Q&Hrej - Jaké minihry se vám líbily nejvíce a které by si zasloužily samostatnou hru?
Seznam kapitol
Hry ve hrách jsou často oblíbenou záležitostí obrovských tříáčkových her, které se tímto způsob snaží alespoň trochu okořenit svou hratelnost. Někdy jde o dost repetitivní záležitosti, jindy naopak o perfektně vymyšlené hříčky, které by z fleku mohly aspirovat na samostatné hry. Jaké to jsou?
ALEŠ TIHLAŘÍK - SPLENDID
Uhm… Gwent? Ten už sice pár vlastních her dostal, tu poslední ostatně před pouhým měsícem. Jenže do vkusu se mi trefil prakticky jen singleplayerový Thronebreaker, který mi tempem a náladou připomínal původní minihru ze třetího Zaklínače zdaleka nejvíce. Inu, dostávat na zadek v online zápasech či tuhé rogue-like novince, to holt není nic pro mě. I proto bych si přál, aby se Thronebreaker dočkal alespoň jednoho pokračování. Chápu, že to moc nevydělá, ale na druhou stranu to ani moc nestojí a taky se na tom nedá mnoho pokazit. A buďme k sobě upřímní – pozitivní PR potřebuje CD Projekt RED jako sůl i rok a půl po zpackaném vydání Cyberpunku…
I v druhém případě si takticky ohnu pravidla podle svého, protože ačkoliv mě tréninkové arény v ročnících FIFA 10-18 opravdu bavily, na samostatnou hru by to asi úplně nevyšlo. Na druhou stranu bych lhal, kdybych řekl, že jsem v předzápasových samostatných nájezdech na brankáře a přidružených režimech nestrávil dlouhé hodiny.
Metriky ale pravděpodobně také nelžou a věřím, že manažeři z Electronic Arts tyhle minihry zabili jen proto, že momentální tréninky baví hráče obecně víc. Já mezi ně ovšem nepatřím a pokud mi v nových hrách z téhle série něco chybí, jsou to hlavně s tréninkovým hřištěm spojené zápasy s libovolným počtem hráčů na obou stranách. Zatímco proslulé „nájezdy“ zůstaly (leč nehezky okleštěné a velmi utopené v menu), zápasy s neférovou výhodou či nevýhodou byly vyškrtnuty. Alespoň částečně si sice mohu spravit chuť v režimu Přežití, tedy jakémsi „Fifa Battle Royale“, ale už to tak nějak není ono... #BringArénaJaromíraSoukupaBack