REDAKČNÍ ŽEBŘÍČEK – Řadíme díly Assassin’s Creed od nejslabšího po nejlepší | Kapitola 2
Ubisoft jen před pár dny nastínil budoucnost série Assassin’s Creed. Ta vstupuje do další fáze přinášející rovnou čtyři nové tituly. Navíc slaví patnácté výročí od vydání úplně prvního dílu. My se tak rozhodli toto výročí oslavit specifickým způsobem. Chtěli jsme zjistit, který je náš skutečně nejoblíbenější díl. Dobře víme, že nejlepší metodou je demokracie. I když většina hrdinů série ani neví, co toto slovo znamená, my jsme metodu našli. Každý člen redakce dostal možnost sestavit svůj vlastní žebříček z dvanácti dosud vydaných “hlavních” dílů a skrze platformu OpinionX jsme koeficientem sestavili průměrný redakční názor. Do ankety se zapojil Tadeáš, Radek, David, oba Kubové, Aleš, Zdeněk, Tomáš, Lukáš Patrik, Petr, Martin i Míra, tedy v zásadě všichni aktivní členové redakce. Na který díl nikdo moc nevzpomíná, a který je naopak univerzálně nejoblíbenější?
#7 – Assassin’s Creed Revelations (2011)
V žebříčku se poprvé dostáváme k nejoblíbenějšímu hrdinovi vůbec. A to rovnou s jeho posledním dobrodružstvím. V Revelations se Ezio Auditore vydává do Konstantinopole, kde se snaží odhalit tajemství skrytá jeho dávným předkem Altaïrem. Revelations je tak dodnes časově nejkomplikovanějším příběhem se vztahy mezi postavami vzdálenými stovky let.
Legendární assassín je v Revelations v té nejlepší formě. Velmi zkušený, moudrý, prošedivělý, s reputací sahající daleko za hranice vlivu řádu. I tak ale Revelations stojí tak trochu ve stínu předchozích dvou dílů a nedokázaly přinést žádnou významnější novinku. Mohutně promovaná tower defense minihra totiž nezaujala a do série se už nikdy nevrátila. A hookblade, jakkoliv šlo o šikovné udělátko pro pohyb i boj, zas takovou díru do světa neudělal.
| CHARAKTERISTICKÉ PRVKY - Bránění základen, hákočepel |
#6 – Assassin’s Creed Odyssey (2018)
O Odyssey můžeme tvrdit, že jde o tu nejméně assasínovskou a nejvíce mytologickou hru ze série, své kvality ale rozhodně má. Příběh řeckých hrdinů Alexia nebo Kassandry nás nechal vzpomenout na Eduarda Petišku, brázdit pitoreskní souostroví v Egejském moři byla prostě radost a dovolím si tvrdit, že jde o ten nejpestřejší, nejbarevnější a nejkomplexnější díl série.
Příběhová zápletka zasazená do dob peloponéské války je značně výpravná, do hry se navíc ve větší míře vrací námořní bitvy a nic nepřinese člověku takovou radost, jako dobře načasovaný sparťanský kop ve stylu filmového Leonida. I další novinky jako interaktivní dialogy představovaly evoluci série, řadě hráčů se ale nelíbila rozpínavost, agresivní mikrotransakce, nebo jednoduše fakt, že se z městské stealthové akce stalo v podstatě klasické RPG v otevřeném světě.
| CHARAKTERISTICKÉ PRVKY - Bitvy mezi armádami, božské schopnosti |
#5 – Assassin’s Creed (2007)
Nejstarší hra žebříčku, ta která všechno začala, se umístila až překvapivě vysoko. Z dnešního pohledu už je řada herních mechanismů zastaralá a skok s druhým dílem je obrovitý, i tak šlo ale v roce 2007 o přelomovou záležitost. Z původního projektu pokračování Prince of Persia se zrodila historická městská akce šlehnutá parkourem a atraktivní mix se ukázal být jednou z nejúspěšnějších formulí v historii herního průmyslu.
Hráče táhl právě dynamický pohyb, zajímavý příběh i historické zasazení s neokoukaným Blízkým východem. V České republice navíc hra dostala unikátní český dabing s Martinem Stránským v hlavní roli. Fanoušci tedy přimhouřili oči i nad tím, že šlo vlastně o dost repetitivní záležitost, ve které jste cyklicky plnili stále stejné mise.
| CHARAKTERISTICKÉ PRVKY - Městský parkour, stealth se zápěstní čepelí |
#4 – Assassin’s Creed Origins (2017)
Po finančně neúspěšném Syndicate bylo jasné, že značka potřebuje větší změnu a přechod na cyklus vydání delší, než jeden rok. Výsledkem byla roční pauza a přelomové pokračování Assassin’s Creed Origins. To přineslo změnu hratelnosti s větším zaměřením na průzkum otevřeného světa, menších vesnic a akčnějších soubojů s poctivějším RPG systémem. Série se také vrátila mnohem hlouběji do historie, tentokrát do ptolemaiovského Egypta za jedním z prvních assassínů Bayekem.
Restart se povedl, a i když hra působila trochu jiným dojmem, svou pestrostí a osvěžující hratelností přilákala i nové hráče a nastartovala novou zápletku v moderní části příběhu ságy.
| CHARAKTERISTICKÉ PRVKY - Pyramidy, orel jako dron |
#3 – Assassin's Creed Brotherhood (2010)
Zlatá éra Assassin’s Creed vrcholila v letech po vydání druhého dílu. Na něj navázal neméně povedený Brotherhood. Z romantických renesančních metropolií Itálie jsme se přesunuli rovnou do hlavního města Říma, kde Ezio budoval asi nejsilnější assassínský řád, který jsme na obrazovkách kdy viděli. Právě možnost spravovat a cvičit velký tým vlastních vražedníků byl tou největší novinkou. Brotherhood ale exceloval i do dna využitými možnostmi historických souvislostí nebo nádherným světem zruinovaného Říma, který jste investicemi mohli nechat opět rozkvést.
Trochu pozapomenutým, ale neméně důležitým prvkem je multiplayer. Před vydáním si sotva někdo dokázal představit, jak může hra více hráčů v Assassin’s Creed vypadat, její zpracování ale bylo téměř geniální. Zaměření na skrývání ve stínech a neustálé napětí toho, kdo z kolemjdoucích má zrovna namířeno na vaši krční tepnu, je do značné míry unikátní a je možná trochu škoda, že se po Black Flag kompetitivní varianta ze série vytratila a nikdy nevrátila.
Faktem je, že už se hráči nikdy nemohli cítit tak mocně a nebezpečně, jako v momentech, kdy se ze střech okolo na hlavy nepřátel snesli dokonale organizovaní zabijáci a charismatický Ezio jako legenda assassinských řádů lámal prohnilým Borgiům v čele města vaz.
| CHARAKTERISTICKÉ PRVKY - Bratrstvo, multiplayer |
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
