlčeli a pilně pracovali, aby to nakonec nebyl takový propadák, jak se říkalo.

NEJVĚTŠÍM NEPŘÍTELEM JE ČAS

Jak vidíte, vývoj, který měl být ukončen už před několika měsíci, tedy dlouho předlouho před tím, než měl vyjít největší konkurent, nakonec trval až do poloviny listopadu. Jediná výhoda, kterou Atari mělo, totiž že svou hru mohlo vydat jako první, se smrskla na jediný den. RollerCoaster Tycoon World vyšel 16. listopadu, pouhý den před tím, než vyšel očekávaný Planet Coaster. RCTW tak v relativní tichosti zapůsobil jako pouhý předvoj pro to, co mělo teprve za 24 hodin přijít. Ale dobře. Nechme tohle všechno za námi se shrnutím, že svou jedinou efektivní zbraň Atari zahodilo. Ale co dál? Je opravdu Planet Coaster ve všem lepší? Je odpověď opravdu tak jednoduchá?

Ano, je. Někde je situace výraznější, jinde méně, ale nejdůležitější aspekt je, že ten rozdíl uvidíte na první pohled. RollerCoaster Tycoon World by pro psychology mohl sloužit jako dokonalý příklad haló efektu. Hra určité produkční hodnoty má, pravděpodobně není tak špatná, ale první dojem špatný je a leckdy člověka odradí od toho, aby jí dal vůbec šanci. A já se nedivím. Samo o sobě by se jednalo o problém, ze kterého by se Atari nemuselo vylízat, ale přítomnost Planet Coasteru to celé umocňuje a celé problematice tak dává zcela nový rozměr. Proč myslíte, že se trhákem (třeba i na sociálních sítích) stal Planet Coaster a ne RollerCoaster Tycoon? Je to onen první dojem, zkrátka to, že Frontier Developments udělali něco líbivého, zatímco Nvizzio Creations jen žehlili problémy napáchané ještě dřív, než se k projektu dostali.

PŘÍMÁ KONFRONTACE

Ale abych nechodil jen kolem horké kaše a neříkal věci, které jsou na první pohled zřejmé, a pustil se do komplexnějšího srovnání, začněme porovnávat. Právě grafika je pro neúspěch tím nejzásadnějším aspektem. Nechci zaměňovat schopnosti enginu Unity se schopnostmi vývojářů, ale už jeho použití nebylo příliš vhodné. Všichni víme, že jedná o nástroj, který vaše stroje příliš nešetří, a pokud to skloubíme s nezkušeností vývojářů, dostaneme nebezpečnou kombinaci. Asi bych překousl horší textury, trávu, která ve větší míře vypadá jako nevzhledný koberec, o něco hůře už snáším grafické glitche při úpravě terénu, především při vyváření ostrých hran a strmých kopců. Čekejte peklo, pokud do něčeho takové přidáte vodu.

Je zvláštní sledovat, jak se Atari častokrát drželo tradic, zatímco jindy (nešikovně) experimentovalo.

Co ale neskousnu, je brutální trhání návštěvníků při oddálení kamery. Nejvtipnější na tom je, že je úplně jedno, jestli je v parku návštěvník jeden nebo jich je pět set, stačí kameru rozumně oddálit (tzn. ani ne na maximum) a panáci už budou skákat jako bychom hráli šachy. Podobných přešlapů bych napočítal hned několik. Pamatujete, jak jsem u Planet Coasteru psal, že mě v něm zlobí cestičky? V porovnání s tím co předvádí RCTW je to jako procházka růžovou zahradou. Lepší shořet v pekle než se pokoušet smysluplně napojovat atrakce s již postavenou cestou. A když jsme u těch cest k atrakcím… Hra má u každé z nich předpřipravený a především pevně postavený vstup a výstup, a jestli se vám jejich umístění nehodí, můžete tak akorát utřít nudli.

TRADICE, ODPOVĚDNOST, PROSPERITA

Je zvláštní sledovat, jak se Atari častokrát drželo tradic, zatímco jindy (nešikovně) experimentovalo. Nejsou to jen vstupy a výstupy z atrakcí, jsou to i atrakce samotné. Jejich počet je dostatečný, ale k jejich trvalému odemykání potřebujete speciální měnu, kterou získáváte hraním kampaně. Abych vám zdejší mechanismus osvětlil, byli jsme zvyklí, že atrakce se odemykají časem v rámci každého parku v závislosti na tom, kolik peněz z rozpočtu jsme dávali na jejich výzkum a vývoj. Tohoto schématu se drží i Planet Coaster, ale RCTW sází na to, že si atrakci koupíte trvale, a pak jí můžete postavit v jakémkoliv dalším parku, do kterého se pustíte, a to pouze za stavební náklady. Nutno říct, že tento způsob sice funguje, ale jako velký přínos ho upřímně nevnímám.

EPITAF

RollerCoaster Tycoon World


Na právoplatné pokračování celé série jsme čekali dlouhé roky, a když jsme se dočkali, nejen, že za moc nestojí, ale komerčně o něj nikdo nemá zájem. Díl s podtitulem World může být derniérou celé značky RollerCoaster Tycoon. Doufejme, že se ale místo toho Atari poučí a úspěch Planet Coasteru mu ukáže, že se o přízeň fanouška stojí za to utkávat i nadále.

Atrakce můžete stavět „volně“ nebo na předpřipravenou stavební mřížku. Pokud si pokládáte otázku „kdo by to dělal“, věřte, že důvodů je hned několik. Jako ten nejzásadnější vnímám fakt, že pokud atrakci vytvoříte volně, může se stát, že vám nebude vycházet cesta, jejíž napojení je na (i nezobrazenou) mřížku narozdíl od atrakcí fixované. Kdekdo by označil mřížky za přežitek, ale je pravda, že osvědčený systém stavění po centimetrech funguje i po letech a alespoň tím zaženete ty nejvýraznější problémy. Další staromilský přístup funguje i u stavění horských drah – můžete využít mechanismus stavění z prvních dvou dílů série, nebo se pustit do mechanismu nového, který mnohdy funguje lépe než u Planet Coasteru. V principu můžete stavět libovolně dlouhé kusy atrakcí, což celou práci zjednodušuje. Ale ani atrakcím se nevyhnuly nejrůznější grafické glitche, které výsledný pocit z dobře odvedené práce náležitě zkazí. 

Stejně jako Planet Coaster, i RCTW disponuje možností projíždět atrakce z pohledu první osoby. Mnohdy se ale na vlastnoručně postavených drahách stane, že při podjíždění již postavených dílů se neupraví nosná konstrukce a vy projedete podpěrnými sloupy jakoby nic. Funkčně sice dráha funguje, ale pokud jste na podobné přešlapy alergičtí jako já, nezbyde vám, než zkusit s dráhou pohnout, aby se hra srovnala do správných kolejí. Na rozdíl od Planet Coasteru zde nechybí systém rozšiřování vlastního parku a jeho velikost může dosahovat opravdu závratných rozměrů. Systém sice nefunguje jako v prvních dílech RCT série, ale snadno ho můžeme připodobnit k rozšiřování map v Cities: Skylines nebo SimCity.

NAUČ SE PRVNÍ POSLEDNÍ

Co se týče herních režimů, titul neobsahuje nic, co byste nečekali. Kampaň je mnohem obsáhlejší (nikoliv však komplexnější) než u Planet Coasteru, přičemž velkou, ale opravdu velkou část zabírá tutorial na několik hodin. Splnit jednotlivé body je navíc mnohem obtížnější než v případě konkurence. Je také zajímavé sledovat, jakou cestou se obě hry vydaly, co se týče vydělávání peněz. Planet Coaster se neštítí účtovat si za jízdu na některých atrakcích až 20 dolarů, přičemž vstupné zůstává zpravidla o něco nižší. Minimálně nižší než v případě RollerCoaster Tycoon World, který se vydal tradičnější cestou levnějších jízd, zato pořádné palby za samotný vstup do parku. V součtu je zde možná o něco obtížnější vydělat pár chechtáků navíc, jelikož jste závislí na tom, kolik do parku proudí návštěvníků, které na vstupném pořádně zkasírujete jen jednou.

RollerCoaster Tycoon World není dobrou hrou, ale není to ani vyložený propadák.

Pro počet turistů je klíčové, jaké atrakce máte – i zde můžete cílit na rodiny, na nejmenší nebo naopak na starší publikum – ale kromě toho hraje roli i hodnocení speciálních kritiků. Ti do parku chodí v nepravidelných intervalech, přičemž každý z nich má předem nějaké preference a seznam zážitků, které by si u vás v parku rád odškrtnul. Pokud jeho přání a tužby splníte, dostane se vám pozitivní recenze a návštěvníci se jenom pohrnou, pokud ne, negativní hodnocení se podepíše na sníženém zájmu ze strany veřejnosti. Bohužel je škoda, že systém na vás často hází požadavky, které je mnohdy kontraproduktivní splnit. Když si první kritik u začínajícího parku žádá italské bistro, není problém jeho přání vyhovět, ale když hned na to druhý touží po hot dogu, pro 200 lidí dvě restaurační oddělení neuživíte. O neblahých následcích za nesplnění úkolu jsem hovořil, ale právě v začátcích je přímo zásadní jednotlivým nárokům kritiků vyhovět. A teď, babo raď.

MRTVO, KAM SE PODÍVÁŠ

Ačkoliv vyznění celé recenze může znít veskrze negativně, generalizovat celý text by bylo velice nebezpečné. RollerCoaster Tycoon World není dobrou hrou, ale není to ani vyložený propadák. Proč ale hrát podprůměrnou hru, když vyšla jiná, ve všech ohledech lepší? Pokud jste doufali, že horší grafika znamená alespoň menší systémové nároky, tak i s optimalizací je na tom RCTW podstatně hůře. I poslední potenciální trumf, se kterým by Atari na zákazníky mohlo útočit, je tedy v trapu. RollerCoaster zkrátka nemá zbraně, nemá nic, čím by mohl bojovat. Nemá živý krásný svět, nemá lepší atrakce, nemá lepší podporu komunity, na kterou tolik sází, nemá tolik nástrojů na snadnou tvorbu věcí a nemůže se opřít ani o menší systémové nároky, čímž by nalákal svátečnější hráče.

Ve světle okolností bych nejradši řekl, že se Atari mělo vydat cestou remasteru prvních dvou dílů, zanechat izometrickou grafiku a věřte mi, že by po tom pamětníci skočili jako slepice po flusu.

Pro většinu hráčů je tu Planet Coaster, pro nehráče je tu vizuálně triviální Parkitect. Pro koho je RollerCoaster Tycoon World? To je ta nejzásadnější otázka ze všech. Její odpověď neznám. Ve světle okolností bych nejradši řekl, že se Atari mělo vydat cestou remasterů prvních dvou dílů, zanechat izometrickou grafiku, a věřte mi, že by po tom pamětníci skočili jako slepice po flusu. Tak jako já. Takhle zůstává jedinou útěchou fakt, že RCTW nebude nejhorším tycoonem na trhu. Pokud jsem nepodlehl základní percepční chybě a haló efektu, RollerCoaster Dreams pro PS4 a PS VR bude snad ještě horší…

RollerCoaster Tycoon World
Windows icon PC

Verdikt

Hledali jste nějaký tycoon přímo pro vás? Otočte se a hledejte dál. Na výkonnější stroje cílí Planet Coaster, pro historické kalkulačky doporučujeme Parkitect. RollerCoaster Tycoon World nedoporučujeme nikomu, i když to totální propadák nakonec není. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz