Reklama

Před třemi lety se polští People Can Fly vytasili s vlastním klonem Serious Sama a slavili s ním nemalý úspěch. Painkiller byl nápaditou a dynamickou FPS z neokoukaného prostředí, která kromě výborné hratelnosti přinesla také perfektní zpracování fyziky. Byla by rozhodně chyba jeho potenciál maximálně nevyužít, a tak se k nám po datadisku Battle Out of Hell dostává pokračování s podtitulem Overdose. I když slovo „pokračování“ není tak úplně na místě…

Příběh se točí kolem potomka anděla a démonické děvy, který od svých rodičů dostal do vínku síly obou znepřátelených světů. Jmenuje se Belial a rozhodně to nemá v životě lehké. Lucifer, ve snaze využít Belialovy schopnosti cestovat mezi dimenzemi, ho uvěznil a po dlouhá staletí se z něj pokoušel vychovat poslušného přisluhovače. Jenže časy se změnily a Belial je nyní na svobodě, plný hněvu a nenávisti… Jak sami jistě chápete, zápletka v podstatě slouží jen jako záminka pro obrovský, pekelný masakr, který Belial pod vaším vedením rozpoutá. Ale to rozhodně není na překážku, Painkiller nikdy nestál na epickém příběhu, takže mu jeho absenci i tentokrát s klidem odpustíme.

Peklo mnoha tváří

Kosení hord bestií a pekelných monster všeho druhu je hlavní náplní Overdose. Smrtící běsnění již ovšem nemají na starosti naši polští sousedé. Taktovku převzali čeští Mindware Studios, kteří se tohoto úkolu zhostili nadmíru dobře. Nejlépe je to vidět na designu levelů. Všechny úrovně jsou dobře navrženy, v podstatě nenarazíte na hluché místo, což je dáno i celkovou přímočarostí hry. Velkým plusem je rovněž rozmanitost prostředí. Autoři popustili uzdu fantazii a předkládají nám nejrozmanitější světy od útrob pekel až po kosmické dálavy. Vizuálně se mi asi nejvíce líbil japonský level, ve kterém se objevují typické stavby starého Japonska. V kombinaci s nepřáteli, jimiž jsou například rozkošné, leč vražedné gejši nebo samurajové v dobových zbrojích, je zážitek opravdu dokonalý.

Po stránce hratelnosti se nezměnilo vůbec nic. Postřílet vše, co se hýbe, posbírat bonusy, mince, duše padlých a hurá do další lokace, kde se celý proces zopakuje. Jistým způsobem je to škoda, přece jen by se pár inovací vymyslet dalo, nicméně tenhle starý koncept funguje i dnes a dokáže na slušných pár hodin zabavit. Největší motivací k pokračování v hraní jsou nové zbraně, kterými autoři čas od času hráče obdarují. Arsenál je vskutku nápaditý a brzy si každý vybere svou oblíbenou hračku, kterou bude odkládat jen v nejkrajnějších případech. Mou oblíbenkyní se stala pekelná kuše, jež dokáže vystřelit tři šípy naráz, je velice přesná, a tak na větší vzdálenosti přijde vhod i dalekohled, kterým také disponuje. V sekundárním módu umí vymrštit jakési vybuchující hlavy, což se hodí při plošné likvidaci dotírajících nepřátel.

Mňami mňami

Pochvalu zaslouží nápad s hlavním hrdinou. Je radost hrát za někoho daleko mocnějšího, než je "pán tvorstva" - člověk. Belial je opravdu zajímavou postavou a jeho sarkastické hlášky na adresu masakrovaných pekelníků dovedou výborně pobavit. A že je masa do mlýnku všude víc než dost. Potvor jsou v lokacích celé houfy a pekelné zrůdy se dokonce nezdráhají respawnovat za vašimi zády a bez varování vás tak obklíčit. Likvidace nepřátel je vskutku efektní podívanou, plnou utržených končetin a potoků krve, jenže přes všechny ty cákance tělních tekutin občas není vidět dění před vámi, což je někdy poněkud nepříjemné.

Pokud vás omrzí singleplayerové kosení pekelných bestií, můžete zkusit multiplayer, který životnost titulu o něco prodlužuje. Výběr módů je veskrze klasický a nic zvlášť nepřekvapí, ale hraní samotné je celkem zábavné, i když je trochu zklamáním, že se styl hry podobá spíše Unrealu Tournament než Painkillerovi ve hře jednoho hráče.

Vizuální stránka Overdose se od původního Painkillera mnoho neliší, ale ani na dnešní dobu nevypadá vůbec špatně. Efekty kouře a nejrůznější záblesky jsou parádní a na modelech monster si autoři také dali velmi záležet. Hardwarové nároky ovšem nejsou nijak krvavé a bez problémů hru rozhýbete i na starších strojích. Zvukový doprovod si rovněž zaslouží uznalé pochvalné zamručení, krásně dokresluje atmosféru pekelných světů a zároveň není nijak otravný.

V závěru musím říct, že se Painkiller Overdose hraje vážně dobře a i když originalitou zrovna nehýří, dokáže zaujmout. Je to takový větší datadisk a fanoušky původní hry nepochybně osloví. Ovšem na plnohodnotné pokračování Painkillera si budeme muset ještě chvíli počkat.