Recenze Alone in the Dark, osobitého návratu legendárního hororu
Sami ve tmě jsme byli v původní verzi této hry již v roce 1992, několik let před Resident Evil nebo Silent Hill sériemi. Nyní se jeden z nejstarších survival hororů vrací v moderní podobě a nabízí osobitý zážitek.
Alone in the Dark je další ze “staronových” her, které nelze snadno označit ani jako remake, ani jako reboot. Ačkoliv totiž vychází ze stejné zápletky či hratelnosti jako původní hra, doplňuje a mění toho proti originálu tolik, že nejvhodnější pojmenování bude zřejmě “reimaigance”. Přesto se povedlo velmi dobře napodobit atmosféru původní hry a pamětníci si budou libovat v celé plejádě malých i velkých odkazů na ni. Není ostatně divu, jelikož se na vývoji letošní hry podílel jako konzultant také Frédérick Raynal, původní tvůrce série.
Dáma a detektiv
Píše se rok 1924 a mladá Emily Hartwood si najala služby soukromého detektiva jménem Edward Carnaby, se kterým přijíždí ke starému panskému sídlu jménem Derceto, osaměle zapadlému mezi močály americké Louisiany. Podnětem pro tuto výpravu byl dopis od strýčka Emily, kterým je Jeremy Hartwood. Ve svém psaní neteř varoval před kletbou “Temného muže” a loučil se s tím, že osazenstvo Derceto ústavu je zapleteno do konspirace, díky které se obává o vlastní život. Emily vzala záhadný dopis vážně, přestože její strýc je dle všeho mentálně nemocný a Derceto je improvizovaným ústavem právě pro takové, kteří se tam léčí pod dohledem doktora Graye a jeho personálu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Doporučená cena: 1 419 Kč (PSN)
- Česká lokalizace: není
- Obtížnost: Nastavitelná (3 stupně), volitelná nápověda
- Základní herní doba: 15 hodin (průchod za obě postavy)
- Bude vás bavit: Máte rádi původní hru, nebo film Prokletý ostrov
- Nebude vás bavit: Pokud vám vadí relativně větší důraz na puzzly
Tvůrci příběh pojali moderně a pečlivě, takže můžete počítat nejen se záplavou filmečků a dialogů (stejně jako v původní verzi hry, i zde vám početné nalezené dokumenty bude předčítat hlas jejich autora), ale také s naprosto excelentní dvojicí hollywoodských herců v hlavních rolích. Jsou jimi Jodie Comer (například film Poslední souboj) a David Harbour (Stranger Things), kteří jsou naprosto vynikající sami o sobě, ale ještě lepší, když se sejdou pohromadě - což se děje relativně pravidelně, protože záhadný Derceto ústav sice zkoumáte většinu času rozděleni o samotě, ale mezi kapitolami se potkáte, abyste probrali nové poznatky. Herecký výkon podtrhují i kvalitní animace obličejů obou postav.
Co číhá ve tmě?
Detektiv Carnaby si během cesty k Dercetu dělá legraci z toho, že po něm Emily chtěla, aby sebou vzal pistoli. Jedou přece jen zkontrolovat duševně nemocného strýčka do “nemocnice”, žádná střelba by neměla být potřeba. Emily ale vzala strýcovo varování před konspirací osazenstva ústavu vážně. A její podezření pouze zesiluje, když na jejich bušení na hlavní dveře nikdo nereaguje. Dvojice se tedy rozdělí (poté, co si vyberete, za koho z nich chcete hrát) a začne systematicky zkoumat rozlehlý dům. V této fázi hra velmi citelně připomíná první Resident Evil, kde jste také postupně zkoumali jednotlivé místnosti a zákoutí starého panského sídla (což samozřejmě není náhoda, protože RE se naopak inspiroval u původní verze této hry).
Emily vzala strýcovo varování před konspirací osazenstva ústavu vážně.
Máte možnost si také zapnout vybarvování již prozkoumaných částí domu na mapě, jako to dělají moderní RE remaky. Je to nicméně jedna z řady “nápověd”, které jsou volitelné - v nastavení hry si totiž můžete vybrat nejen celkovou obtížnost (ovlivňující hlavně tuhost nepřátel a početnost munice), ale také “klasickou” nebo “moderní” navigaci, kdy ta moderní obsahuje extra vrstvu navigace i třeba nápovědy pro jednotlivé úkoly či puzzle ve hře, včetně takových nuancí, jako je označování klíčových slov v nalezených dokumentech. Ačkoliv tedy hra obsahuje na poměry moderního survival hororu poněkud vyšší porci hádanek a skládaček, s plně zapnutou nápovědou se jich nemusíte obávat.
Výlety, přestřelky a několik příběhů
Kromě příběhu je možná nejzajímavější vlastností hry skutečnost, že se podíváte do nečekaně pestré směsice lokací, které zdaleka nezahrnují jen strašidelný dům, jeho okolí nebo nejbližší město. Paranormální jevy, které v Dercetu probíhají, vás teleportují také do mnohem exotičtějších lokací v úplně jiných částech planety nebo třeba hluboko pod jejím povrchem. Navíc se při hře za každou ze dvou postav bude lišit nejen příběh, ale také některé lokace a nebo alespoň jejich kontext, chování jejich obyvatel k vám a tak dále. Ačkoliv hra není z nejdelších (první průchod jsem zvládl za osm hodin a druhý za pět), dokáže překvapit svojí pestrostí a nápaditostí.
Fanoušky moderních zástupců tohoto žánru bude možná nejvíce zajímat, kolik akce ve hře je a jak je dobrá. Nuže, střílí se zde určitě víc než v původní verzi hry z roku 1992, ale na druhou stranu zase o něco méně, než třeba v aktuálních dílech Resident Evil série. Bojový systém (ovládání, chování nepřátel apod.) je slušný a bavil mne, ale současným špičkám žánru se nevyrovná - je třeba mít na paměti, že tohle je přeci jen poněkud menší hra od menšího týmu, než Residenti nebo třeba The Last of Us. Střelných zbraní je sice málo druhů, ale zase jsou citelně odlišné a dynamické “nacházení” munice zajistí, že můžete používat kteroukoliv z nich - hra vám vždy celkem spolehlivě dodá tu munici, které budete mít nejméně. K dispozici jsou i chladné zbraně pro boj zblízka. Nepřátel také není mnoho druhů, ale zato se dočkáte i několika poměrně působivých a zábavných bossů.
Zdaleka nejsilnější dojem ve mě ale nakonec nezanechaly hádanky ani souboje, ale příběh. A není to jen díky dvojici vynikajících herců v hlavních rolích, ale opravdu i proto, že zdánlivě klasická zápletka se postupně zkomplikuje a přibere několik vrstev, které nejspíš ani fanoušci žánru nečekají. Budete řešit hned dvě různé mytologie, ale také třeba psychologická traumata vašich postav nebo dokonce bourat čtvrtou zeď způsobem, který může leckomu připomenout hru Alan Wake 2. S ohledem na svůj přeci jen omezený rozpočet hra také vypadá velmi slušně (svéráznou atmosféru citelně posiluje doom jazzový soundtrack), nicméně v druhé polovině jsem cítil menší uhlazenost a došlo i na nějaký ten crash - tvůrci o tom vědí a samozřejmě již pracují na patchování. Přesto jsem byl jako fanoušek žánru i pamětník originálu překvapen mnohem více a mnohem příjemněji, než jsem před spuštěním hry čekal.
Verdikt
Poctivá poklona prvnímu dílu legendární série, ale zároveň výrazně rozšířený a změněný příběh, který si užijete kromě jiného díky perfektním hereckým výkonům. Potěší fanoušky moderních survival hororů, kterým nabídne poměrně unikátní zasazení a atmosféru, díky kterým na hru jen tak nezapomenete.
