Doom (2016) Recenze Doom Switch

Doom Switch

Pavel Makal

Pavel Makal

13. 11. 2017 12:20 18
Reklama
Reklama

Doom. Jen málokterá čtyři písmena nadělala v historii herního průmyslu takovou paseku. Jméno, které na dlouhé roky dalo název celému žánru. Jméno, které je tak strohé, brutální a nekompromisní, jako hry, kterým patří. Na loňské pokračování jsme čekali dlouhých 12 let a za tu dobu se hry výrazně proměnily. Doom ale ukázal, že základní principy first person akce neztratily ani špetku ze svéhou kouzla a i přes řadu nových prvků si zachoval svou krvavými pentagramy pokrytou tvář. Nyní se vrací a láká na možnost řezat hlavy démonů i na cestě na nedělní oběd k babičce. Jak se ale vlastně Doom na Switchi opravdu hraje?

ZABÍJENÍ JAKO ŽIVOTNÍ STYL

Musím říct, že mi myšlenka Doomu, který budu mít kdykoli při ruce, přišla nesmírně lákavá. Ačkoli bych si býval byl přál, aby nový díl spíše navázal na trojku a její pomalejší a hororovou atmosféru, tepající akci a z uší stříkajícímu adrenalinu Doomu 2016 se dá jen stěží něco vytýkat. Na ploše této recenze se ale o kvalitách hry zmíním jen velmi okrajově a mnohem víc se budu věnovat portu. Takže, abychom si to odbyli - Doom je pekelnou jízdou, která vytěžuje vaše reflexy, odměňuje vaši brutalitu, a to celé halí do nadpozemsky silného soundtracku. Je to hra, která si na nic nehraje. Jde o soustavu arén, v nichž vždy musíte povraždit vše, co se hýbe, abyste se dostali dál. To vše je pak okořeněno skrytými bonusy, možnostmi vylepšovat zbraně a oblek, ale jen do té míry, aby vás to neobtěžovalo, ale naopak poskytlo další extrémní způsoby, jak likvidovat své ohavné nepřátele. Doom je hra, k níž usednete a nepustí vás, dokud i ten poslední mozek nepokrývá stěny a poslední páteř neleží vyrvána na podlaze. Pak s krhavým pohledem můžete odložit myš, ovladač nebo aktuálně handheld a jít se projet po struhadle do bazénku s jódem. Jestliže jste dosud tento kýžený pocit z jakéhokoli důvodu nemohli absolvovat a zároveň se vám doma povaluje Nintendo Switch, určitě vám už hlavou i zbytkem těla prolétl chtíč. Touha naporcovat pár Cacodemonů při nudné cestě do práce nebo do školy, nebo před spaním, když se k vám partnerka naštvaně otočí zády. A ono to funguje. Jen to často docela skřípe. 

Je třeba říct, že pokud si chcete hru na televizi opravdu užít, neváhejte a zainvestujte do Pro Controlleru.

Nejprve si něco povíme o situaci, kdy se rozhodnete hrát Doom na Swichi v dokovacím režimu na televizi. Verze na hybridní konzoli sice na velké obrazovce vypadá nevalně a rozhodně ani náhodou nedosahuje vizuálních kvalit ostatních platforem, na druhou stranu, pokud jste byli zvyklí hrát na minulé generaci konzolí, bude to pro vás poměrně nenásilná cesta proti proudu času. Mnohem větší problém je ale framerate. Narozdíl od svých protějšků ze strany “velkých” konzolí neběží Doom na Switchi v 60, nýbrž jen ve 30 FPS. To by samo o sobě nemuselo být velkým problémem, bohužel je frekvence značně nestabilní a zejména v případech větší holomajzny, kdy firebally létají vzduchem na jednu stranu a střeva pekelných baronů na tu druhou, se konzolka nepříjemně zakucká, a to někdy až do té míry, že akce připomíná filmy Johna Woo nebo spíš bullet time, kterým se tolik proslavil Max Payne. Zároveň je třeba říct, že pokud si chcete hru na televizi opravdu užít, neváhejte a zainvestujte do Pro Controlleru. Vaše nervy vám určitě poděkují. V provizorní situaci se sice dá hrát i s dvojicí Joy-conů, které vložíte do Gripu, ale optimální to určitě není, zejména kvůli velikosti analogových páček. S Pro Controllerem a v doku je hra pořád velmi slušná a ačkoli se skutečně jedná o tu nejhorší verzi, musím přiznat, že jsem si hraní pořád dokázal užít. Kvality samotné hry totiž stále táhnou, a i když jsem mnohdy proklínal framerate s gustem protřelého nekromanta, hraní mě nepustilo až do té slavné chvíle, kdy jsem jednomu extra slizounovi vyléčil paradentózu dobře mířenou salvou z BFG.

S DÉMONY NA CESTÁCH

Hraní doma na kanapíčku jsem ale samozřejmě prokládal i nucenými cestami do práce a z práce a právě tady patrně začíná kapitola, která vás zajímá nejvíc. A bohužel tu také leží největší kámen úrazu, který dle mého názoru verzi pro Switch postihuje. Zcela upřímně, když si v Bethesdě říkali, jaký ze svých aktuálních úspěšných titulů by mohli na Switch naportovat, asi nemohli sáhnout více vedle. Jak jsem už zmiňoval výše, Doom je hra, která se přímo vyžívá ve své rychlosti, nebál bych se říct, že právě ta je jedním ze základních stavebních kamenů hratelnosti. Nejvíce si ji zcela přirozeně užijete na PC, ale ani konzolovým verzím se v tomto ohledu nedalo nic vyčítat. Bohužel, na handheldu se tento pocit velice rychle vytratil. Musím se přiznat, že první spuštění bylo ve znamení velikého zklamání a srovnávací screenshoty, které jsem do té doby občas viděl na internetu, se v mé mysli okamžitě přesunuly do kategorie „Sci-fi”. Výčet problémů začíná samozřejmě u grafiky, která se sice dá označit za „na handheld slušnou”, ale v praxi jsem z ní velkou radost neměl. Nevadily by mi ani tak skutečně velmi základní textury, mnohem větší problém je, že celková scéna je neuvěřitelně rozmazaná a já měl kvůli tomu často problém vůbec poznat, z jakého koutu že to na mě letí ohnivá koule. Přičtěte si k tomu fakt, že titulky a veškeré texty jsou extrémně maličkaté, já sám vidím jako rys, ale v metru na mě lidé často házeli znepokojené pohledy, když jsem s obličejem přilepeným k displeji luštil záludnosti příběhu. Největším peklem je ale ovládání. Ani po dlouhosáhlém laborování se mi prostě nepodařilo citlivost analogů nastavit tak, abych měl z hraní opravdu dobrý pocit. Nehledě na to, že v Doomu budete velmi (opravdu VELMI) často využívat mechanismus takzvaných Glory Kills, tedy speciálních brutálních poprav, díky nimž si můžete doplnit zdraví. Bohužel je pro jejich provedení (stejně jako na jiných platformách) zapotřebí stisknutí pravého analogu. Budete to dělat často. Vlastně skoro pořád, pokud budete hrát aspoň na prostřední obtížnost. A budete to nenávidět, tedy pokud nemáte dětské či dívčí ručky.

Nemohu spočítat, kolikrát jsem málem mezi spolucestujícími vykřikl vzteky, když mou smrt zapříčinilo nepohodlné ovládání. Doom na Switchi je nekompromisní, nepřináší žádné změny, žádné úlevy, hraní na handheldu je tedy obtížností samo o sobě. I přes všechny tyto výtky ale musím přiznat barvu - v hloubi duše jsem se i tak docela bavil. Znovu musím říct, že hra má prostě dostatečně obrovské charisma na to, abych ji ani v této lehce zmrzačené verzi odložil. Může za to určitě i geniální soundtrack Micka Gordona, pěnící krev v žilách a budící touhu nakrmit raketami dalšího Mancuba. Zároveň je ale třeba říct tohle - já dostal recenzní kopii. Kdybych za Doom za Switch měl zaplatit plnou cenu AAA titulu v době, kdy se ostatní (a mnohem lepší) verze pravidelně objevují v nejrůznějších slevových akcích napříč platformami, určitě bych se na to díval jinak.

HRAJTE RADŠI SAMI

Co se týče samotného obsahu, s výjimkou editoru map SnapMap dostanete kompletní balíček se všemi rozšířeními. Singleplayer si tedy můžete dát i v celkem zábavném Arcade režimu, který vaše snažení hodnotí skrz dosažené skóre. To si následně můžete porovnávat s ostatními. Nechybí ani hra více hráčů, a to jak v tréninkovém režimu s boty, tak samozřejmě pěkně naostro. Multiplayer Doomu na Switchi ale doporučuji jen těm největším masochistům, kteří si po večerech vyřezávají portrét Johna Romera na předkožku. Právě tady by totiž hra měla být nejrychlejší a tady ji také sužují ty největší problémy. Po obsahové stránce je samozřejmě bohatý, můžete si odemykat nové vzhledy zboje, nové zbraně či démony, do nichž se v případě zvednutí power-upu proměníte. Krátce po oficiální vydání nebyl hráčů úplný nedostatek, osobně ale soudím, že jejich zájem rychle opadne. I když kdo ví, sebepoškozování je prý zase v kurzu.

Doom Switch
i Zdroj: Hrej.cz

Mám Switch moc rád, navzdory počáteční nedůvěře jsem se velmi rychle stal early adopterem a momentálně neopouštím byt bez této milé mašinky v tašce. Až dosud jsem neměl nejmenší potřebu si jakkoli stěžovat. Doom mě ale přesvědčil o tom, že někde limity pohodlného handheldového hraní přeci jen leží a nejsou zas až tak daleko. Zelda, Mario Kart, Splatoon, Rabbids - to vše jsem raději hrál v přenosném režimu. U Doomu to neplatí. Pokud máte možnost zahrát si jej kdekoli jinde, využijte ji. Pokud ne, obrňte své nervy, pokřižujte se a pokropte svěcenou vodou. Tenhle zážitek sice často nebude příjemný, ale nakonec třeba bude silný.

Doom (2016)
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4
Nintendo Switch Switch

Verdikt

Nejhorší verze skvělé hry, která si ale pořád zaslouží vaši pozornost, pokud jste loňský Doom ještě nehráli a Switch je vaší jedinou herní platformou. I tak si ale nákup dobře rozmyslete.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz