Flower, Sun and Rain Recenze Flower Sun and Rain

Flower Sun and Rain

Martin Strnad

Martin Strnad

14. 1. 2009 23:00
Reklama
Reklama

Ještě než se vrhnu na analýzu tohoto bezmála mistrovského kousku, připomenu těm mladším, či zapomnětlivějším, že se zde potýkáme s hrou, která poprvé světlo světa zahlédla v roce 2001 na platformě Playstation 2. Své rodné Japonsko ovšem nikdy neopustila. Na to došlo až nyní, kdy namísto velkoformátové galeony vyplouvá daleko menší člun, aby přinesl poznání i na barbarský západ. A protože je tato herní lodička natolik zvláštní, potřebovala nejdříve prorazit cestu jinou lodí. Ta loď se jmenuje No More Heroes a vyplula ze stejné loděnice, ze studia Grasshoper Manufacture.

Diano, právě jsem místním čtenářům osvětlil minulost zkoumaného případu. Vypadá to, že to některým nedošlo, jiní se ale chápavě usmívali už od první věty. Věřím, že zde existuje jistá naděje, že malé procento z těchto chápavých bude pokračovat v četbě. A Diano, abych nezapomněl, káva v místním hotelu je vynikající!

Ano, opravdu jde o snahu parafrázovat Twin Peaks, ale mou, ne herní. Právě tento kultovní seriál vytane snad každému kulturně vzdělanějšímu jedinci na mysli, jakmile pronikne hlouběji do světa Flower, Sun and Rain. Hlavní hrdina, profesionální „hledač“, přesto ne detektiv, přijíždí na malebný ostrov osazený jediným hotelem s vyhlášenou pověstí té nejlepší dovolenkové destinace, aby něco našel. Neví co, ani pro koho.

Hlavní postava nejen jako by vypadalo z oka agentu Copperovi z výše zmíněného seriálu se svým černým oblekem, nagelovanými vlasy a kufříkem u boku, ale také používá podobné metody a zažívá stejně absurdní situace. Už jenom jeho jediný pracovní nástroj, podivný počítač s mnoha různými konektory a schopností připojit se k čemukoliv, automobilem počínaje, přes počítač, pleťový krém, systém na otevření brány, lidskou hlavou konče, nese ženské jméno Catherine a je oslovován přinejmenším stejně často jako Cooperův diktafon.

Diano, myslím, že vím, jak to bylo

Situace do které se náš hrdina dostává, je stejně snová, poťouchlá a děsivá, jako ta nastolená v Twin Peaks. Hned z kraje je vystaven zkoušce v podobě zadání vlastního data narození, klíčového čísla, jež se line hrou a posléze je konfrontován s faktem, že čas na ostrově není lineární, nýbrž cyklický. V brilantně napsaných dialozích se tak dozvídá, že jeho úkolem není nic menšího, než nalezení výbušniny na palubě letadla, které den co den vybuchuje na obloze nad hotelem, a zatímco se snaží dostat na letiště, řeší problémy hotelových hostů. Ti na škále od normálního jedince po blázna zabírají téměř celé pole a hráč tak narazí na pokojskou trpící syndromem náhlého usínání, amatérskou duchovní fungující jako místní médium, inženýra, který vnímá celý svět skrze fotbal, dva profesionální wrestlery (z nich jeden okatě odkazuje ke slavné reálné i filmové postavě jménem El Santo) a mnohé další. Každý z nich hráče minimálně jednou v průběhu hry nějak zaměstná a to především tak, že mu zastoupí cestu a neuhne, dokud se nesplní jeho či její přání. A v tom spočívá těžiště hratelnosti.

Jednoduše pendlujete mezi postavami, hovoříte, doptáváte se a vysvětlujete, čtete místního průvodce, zapisujete si a vkládáte číselné kódy. Jakkoliv to zní otravně a jednoduše, jde o vysoce chytlavou zábavu, především díky dokonale napsaným postavám, jejichž každé slovo bude zdatný angličtinář doslova hltat. Tuto zábavu vám snad pokazí jedině vzdálenost mezi postavami, kterou musíte často fyzicky překonávat a občasné nejasnosti při hledání vhodného číselného kódu nutného k posunutí se ve striktně lineárním příběhu. Jak už bylo řečeno výše, pracovní nástroj hlavního hrdiny se může připojit na jakýkoliv předmět, či bytost, a tak jde vlastně o jedinou fyzickou interakci s herním světem. Prostě vyberete konektor a vložíte různě dlouhý číselný kód. Správně je vždy jeden jediný a ten vždy naleznete v místním průvodci v různém stupni zašifrování - jednou je komplet barevně odlišen od okolního textu, jindy je třeba složit několik čísel z jedné stránky. Opět, zní to hrozně otravně a nudně, nicméně opak je pravdou. Už základní paradox, a sice fakt, že řešení celé hry má hráč u sebe už od samého počátku, je vlastně dost vtipné, ovšem především ono propojení mezi textem a filmově vyprávěným herním příběhem umožňuje hráčům buď zběžně projíždět průvodce a hledat pouze čísla, případně pročítat všechny texty pojednávající o místech, která ve hře navštěvuje a lidech se kterými se potkává a odnést si ze hry mnohem více a především se do ní hlouběji ponořit.

Diano, něco se mi tu nezdá

Pokud můžeme mít ke hře nějaké výtky, budeme mluvit především o doslova odpudivém grafickém ztvárnění, které nejenom nekoresponduje s dnešní graficky rozmazlenou dobou, koneckonců jde o port z výpočtově mnohem silnější Playstation 2, ale také neodpovídá schopnostem Nintenda DS. To je koncipováno především pro druhý rozměr a snaha zobrazovat alespoň přibližně reálný svět v třetím rozměru tomuto strojku vskutku nesluší, ať se snaží sami autoři tento nedostatek reflektovat přímo ve hře sebevíc, nijak tím zpátky nepřilákají zhnusené hráče. Snad by pomohla větší míra stylizace, ovšem pozdě Bycha honit. Druhou nepříjemností je ovládání. To je totiž spolu s napůl fixními kamerami, jenž mění úhel pohledu a spolu s ním i směry chůze relativně ke směrům ovládacího rozhraní, mírně řečeno, zmatené.

Flower, Sun and Rain je unikátní počin. Jde o hru, která je po technické stránce špatná, místy až nepříjemná a odpudivá, ovšem po obsahové naprosto geniální. Pokud máte dost silný žaludek a chrup na překousnutí a strávení technického zpracování, bude pro vás Flower, Sun and Rain pohlazením po duši, rozervané všemi těmi nekonzistentními, schematickými a naivními příběhy mainstreamových her, které se za rok, či za dva stane předmětem oné hřejivé staromilské nostalgie, kterou všichni hráči velmi dobře znají a milují.

Flower, Sun and Rain
Nintendo icon DS

Verdikt

Flower, Sun and Rain je unikátní počin. Jde o hru, která je po technické stránce špatná, místy až nepříjemná a odpudivá, ovšem po obsahové naprosto geniální. Pokud máte dost silný žaludek a chrup na překousnutí a strávení technického zpracování, bude pro vás Flower Sun and Rain pohlazením po duši.

Co se nám líbí a nelíbí?

Celý příběh, vynikající charaktery a jejich dialogy, těžko popsatelná duše hry a nadšení autorů, kteří se nebojí sebereflexe, hudba
Grafické zpracování, ovládání
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz