Praetorians HD Remaster Recenze Praetorians HD Remaster

Praetorians HD Remaster

Adam Zámečník

Adam Zámečník

23. 6. 2020 11:00 3
Reklama

K některým hrám je lepší se nevracet. Tak tomu je i v případě HD remasteru real time strategie Praetorians. Od svého původního vydání v roce 2003 se mnoho změnilo, hlavně v případě samotného žánru, který si bezesporu prošel klinickou smrtí. Co tedy může tento 17 let starý titul nabídnout, když série strategií Total War zpracovala řadu historických období včetně antiky, a tradiční real-time strategie zrovna moc zájmu nevzbuzují?

V ROCE 2003 NĚCO, V ROCE 2020 SPÍŠE NIC

Ani v roce 2003 nebyli Praetorians tradiční real-time strategií. Na rozdíl od dalších titulů tehdy vybočovali svým zaměřením na spíše taktickou hratelnost než na archetypální výstavbu základny, sběr surovin a boj postavený na systému „kámen, nůžky, papír“. Ten v bitvách stále hraje určitou roli, stejně důležité jsou ale formace, využití vhodných jednotek a v neposlední řadě i terén, ve kterém se protivník dokáže zákeřně schovat. Základny tu sice jsou, jejich management je ale výrazně zjednodušený a spočívá ve smyčce zabírání různých osad a průběžném verbování obyvatelstva. Nábor samotných jednotek ale zabere více než chvilku, stačí proto jedno neúspěšné tažení a hráč je hned nucen čekat.

Dalo by se očekávat, že po dlouhých 17 letech půjde zlepšit pathfinding samotných jednotek a AI protivníků, HD remaster Praetorians však dokazuje opak.

Praetorians proto opravdu nejsou pro netrpělivé — k absenci checkpointů se přidávají frustrující podmínky vítězství jednotlivých misí, kde stačí smrt často nepozorné postavy generála, a hráč je hned nucen k opakování celé mapy. Dalo by se očekávat, že po dlouhých 17 letech půjde zlepšit pathfinding samotných jednotek a AI protivníků, HD remaster Praetorians však dokazuje opak. Nejde to, minimálně ne vývojářům. To by sice nevadilo ve strategiích, kde stačí poslat houf jednotek do boje s vědomím, že si nějak poradí, ale v případě taktičtějšího rázu hratelnosti Praetorians jde o klíčový problém. V jednotlivých bitvách si jednotky často dělají, co chtějí, a ani sebelepší hráč jim v takových chvílích neporučí. S tím se zároveň pojí i obtíž úniku z boje, kde vás protivník rychle zahltí jednotkami a s legionáři je amen. Vyšší obtížnost by v žádném případě nebyla na škodu, nefunguje však v kombinaci s frustrující umělou inteligencí a zoufalým pathfindingem.

NOSTALGIE NENÍ VŠECHNO

Už v popisu hratelnosti spočívá jeden z hlavních problémů recenzovaného remasteru. Přestože v roce 2003 mohla tato hra zaujmout mnohé fanoušky strategií, samotný remaster pravděpodobně neosloví nikoho nového. Hrát Praetorians v roce 2020 totiž vyžaduje více než malou dávku nostalgie a ohledu ke stáří této hry. Bez ní se z průchodu jednotlivých map stane skrz naskrz nudný zážitek, který příliš lidí neosloví.

Od strategie, jejíž vývojáři se ani v roce 2003 neřadili mezi špičky žánru, sice nelze čekat kdovíco, kombinace nudné hratelnosti s bazálem dějin starověkého Říma však průchodu kampaní opravdu nepomáhá. Zasazení do reálií Caesarova tažení v Gálii, Crassovy prohry v Parthské říši nebo Vercingetorixova povstání sice zní atraktivně, ve výsledku je to ale jedno, jednotlivé mise totiž velmi rychle splývají a nudí. V takové chvíli nepomáhá ani volba slavných historických bitev, ať už to je již zmíněné Caesarovo tažení v Gálii nebo Crassova smrti, v Praetorians jsou totiž v základě stejně nezajímavé jako úvodní tutoriál. Kapitolou samou o sobě je systém zabírání osad, které zde sice nahrazují výstavbu větších základen, ale micromanagement nahrazují zdlouhavým a velmi stereotypním prvkem. Z průchodu mapou se proto stává koloběh několika úkonů, jež je nutné dokola opakovat. Je proto jedno, jestli bojujete s Kelty kdesi v dnešní Francii, Ptolemaiovci v Egyptě nebo s Peršany u Karrh, ve výsledku je zážitek podobně frustrující a unylý.

€20 ZA VYŠŠÍ ROZLIŠENÍ

Hodnotit hratelnost Praetorians podle dnešních měřítek se možná zdá nefér vzhledem ke stáří samotné hry, ale v případě tohoto remasteru bohužel nelze hodnotit mnoho jiného. Vývojáři z Torus Games totiž udělali pouze základní minimum, a kromě vyššího rozlišení nebo lepších textur jsou Praetorians pořád tou samou hrou z roku 2003. Nepřekvapí proto, že se jednotlivé animace a cut-scény nedočkaly zlepšení. Lepší textury zároveň zvýraznily zbytek grafických nedostatků, ať už to jsou neomalené, plouživé animace jednotlivých jednotek, které v ničem nepřipomínají pochod pretoriánů nebo nájezd keltských kmenů, nebo stejně ošklivé modely jednotek a stromů. V případě misí v Gálii je naprosto očividné, že se modely stromů nijak nezlepšily, vývojáři jich do místních lesů pouze nasadili víc. Stejně frustrující je i ovládání samotné kamery, které od původního vydání vůbec nezlepšilo, a hráč je proto nucen sledovat jednotlivé šarvátky buď z přílišné výšky, nebo z divného úhlu.

HD remaster Praetorians sice nemá výrazné technické problémy, ale zároveň v ničem nezlepšuje stav hry, jejíž hratelnost v každém ohledu zůstala v roce 2003.

V porovnání s tragickým remasterem druhých Commandos nejsou Praetorians nijakou tragédií. Hra alespoň nemá žádné nové technické neduhy nebo zbytečné zásahy. Přesto se nelze neušklíbnout nad výsledkem. Pravověrným remasterům, jež se nesnaží hru rovnou předělat, lze totiž odpustit mnohé, problém však nastává ve chvíli, kdy je očividné, že je celá předělávka dělaná s leností, a tak trochu odfláknutá. HD remaster Praetorians sice nemá výrazné technické problémy, ale zároveň v ničem nezlepšuje stav hry, jejíž hratelnost v každém ohledu zůstala v roce 2003. A v takové chvíli je nutné položit si jednoduchou otázku – neměla tato hra náhodou zůstat v roce 2003 celá?

Praetorians HD Remaster
Windows PC

Verdikt

Remaster Praetorians sice není takovou katastrofou jako v případě Commandos, ale stále jde o příklad hry, které v roce 2020 nepomůže ani hra na nostalgickou strunu.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama