Game of Thrones #1: Iron from Ice

Ve velmi krátkém sledu načínají vývojáři z Telltale Games hned dvě nové adventurní série. Tales from the Borderlands, kterou jsme již recenzovali, a nově také Game of Thrones. Na první pohled zřejmě nebude složité odhadnout, která z her získá větší pozornost a pravděpodobně i celkový úspěch – pokud je něco podpořeno světově uznávanou knižní sérií a seriálem z produkce HBO, těžko se proti tomu bojuje. Na druhou stranu si ale nemyslete, že by vývojáři vsadili všechno na silnou značku a hru zpracovali rutinérsky. Ne, první epizoda nazvaná Iron from Ice kopíruje způsob, kterým je vyprávěn originální příběh a zatímco v Borderlands ovládáte dvě postavy, ve Hře o trůny je to ještě o jednu víc.

NEZNÁMÝ ROD FORRESTERŮ

Pokud jste se o hru zajímali v předstihu, určitě víte, že se v ní neujmete role žádné z hlavní postav knižní, resp. seriálové ságy. To ovšem neznamená, že se pohybujete v neznámém prostředí a nikdy byste nenarazili na Cersei, Tyriona a další. Naopak, právě možnost prožít si známé události z trochu jiné perspektivy je to, co ocení fanoušci díla spisovatele Martina, během hraní ale velice rychle pochopíte, že budou jediní. Upřímně řečeno, hra rozhodně neposlouží jako vstupenka do Západozemí a ti, kdo se o Píseň ledu a ohně dosud nezajímali, budou velice zmatení a souvislosti spíš nepochopí.

Stejně jako hra totiž i já mohu sypat jednu událost za druhou, abych dokázal, že bez předchozích znalostí budete tápat. Příběh začíná na území lorda Freye, v osudový večer slavnosti, která později vstoupí do dějin jako Krvavá svatba a stane se jablkem dalších svárů. Nenacházíme se však uvnitř Dvojčat, ale v předhradí, kde už vazalové Roba Starka oslavují sňatek svého pána, ochránce Severu a jediného právoplatného krále. Mezi nimi se nachází i zástupci rodu Forresterů, které vede ser Gregor se synem Rodrikem. Ani ti však nejsou těmi, za které si během první epizody GoT zahrajete, tím je až mladý panoš Gared Tuttle.

Vykreslení charakterů jednotlivých postav je dostačující a s každou z nich budete muset hrát trochu jinak, abyste dosáhli svého.

Důvod, proč si jej vývojáři vybrali, je vcelku prozaický - jakožto panoš nemáte na první pohled šanci nic moc ovlivnit a zásah do kánonu tím pádem nebude tak velký, aby fanoušci knižní předlohy mohli cokoliv namítat. Tohle zdání je ale samozřejmě jen částečné, protože jinak by zase hráče nebavilo proklikávat se fádními dialogy. Gared proto nenápadně roztočí kola spletitého příběhu, do nějž se herně zamotají hned tři lidé najednou. Vykreslení charakterů jednotlivých postav je přitom dostačující a s každou z nich budete muset hrát trochu jinak, abyste dosáhli svého. 

KDYŽ HRAJEŠ HRU O TRŮNY, ZVÍTĚZÍŠ, NEBO ZEMŘEŠ...

Aniž bychom vyzrazovali příliš, Gared tak trochu naštve vlivný rod Boltonů, který se po smrti Roba Starka stává správcem Severu. Kvůli jeho činům je proto nejjednodušší Gareda odstranit, nikoliv však definitivně, ale vyhoštěním na Zeď, kam obvykle míří zločinci a nepohodlní lidé, aby alespoň bránili Západozemí před hrozbou Divokých a všeho ostatního, co za Zdí žije. Tím je ale ovlivněn osud mladého Ethana Forrestera (druhá hratelná postava), který se musí coby nový lord s nastalou situací vyrovnat a mezi tím ještě učinit důležitá rozhodnutí na vlastním dvoře. Srážka s Boltony a dalšími podřízenými rody, ale nemusí být tak krutá, pokud se o urovnání situace postará Ethanova sestra, Mira (třetí hratelná postava), která žije pro změnu v Králově přistavišti coby služebná Lady Margaery Tyrell a snaží se tahat za politické nitky.

Bohužel, pokud máte s hrami od Telltale problém, že v podstatě žádná rozhodnutí nic neznamenají a po chvilce se opět slijí ve scénářem posvěcený závěr, pak budete těžce zklamaní i u Game of Thrones. Pro účely recenze jsme samozřejmě zkoušeli na některých místech vykročit po obou cestách, smutné ale je, že se vývojáři ani nesnažili ozvláštnit odpovědi a po jedné větě řeknou konkrétní postavy úplně to stejné, co by řekly v případě, rozhodnete-li se jinak. Ať už tedy zloději useknete prsty, anebo jej necháte jít, dočkáte se vpravdě hluboké myšlenky, že některá rozhodnutí jsou opravdu velmi těžká... Promíjet dál tento nešvar hrám od Telltale jen proto, že jsou hrami od Telltale, by samozřejmě šlo, u natolik upovídaného díla, jakým je Hra o trůny, se to už ale opravdu s lehkým srdcem nedá udělat. S dialogy se to navíc nemá příliš dobře i z obecného hlediska, zvlášť, jste-li zvyklí právě na knihu a seriál. V tomto ohledu je hra jenom chudou náhražkou a v kombinaci s prkenností jednotlivých animací jednoduše nepůsobí dostatečně záživně. 

...ZEMŘEŠ NUDOU!

Zvláštně působí i grafické zpracování, vezmete-li v potaz, že hry od Telltale v tomto bodě nikdy příliš nevynikaly. Jistě, u komiksově laděného The Walking Dead nebo Borderlands se dá ještě lehce roztřesený styl pochopit, ale v případě Game of Thrones už je vidět, že enginu dochází dech. Detaily jednotlivých postav končí u krku, pozadí scén je nevýrazné a spíše jen názorné a již zmiňované animace působí i u natolik konverzační a neakční hry upřímně hodně hloupě.

Přistoupíme-li na to, že adventury od Telltale nejsou tolik o hraní, jako o sledování a občasném drcení kláves v akčních pasážích, pak by to na Hru o trůny sedlo skvěle. Jenže nulový dopad rozhodnutí, ploché vykreslení vedlejších postav a celková strnulost pozitivnímu hodnocení rozhodně nenahrává a budou to teprve následující díly, které určí celkový dojem. První dvě hodiny z šestidílné série jsou tedy prologem mdlé a místy poměrně nudné konverzační hry s několika světlými momenty, určené pro fanoušky předlohy, jejíž masový úspěch s výsledným hodnocením bohužel nic nenadělá.