Recenze Dragon's Dogma 2, fantasy dobrodružství plujícího proti proudu
Do tmy zahalenou lesní pěšinu osvětluje čtveřice luceren. Družina dobrodruhů se marně snaží najít vhodné místo, na kterém by se mohla uložit ke spánku. Zpoza starých stromů se náhle vyřítí krvežíznivá banda goblinů, lačnící po mase. Nečekaný útok poutníky v mžiku probere z apatické chůze a rychle jim připomene slova vesnického stařešiny: "Noc není na vaší straně".
Fantasy RPG v otevřeném světě patří k jednomu z nejoblíbenějších herních žánrů vůbec. Vzpomeňme si například na třetího Zaklínače, Skyrim či dnes již kultovní japonský titul Dragon's Dogma. Poslední zmíněná hra vyšla před téměř dvanácti lety a postupně si získala srdce mnoha herních nadšenců. Japonští tvůrci ze společnosti Capcom konečně naznali, že nastal čas vydat pokračovaní. Držte si přilbice, Dragon's Dogma 2 přilétá ve velkém stylu. Pokud se ale nebudete pevně držet, mohli byste si ublížit.
Srdce mé, ztracené
Ačkoliv je Dragon's Dogma 2 pokračováním, ve vztahu k prvnímu dílu se odehrává v paralelním světě. Jako hráč se opět ocitáme v kůži vyvoleného, tzv. Arisena, jehož srdce získal mocný drak, který tímto způsobem vybírá vhodného a udatného vladaře. Po úprku ze zajetí se Arisen rychle dostává do spárů intrikující šlechty, dychtící po moci. Vzápětí se roztáčí spirála, v jejímž středu se skrývá mnoho nečekaných odhalení. Více prozrazovat nechci, abych vám nezkazil zážitek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Doporučená cena: Od 1 650 Kč
- Česká lokalizace: Ne
- Obtížnost: Dynamická, nelze nastavit
- Základní herní doba: Hlavní příběh zabere cca 40 hodin, s vedlejšími úkoly a detailním průzkumem se dostanete i přes 100 hodin
- Bude vás bavit: Pokud milujete první díl, netradiční fantasy RPG, důraz na průzkum, velkou herní svobodu a obrovskou dávku imerze
- Nebude vás bavit: Pokud čekáte zcela intuitivní zážitek, jste netrpěliví, vyžadujete snadný a rychlý pohyb po herním světě a dobrá optimalizace je pro vás stěžejní
Samotný příběh považuji za solidní netradiční fantasy, ve které se nicméně nejeden dobrodruh může místy ztrácet. Samozřejmě soudím dle sebe a vaše zkušenost se může lišit, ale při průchodu hrou doporučuji dávat dobrý pozor na všechny drobné nuance. Pokud se rozhodnete plnit čistě hlavní příběhovou linku, počítejte zhruba se 40 hodinami herního času. V případě, že se naplno ponoříte i do vedlejších úkolů a budete prozkoumávat co se dá, bez problému se dostanete přes hranici 100 hodin.
Arisen dle vašeho gusta
Ještě předtím, než se vydáte vstříc neočekávanému dobrodružství, si samozřejmě musíte vytvořit vašeho Arisena. Tvorba postavy je v Dragon's Dogma 2 opravdu velmi propracovaná, a to i přesto, že jsou na výběr pouze dvě rasy - lidé a Beastreni. Detailisté zde mohou strávit nespočet hodin. Upravovat lze prakticky vše, co vás napadne. Nejde ovšem pouze o vzhled vašeho hrdiny, nýbrž také o dopad na samotnou hratelnost. Pokud si vytvoříte vysokého a statného hromotluka, unesete více, ale příliš hbití nebudete. V případě volby menšího vzrůstu je výsledkem pravý opak. Na čase stráveném tvorbou postavy se tedy rozhodně nevyplatí šetřit. Tvůrci jsou si toho vědomi a 8. března vydali bezplatnou demoverzi, ve které lze postavu nachystat. Ta se následně přenese do zakoupené hry.
Tvorba postavy je v Dragon's Dogma 2 velmi propracovaná.
Co by to bylo za výpravu, kdybyste se na ni vydali samotní. Stejně jako v případě prvního dílu vás budou doprovázet tzv. "pawns" (služebníci, poskoci). Ty můžete mít ve družině až tři, z nichž jeden je hlavní a vytvoříte si jej hned zkraje hry. Zbylé dva můžete najmout dvěma způsoby. Po interakci s tzv. "rift stones", které jsou rozesety napříč světem, se přenesete do éterického místa, kde lze spolubojovníky za poplatek (někteří jsou zdarma) rekrutovat. Tvůrci do nabídky zařadili předem připravené pawny, ale najmout si můžete i ty, které vytvořili ostatní hráči. Oba typy budete také často potkávat na cestách. Dragon's Dogma 2 sice nedisponuje multiplayerem v pravém smyslu, ale díky systému pawnů lze dalším hráčům např. posílat předměty v podobě dárků.
Pawni mohou mít různá povolání, statistiky, osobnost i výbavu, ale detailní správa je dostupná pouze u toho, kterého jste si vytvořili vy. Pokud čekáte interakce jako např. v loňském RPG hitu Baldur’s Gate 3, musím vás zklamat. Pawni s vámi sice komunikují pomocí hlášek, ale žádného budování vztahů se nedočkáte. Jejich umělá inteligence je velice solidní a často vám zachrání kůži. Pohůnci za vás mohou také sbírat materiál či vybavení. Někteří disponují také specializacemi, jakou je např. průvodce (navede vás k cíli), sběrač, chirurg atd. Aktivita vašich společníků je autonomní, ale lze jim zadávat příkazy typu běž, stůj, ke mně či pomoz mi. Co se týče boje, tak ani zde se vaši sluhové rozhodně neztratí. Důležité ovšem je, z jakých povolání se vaše družina bude skládat.
Herní třídy pro každého
Důležitou součástí každého RPG je také volba povolání. V případě Dragon's Dogma 2 se jedná o tzv. "vocations", kterých je ve hře celkem deset. Na začátku hry je na výběr fighter, archer, thief a mage. Postupem času se vám zpřístupní i warrior a sorcerer. Touto šesticí povolání mohou disponovat mimo vás i vaši pomocníci. To neplatí pro zbylé čtyři třídy, kterými jsou magick archer, mystic spearhand, trickster a warfarer. S výjimkou posledního povolání mají všechna striktně danou výbavu a zbraně. Lučištníka tedy nelze vybavit mečem a štítem, bojovníka kouzelnou holí atd. Warfarer sice může využívat veškerý arzenál, ale za cenu snížených statistik. Čtveřici pokročilých povolání si zpřístupníte způsobem, který vás nechám odhalit samotné.
Ve hře se nachází celkem deset povolání.
Každá herní třída je odlišná. Zatímco fighter spoléhá na meč, štít a vysokou odolnost, sorcerer zpovzdálí rozsévá ohnivé peklo a dává tak čas mágovi, který svými podpůrnými kouzly chrání své spolubojovníky. Zde pozor, ať se nespletete. Mág je v Dragon's Dogma 2 podpůrnou třídou, na ničivá kouzla si přijdete v kůži zmíněného sorcerera. Za zabíjení nepřátel získáváte body, které lze následně investovat do nákupu aktivních i pasivních dovedností (v jednu chvíli může být váš Arisen vybaven čtyřmi aktivními dovednostmi), kterých je ve hře více než dostatek a odemykáte je postupným zvyšováním úrovně daného povolání. Pokud chcete během hraní třídu změnit, není to žádný problém. Mezi povoláním lze přepínat u cechovního NPC, tedy za předpokladu, že máte vytouženou třídu odemčenou.
Mimo herní třídy levelujete i samotnou postavu, což má za výsledek zvýšení vašich statistik, jako je síla, obrana atd. Atributy naleznete také na vybavení, které budete nejčastěji nakupovat u kovářů a zbrojířů. Zde jej lze také vylepšovat pomocí materiálů, získaných průzkumem a eliminací nepřátel. Občas sice naleznete nějakou tu zbraň, ale stává se to velice zřídka. Poněkud nesmyslné mi ovšem přišlo vybírání truhlic, které jsou často umístěny v domech NPC postav. Čekal jsem, že mne označí za zloděje, ale vůbec nic se ve výsledku nestane, což kazí imerzivní zážitek a postrádá logiku.
