Pure Football Recenze Pure Football

Pure Football

Ulrik_

Ulrik_

6. 6. 2010 22:18 4
Reklama

Už je to tady, už je to tady! Tedy ještě ne, ale brzo. Mistrovství světa 2010 v Jižní Africe se nezadržitelně blíží a fotbalová horečka se šíří světem (a jistě máte ve svém okolí spoustu lidí, kteří ohrnou nos, případně se pohrdlivě vyjádří o fotbalu, ale co, nechme Frantům a Vitíkům jejich handeggy, my víme co je sport) a to se musí logicky odrazit i v herní sféře. Jedním z takových produktů je i Pure Football, hra, která má s čistým (pure) fotbalem pramálo společného, ale je velmi, velmi zábavná. Pokud jste okamžitě sjeli k hodnoceni, asi se divíte, proč tohle číslo a co to má společného se zábavou. No, tak na to se, milý čtenáři, budeš muset začíst.

Základní myšlenka je čiročirá jako rána hokejkou přes hlavu. Vychází z toho, že top fotbalové hvězdy mají chuť si to rozdat (na téhle větě se projeví čtenářova dospělost, že...) i mimo velký trávník, pěkně pět na pět včetně brankářů. A bez rozhodčích. Ivánku, to bys zaplakal. Zní to poněkud dětinsky, ale zvykněme si, že v Pure Footballu je vše přehnané s notnou mírou nadsázky a snahou o „cool efekt“. Volby jak hrát máte tři. Klasickou exhibici, kampaň a hru přes internet, která by měla tvořit dvě třetiny zážitku. Pokud se podíváme na samotný systém hry, je jasné, že z nejkrásnější hry toho moc nezbylo a vše se spíše přetransformovalo do akčního stylu podobného americkému pohledu na kolektivní hry – oslava jedince. Nicméně, Pure Football neaspiruje a nikdy neaspiroval na nějakou konkurenci vážných fotbalových „simulací“, tady jde o momentální adrenalin a možnost zahrát si s kamarády či jiným živým protivníkem online. Hráči jsou stále rozloženi do klasických skupin - útočník, záložník, obránce, brankář - plus subclassy jako playmaker, winger, target man, které definují blíže jejich schopnosti ohodnocené na škále od 1 do 5. Následně je hráč celkově ohodnocen, nicméně jak si později řekneme, ne vždy je radno se dle toho řídit. Na hřiště můžete s jakoukoliv sestavou, klidně bez útočníků, platí, že i defenzivnější sestava dokáže skorovat. Vše je definováno vaším pohybem na hřišti.

Zjednodušení až na kost – a funguje

Hra je to velmi akční, tvrdá a málokdy se vám povede útočná akce s víc jak třemi přihrávkami. Vše je definováno takzvanými „metery“, které určují přesnost vašeho snažení. Od silové střely po technickou, vždy se musíte po stisknutí tlačítka trefit do zelené části spektra, případně do bílé, která je „pure“ a definuje vysokou šanci na úspěšnost akce. Platí to jak pro střely, tak pro centry, kopání rohů i voleje a hlavičky. Nicméně platí, že se započítává i schopnost hráče, který vám čelí, takže „pure“ střela pořád může být chycena, záleží, kam střílíte a jak. Obranná fáze je chudší, k dispozici je bezkontaktní presink, lehký defenzivní zákrok a nebo skluz, který často končí … ne, faulem ne. Nejsou zde rozhodčí a tak se podle vašeho chování plní foul meter, po jehož naplnění následuje penalta. Velmi chytré, protože to napomáhá tempu hry. Proti nejlepším týmům je pak třeba mít pořádně ovládání v ruce, o živém protivníkovi ani nemluvě, protože gól je často otázkou zlomku vteřiny.

