Proč Microsoft (ještě) nemá herní handheld?

Fámy o tom, že Microsoft chystá "přenosný Xbox" už jsme si zvykli slýchávat téměř pravidelně. Při těchto čím dál tím častějších příležitostech pak celý herní svět živě diskutuje o tom, proč dosud Microsoft konkurenta pro Nintendo DS a PSP neuvedl, co vlastně kutí a kdy už to tedy ksakru bude? Celá situace je o to složitější, že svět přenosných elektronických zařízení v sobě ukrývá budoucnost velké části celého ICT průmyslu. Podívejme se tedy nejprve, jak vlastně současný trh s handheldy vypadá.

Japonci vládnou světu

Nintendo má od konce roku 2004 na trhu své veleúspěšné Nintendo DS, aktuálně ve druhé verzi Lite. Prodáno je přes 68 milionů kusů NDS, jde tedy historicky o jednu z nejprodávanějších konzolí vůbec, hned po GameBoyi a PS2. Hry pro DS se prodávají jako o život, Nintendu se podařilo - podobně jako později u Wii - uvést Nintendo DS jako přístroj, který si zamilují mladí, dospělí, staří, ženy, děti, prostě všichni. Dlouho se ale Nintendo zdráhalo z NDS dělat cokoliv jiného než jednoúčelový herní přístroj. Teprve v poslední době se začínají objevovat Nintendem oficiálně posvěcené doplňky, které přidávají například možnost přehrávat multimediální obsah a podobně. Nintendo DS také zaostává v propojení s domácí konzolí Wii. Jenže je to právě jednoduchost a přístupnost spolu s netradičním ovládáním a bohatou nabídkou různého softwaru, které dělají z NDS tak úspěšný handheld.

Sony kontruje s PlayStation Portable, přenosnou verzí své domácí konzole PlayStation. PSP je úplně jiný přístroj než NDS. Aktuálně je dostupný také ve druhé verzi, která je lehčí a vydrží déle než ta původní. PSP je ale skutečný multifunkční moderní gadget. Elektronický šperk, jestli chcete. Můžete si na něm pouštět muziku, koukat na filmy, brouzdat internetem, sledovat televizi, číst, psát, počítat a dokonce třeba i volat skrze Skype. Můžete k PSP připojit kamerku, GPS a tunu dalších serepetiček. A co hlavně, PSP skvěle spolupracuje s domácím obrem v podobě PlayStation 3.

Problém PSP tkví ve hrách - jsou příliš "normální", příliš podobné hrám pro "velké" konzole. Nelze přesně říct čím by vás měly zaujmout. Jsou určené především pro hardcore hráče a hračičky, kteří už mají s hrami a konzolemi nějakou zkušenost. Proto se také jen málokdy, narozdíl od her pro NDS, umísťují na předních příčkách prodejních hitparád. Přes to všechno má ale i PSP úspěch - dosud se prodalo téměř 32 milionů kusů, od uvedení koncem roku 2004. Navíc si Sony začíná uvědomovat sílu originálních, netradičních her, což potvrzuje například jedinečný Patapon a další připravované nebo již uvedené tituly.

Spása z Cupertina

Teď by měla přijít ta část článku ve které se zaměříme na Microsoft a jeho hráči vysněný přenosný Xbox. Jenže chyba lávky. Na trhu přenosných herních zařízení se totiž v průběhu uplynulých týdnů vyloupnul úplně nový, nečekaný hráč. Je jím Apple se svým revolučním "mobilním telefonem" (který je ale ve skutečnosti něčím mnohem víc) zvaným iPhone. Pavel Dobrovský se o aktuálním dění kolem iPhone rozepsal ve svém výstižně nadepsaném článku "Neměl by to Apple mít těžší?", takže jen stručně: pro iPhone je od nedávna nesmírně snadné vyvíjet, ale především i prodávat jakékoliv hry.

EA chystají Spore pro iPhone, i když samozřejmě v řádně osekané verzi, a už to je dost dobré měřítko pro to jak bychom se měli na iPhone jakožto herní platformu dívat. Jeho možnosti jsou totiž obrovské. iPhone má wi-fi, dotykovou obrazovku (multi-touch - více dotyků najednou), akcelerometr (podobně jako Wiimote) i dostatečný výkon. Navíc je postaven na robustním operačním systému (osekaný Mac OS X) a především je jeho integrální součástí léty prověřený a hlavně FUNGUJÍCÍ online distribuční systém iTunes, který doslova zrevolucionalizoval svět online distribuce hudby.

Co víc, pro iPhone teď může zcela svobodně vyvíjet A PRODÁVAT hry úplně kdokoliv za cenu 99 dolarů ročně. Směšná částka proti tomu co si Sony nebo Nintendo říkají za devkity pro své handheldy. Pravda, základna uživatelů iPhone se v současné době počítá zhruba přes pět milionů, což je proti dvěma hlavním konkurnentům hodně nízké číslo. Ale jak rychle se prodávají mobily a jak rychle herní handheldy? Už během letošního roku chce Apple dosáhnout 10 milionů prodaných iPhonů a spíš toto číslo překročí.

Jeden, dva, tři...

Tak, a babo raď! Microsoft nejspíš musí koukat jako vyjevený budulínek na to, co se to vlastně v tom (nejen) herním světě děje. Nechopnost MS předpovídat jakékoliv trendy (internet, herní konzole), a co hlavně, zavádět je do praxe (online distribuce, Tablet PC, Zune), se znovu ukazuje v celé své nahotě. Zatímco Apple, Sony i Nintendo dlouhodobě budují své pozice pomocí propracované, konzistentní strategie, která směřuje ke sjednocování (Mac + iPod + iPhone + iTunes, PSP + PS3 + PS Phone?), Microsoft naprosto chaoticky cyntá drobty potenciálně kvalitních technologií sem a tam, bez toho aby mohla jeho obrovská masa byrokracie vytvořit a především zavést do praxe něco skutečně fungujícího, uživatelsky přínosného. Jedním z mála příkladů může být třeba služba Xbox Live a potažmo i Xbox Live Arcade, které nejpíš budou srdcem příští domácí herní konzole - říkejme jí třeba Xbox 3.

Ale možná ještě o něco důležitější je využití těchto služeb v herním handheldu. Přezdívejme tento teoretický koncept třeba "Xbox Portable" neboli XXP. Microsoft už v USA uvedl před časem na trh svůj MP3 přehrávač Zune jako protiváhu iPodům, ale jak už to tak bývá, prakticky ničeho tím nedosáhl. Zune nemají velký úspěch, po hardwarové ani softwarové stránce nepřinášejí ani zbla nového, popravdě jsou spíše nepraktické. Možnost hrát na nich jednoduché hry, která už nějakou dobu existuje, pak vyznívá spíš jako výstřel do prázdna. Zkušenost Microsoftu se Zune možná poslouží jako jakýsi prazáklad XXP, ale nic víc. Vývoj XXP by musel začít u rýsovacího prkna, a ještě dřív v hlavách nějakých kreativních, otevřených lidí se zajímavými, originálními nápady. A pak by musel projít obrovským temným montypythonovským mrakodrapem úředníků, než by na konci možná vylezlo něco, co bychom chtěli nosit při cestách s sebou a hrát na tom hry.

Správné načasování

Na druhou stranu, Microsoft má právě nyní obrovskou šanci, jejíž promarnění ho může stát (stejně jako v minulosti) cenné pozice. Xbox 360 jakožto přístroj i značka mají obrovskou "hybnou energii", pulzující a žijící. Hráči kupují hry pro Xbox a chtěli by je mít s sebou, hráči sami přenosný Xbox chtějí. Jeho vývoj by bylo pro Microsoft mnohem levnější než vývoj nové stolní konzole (na které tak jako tak už pracuje). Navíc, trh přenosných herních zařízení je mnohem rozsáhlejší než v případě domácích herních konzolí, jak dokazuje Nintendo (a některé menší gadgety), a místo pro dalšího tedy určitě existuje. Navíc, MS má v oblasti mobilních zařízení ještě jedno želízko v ohni, a to operační systém Windows Mobile a v návaznosti na to také dohody s velkými výrobci chytrých mobilních telefonů. Hry pro XXP by navíc mohly těžit z exkluzivních značek pro Xbox a Xbox 360 - který však, pravda, nakonec mnoho není, poněvadž vždycky skončí alespoň na PC.

Takže proč Microsoft ještě pořád nemá herní handheld? Má k tomu nejlepší předpoklady: fungující online služba Xbox Live, značku Xbox, dobrý odbyt Xboxu 360, novou konzoli na cestě. Má také spoustu vývojářů, známé vývojové prostředí, dostatek zkušeností i přístup k velkým hráčům v oblasti mobilních zařízení. Jenže co čekáte od firmy, která promarnila nástup internetu, MP3 přehrávačů i online distribuční platformy? Že přijde se vlastním herním handheldem "včas"?