Akční nirvána
Souboje si v Dragon's Dogma 2 užijete, tím jsem si naprosto jist. Díky důrazu na rychlou a napínavou akci jsem se do křížku s nepřáteli pouštěl s čirou radostí. Občas sice zazlobí kamera, ale šplhání po hřbetu gryfa se jen tak něco nevyrovná. Široká plejáda nepřátel čítá všemožné protivníky. Goblini jsou pouze slabým odvarem toho, co na vás čeká za dalším kopcem či soutěskou. Do boje vytáhnete proti harpyjím, minotaurům, zlobrům, obrům, golemům, drakům a dalším mýtickým stvořením. Obtížnosti se nebojte, tvůrci se rozhodli sáhnout po dynamickém řešení. V jádru to znamená, že hra neobsahuje žádné možnosti nastavení obtížnosti, ale přizpůsobí se vašemu hernímu stylu. Místy jsem měl pocit, že je hra příliš snadná, ale když se do právě probíhajícího boje s kamenným golemem zapojil další nepřítel v podobě gryfa, rychle jsem změnil názor. Nejsem si jistý, na jakých principech dynamická obtížnost funguje, ale žádného "soulslike" se bát nemusíte.
Do křížku s nepřáteli jsem se pouštěl s čirou radostí.
Počítat je nicméně potřeba s faktem, že se postup hrou ukládá pouze do jedné pozice. Při utrpěném zranění se vám postupem času snižuje celková hodnota vašich životů a vy tak musíte odpočívat. Maximální zdraví si obnovíte buď zpoplatněným noclehem v hostinci nebo tábořením na předem určených místech v divočině. U táborového ohniště lze navíc připravit pokrm, který dočasně zvýší vaše statistiky. Zde mne pobavilo krátké video, které se při vaření spustí. Jedná se totiž o reálně natočenou přípravu masa na pánvi. Pokud rozbijete tábor v blízkosti nepřátel, počítejte s nočním přepadením. Nepřátelé jsou navíc v noci silnější a ve tmě mohou číhat i věci dosud neviděné. Doporučuji tedy cestovat za světla.
Na druhou stranu nemohu zapomenout na situaci, ke které došlo právě při putování noční krajinou. Tma je v Dragon's Dogma 2 opravdu tmou, příliš toho neuvidíte. Když jsem se v noci snažil dostat na nejbližší tábořiště, rozhodl jsem se zkrátit si cestu lesem. Uslyšel jsem podivné vrčení, které přicházelo z místa mimo dosah mé lucerny. Musel jsem se prošetřit, to dá rozum. Neměl jsem to ovšem dělat, jelikož jsem následně v paprscích mihotavého světla objevil dřímajícího draka. Samozřejmě se probudil a já se tak musel dát na zběsilý úprk nocí. Jednalo se o naprosto skvělý a atmosférický herní zážitek. Když k tomu přičtu dobrou umělou inteligenci nepřátel, kteří např. jen tak mimoděk šplhají po skalách, musím tvůrcům vyseknout hlubokou poklonu. Tak se to dělá, tak je to správně.
Dobrodružství na každém kroku
Během putování navštívíme dvě hlavní lokace. Zatímco lidské království Vermund je bohaté na lesy a pole, pouštní Battahl obývá rasa zvaná Beastren, která ve mne ihned evokovala Khajiity ze série The Elder Scrolls. Svět Dragon's Dogma 2 je rozsáhlý, krásný a plný života. Ačkoliv ve hře existuje forma rychlého cestování, a to v podobě teleportačních krystalů a povozů, doporučuji vám putovat po svých. Nezřídka totiž narazíte na zajímavý vedlejší úkol či střet se silným nepřítelem. Faktem navíc je, že se systém rychlého cestování drží velmi při zemi. Nepočítejte s tím, že se budete teleportovat kdykoliv a odkudkoliv.
Myšlenka tvůrců je jasná hned na první pohled. Vývojáři chtějí, aby hráč prozkoumával okolní svět a užíval si jej plnými doušky. Dragon's Dogma 2 vás za ruku rozhodně nepovede, spíše naopak. Často nebudete vědět, co se po vás chce a kam jít. Capcom nám k dispozici dává velké fantasy hřiště, které má za cíl vtáhnout a nepustit. Jakým stylem ke hře přistoupíte, je jen a pouze na vás. Často se vyplatí naslouchat rozhovorům, které vedou NPC postavy opodál. Kdo ví, možná se dozvíte něco o vchodu do jeskyně, o které jste dosud neměli ani potuchy. Když v dáli uvidíte alespoň trochu zajímavě působící bod, s největší pravděpodobností se jej vyplatí prozkoumat. Těch pár minut běhu vás nezabije a možná najdete něco, co vás naopak posílí. Hráči prvního dílu ví, o čem je řeč. Nováčky to buď vyděsí, nebo naláká. Jedno je však jisté, Dragon's Dogma 2 obsahuje pravou herní esenci a nabízí čirou radost z objevování.
Dragon's Dogma 2 vás za ruku rozhodně nepovede.
Dragon's Dogma 2 umí být opravdu neintuitivní. Párkrát se mi stalo, že jsem prostě a jednoduše nedokázal rozšifrovat zadání vedlejšího úkolu. Ty jsou mimochodem velmi zajímavé a na questy typu přines to a tohle jsem narážel opravdu minimálně. Na některé z nich máte navíc pouze omezené množství času, a tak se příliš nevyplácí dělat několik věcí současně. Hra naštěstí disponuje poměrně solidním systémem tutoriálů a s dostatečnou trpělivostí vám přejde pod ruku. Jednoznačně doporučuji používat ovladač, na klávesnici a myši je zážitek o poznání krkolomnější.
V případě, že japonským hrám příliš neholdujete, nemusíte se obávat. Dragon's Dogma 2 je koncipováno s ohledem na západní hráče, a to převážně ve smyslu vizuálního zpracování. Architektura Vermundu totiž notně připomíná evropský středověk a pouštní Battahl, jako by z oka vypadl okolnímu prostředí jordánského skalního města Petra.
A zase ta optimalizace
Následující odstavce reflektují zážitek na průměrné herní sestavě, která disponuje hardwarem nad úrovní doporučených požadavků.
Jak už to tak bývá, nic není dokonalé. Platí to i pro Dragon's Dogma 2, jehož blyštivé šupiny mají jednu velkou a výraznou vadu. Možná jste to uhodli, jedná se o špatnou optimalizaci. Zatímco vizuál rozhodně neurazí a některé scenérie jsou jako z pohádky, ze snímkové frekvence jsem měl spíše noční můry. Pokud posloucháte hPod, tak víte, že jsem v této oblasti poněkud náročný. Se sestavou Ryzen 5600x, RTX 3070 Ti a 32 GB Ram si nicméně moc vyskakovat nemohu, jelikož se v dnešní době prakticky jedná o budgetové PC. Když k tomu přidáme obrazovku s rozlišením QHD (2560x1440), ultra detaily nejsou v některých nových hrách reálné. Tedy alespoň s vysokou hodnotou snímků za vteřinu. U Dragon's Dogma 2 je ovšem situace i tak velmi strastiplná.
Když jsem hru poprvé spustil a zjistil, že se mi automaticky nastavila do rozlišení 1280x720, polilo mne horko a nervózně jsem začal mžourat okem. Mnou provozovaná sestava splňuje doporučené požadavky, ba co víc, o kus je převyšuje. Zvolil jsem tedy nativní rozlišení a pustil se do hry. Zprvu vše vypadalo nadějně, jelikož se hra v úvodním filmečku držela okolo hranice 100 fps, ale brzy přišlo vystřízlivění v podobě nestabilních snímků. Následující dvě hodiny jsem se šťoural grafickými možnostmi, které jsou poměrně bohaté. Hra nabízí technologie Nvidia DLSS, AMD FSR a ray tracing. Často využívám DLSS quality, nižší volby jsou v rozlišení 1440p doprovázeny již nepěkně rozmazaným obrazem. V případě Dragon's Dogma 2 se sice obraz rozostřil, ale DLSS mi v průměru přidalo pouhé tři snímky navíc. Jal jsem se tak snižovat detaily, stíny a textury.
Hra bohužel trpí špatnou optimalizací.
Prakticky nic nepomáhalo a hra nebyla schopna udržet pro mne minimálních 60 fps. Nakonec jsem nastavení detailů osekal na něco mezi středním a vysokým, což mi přineslo alespoň hratelných 50 až 70 fps. Bavíme se nicméně o oblastech světa, kde se zrovna příliš neděje. V boji padaly snímky klidně i ke třiceti. Jakmile jsem dorazil do většího města, veškeré problémy se znásobily. Framerate skákal sem a tam, tu 50, tam 30. Pohyb po městě byl díky tomu opravdu nepříjemný a nepomáhalo ani další snižování detailů. Ke stejné situaci docházelo i v interiéru některých domů či v podzemních štolách, ve kterých se toho nevykresluje příliš. Se snižováním kvality stínů navíc docházelo k jejich velmi nepříjemnému blikání.
Na hru je radost pohledět, to rozhodně nerozporuji, ale špatná optimalizace mi vyloženě kazila zážitek. Od kolegů, kteří Dragon's Dogma 2 hrají na konzoli PlayStation 5, se ke mně doneslo, že technická stránka konzolové verze je taktéž velmi špatná. Ovladač pro grafickou kartu, který by byl určen přímo pro nové dítko Capcomu, v době psaní recenze nebyl k dispozici, což má dle mých zkušeností do jisté míry vliv. Doufám, že se s příchodem aktualizací situace zlepší, ale momentálně dobrá bohužel není. Pokud ovšem disponujete monstrem s RTX 4080 či RTX 4090, určitě na tom budete o poznání lépe než já.
Plavba proti proudu
Dragon's Dogma 2 těží především z čisté hratelnosti a živoucího světa, který je radost prozkoumávat. Důraz na imerzivní zapojení hráče je zde zcela jasný a pokud se hře poddáte, bohatě vás odmění. Ze soubojů s mýtickými monstry jsem si pokaždé odnášel pocit zadostiučinění a neuvěřitelně jsem si to užíval. Pomalejší způsob cestování mi díky nečekaným událostem nevadil a díky povedenému vizuálu jsem se mnohokrát kochal pohledem na okolní krajinu. Tvůrci zvolili design, který připomíná doby dávno minulé, což by pro mladší a méně trpělivé hráče mohlo být překážkou. Počítejte s tím, že se budete ztrácet a budete zmateni. Ale je to zápor? To si každý hráč musí na základě svých priorit ujasnit sám.
Dragon's Dogma 2 těží z čisté hratelnosti a živoucího světa.
Během putování jsem často nostalgicky vzpomínal např. na sérii Gothic či starší díly The Elder Scrolls, ve kterých jsem strávil nespočet herních večerů. Dragon's Dogma 2 mi tyto stařičké legendy v mnoha ohledech připomíná, ale zároveň se značně liší. Drtivě převažující pozitiva nicméně sráží opravdu problematický technický stav a některá tvůrčí rozhodnutí, která místy kazí atmosféru. Pokud patříte mezi milovníky prvního dílu a máte silnou PC sestavu, nemáte prakticky nad čím přemýšlet. Nováčci musí počítat s faktem, že Dragon's Dogma 2 rozhodně není pro každého a dělá věci jinak, než jsme si za poslední roky zvykli. V případě, že záměr tvůrců, kteří plují proti současnému proudu, uchopíte správným způsobem a necháte se unášet, nebudete litovat.
Verdikt
Dragon's Dogma 2 si jde svojí vlastní cestou. Solidní a netradiční fantasy příběh doplňují skvělé souboje a svět, který je radost prozkoumávat. Staromilský herní design není pro každého a hra vás rozhodně nepovede za ruku, což by některé zájemce mohlo odradit. Pokud ji ale dáte šanci, aby do vás zaťala své ostré drápy, nebudete litovat. Významnou vadou na kráse je problematická optimalizace, která často kazí celkový zážitek. Nepotěší ani některá nelogická designová rozhodnutí. Pro milovníky prvního dílu se i přes zmíněná negativa jedná prakticky o povinnost. Zkrátka nepřijdou ani nováčci, kteří disponují dostatečnou mírou trpělivosti a chutí zažít něco jiného.