Sestav si svůj tým bez peněz

Klíčovou částí singleplayeru je kampaň, během níž se musíte za období třiceti dnů (jeden zápas rovná se jeden den) probojovat skrz množství utkání ve stylových arénách (v Německu v horském hrádečku, ve Španělsku zase třeba aréna z corridy) až do finálové osmičky, která si to rozdá ve vyřazovacím turnaji. Zde tým vede vaše alter ego, které se postupně expuje. Jinak jsou ve hře samí reální hráči, ovšem spíše ze známějších destinací. Chile nečekejte, ČR ano. Ač graficky hra nijak neoslňuje, hráči jsou si v lehce karikované formě věrní, a to i včetně našich hvězdiček typu Blažka či Plašila s neodmyslitelnou čelenkou. Vy ovšem začínáte s pořádným odpadem a další hráče do týmu a posléze i do multiplayerových klání si odemykáte právě v kampani plněním úkolů. Ano, odemykání, oblíbený systém dneška, tu je a funguje skvěle. Vždy získáváte hráče z týmu, proti němuž hrajete, takže pečlivě vybírejte i z nabízených soupeřů. Chcete Plašila? Musíte mít určité procento úspěšných přihrávek. Pepého? Proveďte osm úspěšných obranných zákroků. Torrese? Dejte tři technické góly. Čecha? Chyťte penaltu. Jak vidíte, často musíte pro zisk hráče obětovat část zápasu nebo svou taktiku. Chycení penalty pro Čecha či Casillase znamená faulovat tak, aby se penalta vytvořila, což není vždy tak lehké... a pak ji ještě chyťte! Celý tenhle systém dává hře náboj. Navíc překvapivě funguje i jakási taktika. Ne vždy platí, že je lepší hráč s více hvězdičkami. Pokud hrajete rychlý postup přes křídlo a centr na útočníka, je lepší mít tam hůře hodnoceného hlavičkáře než agilního čtyřhvězdičkového trpaslíka. Já takto vydržel skoro až do konce při hře na dva útočníky s Altintopem, dokud se mi neodemkl Crespo. Navíc pokud plníte sekundární zadání, jste občas odměněni soubojem s nějakým legendárním týmem z historie a co víc, později můžete nabírat do týmu hráče jako Beckenbauer či Litmanen. Hráči jsou solidně ohodnoceni a odpovídají reálu, byť občas statistika kulhá kupříkladu při hodnocení Kollera (ano, na lavičce ČR najdeme dlouhána, holt je ikoničtější než Bílkovy pokusy o sestavení útoku), který je až moc velký zabiják, případně je podhodnocena většina turecké reprezentace, obzvláště hvězdný Arda Turan. Kampaň je skvěle navržená, plně odpovídá dynamice hry a je vskutku návyková. Protože vy toho Xaviho prostě chcete!

Faux-pas mamutích rozměrů

Jenže jak už to tak bývá, každá kampaň se dobere konce a přichází čas odebrat se do sítě a bojovat s ostatními hráči. Nejprve si řekneme, jak to vypadat mělo. Další zkušenosti pro váš vytvořený tým, plnění úkolů, postupy v hráčských divizích, kupování cizích vytvořených hráčů (ano, můžete si koupit mého solidního útočníka, jmenovce) a hlavně poměřování při tvorbě týmů a schopností. A jak to vypadá? Až do zápasu skvěle. A pak přijde šok. Lag. Tedy LAG. A další... a další. Tímto trpí všichni hráči, bez ohledu na rychlost připojení. Hra, v níž jde o přesnost na půlsekundové stisknutí tlačítka, má při hraní přes internet více než sekundové zpoždění odezvy! Nejde provést pořádně jediná kombinace, centr vzduchem, technická střela. Buď se o to budete snažit a budete permanentně prohrávat anebo jako jiní přistoupíte na to, že je nejlepší vzít míč, nacpat tam alespoň dva útočníky a zběsilým mačkáním se doberete gólu. Ale to je nuda. Velká. Technická chyba zvící jámy na mamuta (i když se jámy na mamuty nekopaly) bere Pure Footbalu vše, co jej zdobí. Po kampani jsem se rozhodoval mezi sedmičkou a osmičkou s tím, že i když jde o hru přímočarou a nepříliš komplikovanou, jedná se o skvělého zástupce momentálního odreagování, u nějž se nenudíte. Jenže tady měl později hrát prim multiplayer a ten je nehratelný. Nevadil by chudý hudební doprovod. Nevadily by občas zbyteční loadingy. Ale připravit hru o minimálně polovinu potenciálu? Šestka se stává ještě milosrdnou a je symbolem toho, jak jde zdevastovat zábavná sportovní arkáda. Pořád je tu zábavná kampaň, která jde hrát několikrát, s odlišnými styly a hráči, ale když víte, že tam venku je svět, v němž uspějete jen pokud popřete vše, proč vám tahle hra sedí... to zanechá pořádně hořkou pachuť. Akční arkádový fotbal se zábavným systémem unlocků je jen polovinou hry. Tu druhou tvůrci naprosto zhatili a z Pure Footballu udělali hru dobrou na pár dní zábavy, ale bez většího potenciálu. Ten leží za čárou s nohou zlomenou od spoluhráče.

Pure Football
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Akční arkádový fotbal se zábavným systémem unlocků je jen polovinou hry. Tu druhou tvůrci naprosto zhatili a z Pure Footballu udělali hru dobrou na pár dní zábavy, ale bez většího potenciálu. Ten leží za čárou s nohou zlomenou od spoluhráče.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama