Lula 3D

V závěru svého nedávného preview Luly 3D jsem v duchu přísloví "naděje umírá poslední" nadhodil myšlenku, že anglická verze Luly 3D by s trochou štěstí mohla být příjemným překvapením. Víc jsem se zmýlit snad ani nemohl. Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše, plýtval bych tak vaším drahocenným časem. To, co vývojáři Luly 3D prezentují jako erotickou 3D adventuru z pohledu třetí osoby, je ve skutečnosti naprosto nehratelný, nudný paskvil, který bych se bál vydávat i za freeware. Oni si jej dovolují prodávat jako aktuální hit, za odpovídají cenu. Neslýchané!

Ať žije Amerika!

Je mi naprostou záhadou, proč vývoj Luly 3D trval takovou dobu. Manažeři v CDV se zřejmě tak dlouho hádali o to, zda mají hru vůbec vypustit na veřejnost, až jim ujel i poslední vlak do pekel. Napovídalo by tomu už otřesné úvodní intro, které připomíná rok 2000 a v podstatě z něj dokážete uhodnout velkou část celého příběhu. Lula se od původní hry Lula: The Sexy Empire z roku 1998 vypracovala z barové tanečnice a "nadějné herečky" až na producentku pornografických filmů. Právě v době, kdy má začít natáčení jejího dalšího trháku se ale stane nemilá věc. Představitelky tří "hlavních rolí" jsou neznámo kým uneseny z vlastního pokoje v Lulině luxusní vile v Beverly Hills. Zkušená podnikatelka to nehodlá nechat jenom tak a rozhodne se je vypátrat.

V tom okamžiku začínáte hrát. Nebo spíš trpět. Rychle zjistíte, že pohyb postavy je značně omezený, kombinace klávesnice a myši sice poskytuje poměrně komfortní možnosti, ale samotná Lula prostě nezvládá složitější pohyby než běh, chůzi a úkrok stranou. V dnešní době směšné. Už ve vile narazíte na množství různých předmětů, někdy velkých, někdy malých, každý z nich si jako v každé adventuře můžete prohlédnout, případně ho použít nebo vzít a uložit do inventáře. Problém nastává s titěrnými předměty, jako jsou klíče, mobilní telefony a podobně. Všimnout si jich a především se postavit tak, aby byly aktivní, je někdy hra o nervy. Nehledě na to, že předměty jsou v jednotlivých lokacích rozházeny naprosto nesmyslně. Někdy potřebný předmět leží na zemi přímo před jinou věcí, na kterou je třeba jej použít. Jindy se prostě povaluje kdesi na zemi, na posteli, ve skříni, v šuplíku, prostě někde, kde byste to jaktěživ nečekali a ani sebedůmyslnějším intelektuálním pochodem se nedoberete k tomu, kde ho vlastně hledat.

Prasárničky kam se podíváš

A tak bloumáte. Bloumáte po vile, bloumáte San Franciskem, později skrz Las Vegas nebo Mount Rushmore. Všude narazíte na sex. Jednou je to souložící pár v zahradním altánku, jindy letmo pohozený vibrátor, se kterým si Lula dokáže pár minut užívat. Nepřišlo mi to ale ani vtipné, ani vkusné. Spíš trapné a vulgární, stejně jako většina ostatních věcí v Lule 3D. Vlastně jako celá hra. Zdlouhavé chození sem a tam, kdy se Lula doslova plouží jednotlivými lokacemi, asi abychom si mohli užít jejích rádobyokulahodících křivek (či spíše hran), vás dokáže rozhodit. Snad ještě víc ale naštve naprosto nesmyslná obrazovka, která se objeví při kliknutí na kterékoliv dveře a dá vám možnost je otevřít. Jako kdyby snad šlo se dveřmi dělat něco jiného, než je otevírat! S každou sekundou strávenou ve hře ve mě narůstal pocit naprosté nudy a ztraceného času.

Nedokázaly mě z něj vytrhnout ani občasné rozhovory s NPC postavami, které postrádají jakýkoliv erotický náboj, vtip, a často i smysl. Nejednou se mi také během hry stalo, že pouze kvůli špatně vybrané odpovědi hra prostě a jednoduše skončila. Vyplatí se tedy často ukládat. Jenže ukládejte, když jakékoliv nahrávání trvá tak dlouho, jako by se nahrávalo celé San Andreas.

Nuda v Lule

Herní prostředí je fádní, úvodní vila Luly je vyzdobená obrazy z Lula: The Sexy Empire, asi jako vzpomínka na staré dobré časy, když ještě samotná Lula vypadala o poznání lépe. Trapné zkomoleniny různých názvů jen podtrhují naprostou lenost vývojářů. Kde je pověstná německá piplavost s každým detailem? Tohle není německá nevkusnost, to je prostě a jednoduše tuze neprofesionální přístup, jako kdyby se o tuhle hru postarala za dva měsíce partička náctiletých studentů střední školy. Tomu odpovídá i technické zpracování, počínaje grafikou a konče u zvuků. U neherních postaviček se střídá přibližně deset různých obličejů, hranaté vnady pornohereček nedokážou přitáhnout ani toho největšího sexuálního abstinenta. Kdyby se alespoň někde objevil náznak lechtivé erotiky, vtipný dialog nebo hláška! Bohužel, tentokrát máme smůlu.

Nejspíš vám tahle recenze přišla značně nevyvážená, a možná dokonce čekáte, že tady někde ke konci narazíte konečně na nějaké světlé stránky, jak by se na pořádnou recenzi slušelo patřilo. Jenže to by Lula 3D musela být pořádná hra. Žádné světlé stránky totiž nemá. Jestli si chcete užít vtipnou, hratelnou erotickou adventuru, rozhodně se nepoohlížejte po Lule 3D a sáhněte raději někam do historických archivů. A tohle odneste někam pryč. Dělá se mi z toho mdlo!