Recenze Razer Viper V2 Pro, současného premianta v oblasti bezdrátových myší
Seznam kapitol
Mnou několikrát psaný názor se neustále potvrzuje. Herní výrobci se snaží navzájem předhánět v tom, kdo přinese ty nejlepší produkty – to je poměrně pochopitelné. V rámci myší to ale znamená přinést celistvý, ale zároveň ten nejlehčí produkt na trhu.
Trvalo to poměrně dlouho, než se do konkurenčního boje nejlehčích bezdrátových myší dostal i Razer. Ten se nyní vytasil s upravenou druhou verzí myši Razer Viper, která navíc dostala přízvisko Pro. K tomu všemu se také dočkala několika zásadních vlastností a funkcí, která jí mají posadit do čela bezdrátových myší pro hráče. Jak se to povedlo si ukážeme v naší recenzi.
BALENÍ, VZHLED
Razer se tentokrát inspiroval u své konkurence a balení lehce obohatil. Samozřejmě nechybí nabíjecí USB kabel, který je částečně tvořen stylem parakordu, tudíž tolik netře o jiné překážky. K tomu je přibalen malý USB dongle pro připojení, prodlužovací krabička a malý bonus ve formě nalepovacích úchytů, které vám zlepší grip myši.
Vzhledem se Viper V2 Pro velice podobá i předchozím modelům Viper. To znamená štíhlý tvar, který je znát především v dolní části myši, tedy na místo, kam umístíte palec a prsteník. Díky jejich kratší vzájemné vzdálenosti je úchop jistější a subjektivně i přesnější. Zaujme pak ostřejší zakončení hlavních plátů a prohlubně u jejich uchycení, které je typické pro celou řadu Viper připomínající hada.
Tak ale tedy to hlavní. Myš je bezdrátová, jak už sem na začátku naznačil, přičemž se chlubí jednou zásadní věcí – nekompromisní váhou 58 gramů. To je o 5 gramů méně než G Pro X Superlight, což bude asi hlavní konkurence této myši. Kromě tajemných designerských rozhodnutí za to může například absence RGB osvětlení, které je pro Razer velice typické, ale při redukci váhy je právě tato funkce první, která jde pryč.
Chybí také úložné místo pro USB dongle, zmizela postranní tlačítka na pravé straně, překvapivě si ale Razer ponechal celistvé tělo. Je pravdou, že děravý design Razer zatím nikde nepoužil a vyhýbá se mu. Celé tělo je pak tvořeno z tvrdého, lehce texturovaného plastu, který sice nepůsobí tím nejluxusnějším dojmem, fakticky se ale drží velice dobře. Nakonec se sluší zmínit vlastní senzor s 30000 DPI a také opto-mechanické spínače u obou hlavních tlačítek, kterým supluje dvojice postranních tlačítek, které jsou upevněny velice jistě a při doteku se neviklají.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
