Recenze Ghostbusters: Spirits Unleashed aneb když geniální nápad nedotáhnete do konce | Kapitola 2

ŠPATNÉ PROVEDENÍ

Ono jádro pudla je úplně jednoduché – nedostatek obsahu. V klasickém zápasu mají, jak už jsem zmínil, obě strany nějaké schopnosti. Lovci musí nejdříve vypátrat ducha nebo rifty, tedy formu životů navíc, které se ukrývají v předmětech na mapě, přičemž lovci je po nalezení mohou zničit. K hledání slouží PKE senzor, který vám ukazuje směr i vzdálenost postihnutého předmětu či ducha.

Jakmile ducha naleznete, nemáte ani zdaleka vyhráno. Takové chycení ducha je velice náročný proces, kde musíte vyhodit a zapnout past, chytit ducha a navést jej do pasti. Pokud jste sami, prakticky nemáte šanci – i když můžete ducha na chvíli omráčit PKE senzorem, než vyhodíte past a navážete spojení, je duch fuč. Spolupráce je tak kritická, i když vás duch v mnoha případech stejně přehraje. Pro spuštění pasti navíc musíte stát na jejím začátku, mimo danou oblast nelze spustit.

Hráč v roli strašidla má k dispozici několik výhod. Kromě riftů, které mu suplují životy, respektive respawny, má na mapě také portály, kterými se může přemístit po mapě, a celkem šest schopností. Dvě z nich souvisí s různými předměty, které jsou na mapě volně přístupné – sochy, židle, stoly či další předměty lze buď „posednout“ a zvyšovat tak Haunt oblasti, nebo se můžeme do těchto předmětů převtělit a doplnit si potřebnou energii.

Tu pak využíváme pro další tři schopnosti. U základního ducha jde o vyvolání několika malých přisluhovačů, které budou lovce otravovat, či vrhnutí slizu. Právě sliz, respektive jeho nadměrné potřísnění lovců pak může způsobit jejich knock a možnost utéct. Ve hře je celkem pět duchů, každý disponuje vlastním setem schopností.

Hraní za ducha je sice náročnější, jelikož jste na všechno sami a musíte se neustále schovávat, právě proto je ale hraní za něj skutečně zábavné. Celá strategie hry totiž závisí pouze na vás, vašich schopnostech a umění pohrávat si s prostředím i lovci.

Naopak bolístkou celé hry je lovení. Do této role se totiž dostanete mnohem častěji, logicky už jenom z důvodu počtů hráčů hrajících hru i toho, kolik jich je potřeba v každém zápasu. A tady zábava s každým zápasem drasticky upadá, a to prakticky nezáleží, zdali proti sobě máte dobrého, nebo špatného ducha. Pokud je špatný, jednoduše jej chytíte a během chvíle ukončíte zápas. Pokud je naopak dobrý, pravidelně se vám dokáže vysmeknout ze spojení a neustále utíkat.

Lovec tak dělá jediné – ze začátku zápasu prakticky ignoruje ducha, protože chytit ho je těžké, a hledá po mapě rifty. Se štěstím je zničí, pokud ale má smůlu, duch ho knockne, vezme si rift a přesune jej jinam. A takhle se děje celý zápas stále dokola.