Dojmy z hraní: Jak se nám zatím líbí Roller Champions

Vytvořit fungující koncept free-to-play her není nikdy jednoduché a podařilo se to jenom pár šťastným. Rocket League je velkým unikátem, jelikož dokázal přinést poměrně unikátní koncept závodního žánru skloubeného s fotbalem, který funguje dost dobře. Je tak poměrně zajímavé, že se v jeden čas chystá na tento trh rovnou několik zástupců, kteří chtějí korunu Rocket League alespoň trochu ohrozit – kromě Turbo Golf Racing je jím i Roller Champions od francouzského Ubisoftu.

Ten byl oznámen už téměř před třemi lety a během svého vývoje nabídl několik herních testů, z nichž si bral zpětnou vazbu nejen od hráčů, ale také tvůrců obsahu a novinářů. Od svého oznámení v roce 2019 se hra poměrně posunula a my jsme dostali unikátní příležitost si hru vyzkoušet a přinést vám dojmy.

OD VŠEHO TROCHU

Musí se nechat, že Roller Champions není klasická „kopírka“, která by chtěla parazitovat na již zaběhlém konceptu. Ubisoft se rozhodl do akčního žánru závodních kompetitivních her přinést svěží vítr a místo aut zasazuje do hlavní role sportovce na kolečkových bruslích, kteří bruslí po oválné aréně. Veskrze se ale snaží o to stejné, co konkurence – souboj dvou týmů, velký důraz na kooperaci, přičemž hlavní roli stále přebírá míč, který je nutné vhodit do „branky“. Zatímco Rocket League je v tomto ohledu poměrně přímočarý, Roller Champions už v základu nabízí náznak komplexnosti.

Nejde totiž o to, abyste si vzali míč a ten umístili do branky. Tým totiž musí s míčem v ruce absolvovat minimálně jedno kolo po celé aréně, přičemž balón musí projít jasně stanovenými „checkpointy“. Po ujetí jednoho kola se branka otevře a dá vám možnost uzmout si jeden bod, nebo riskovat dosavadní postup a projet kol více, čímž se body za vhození nasčítají. 

V tuto chvíli přichází role druhého týmu a jádro hratelnosti. Vaše postava totiž dokáže do ostatních hráčů vrážet, čímž jim vyrazí míč z ruky. Jakmile jej sebere, dosavadní postup týmu je ztracen a začíná se od znova. Cílem je pak buď nasbírat pět bodů, nebo po sedmi minutách mít více nastřílených branek než soupeř. 

Z čistě papírového hlediska to působí jako poměrně jednoduchý koncept. Ve skutečnosti je ale provedení mnohem náročnější.

WRESTLING NA KOLEČKÁCH

Veskrze se hře daří dělat to, co si předem nalajnovala – hráči skutečně objíždí celý ovál a snaží se dosáhnout vyznačených bodů, pokud se ale postavíte proti aspoň trochu zkušenému týmu, je někdy problém urvat alespoň jeden bod. Princip vrážení má totiž hned několik různých variací, ale ve chvíli, kdy se hra dobře rozehraje, funguje celý koncept hratelnosti skvěle. Pokud se na vás vrhne celý soupeřící tým, prakticky nemáte šanci míč udržet, můžete ale nahrát svému spoluhráči, případně míč hodit kupředu s vírou toho, že najde svůj cíl, případně zkušeně pracovat s pohybovým aparátem a soupeře vodit za nos.

Prim u kompetitivních her totiž hraje přesnost na pixely

Zároveň je tu několik pohybů, s nimiž hráči můžete uhnout, kromě výskoku i velice efektně vypadající animace úskoku. Bohužel ale občas dojde k nashromáždění všech hráčů na jedno místo, z čehož se stává neuvěřitelná mela, která i po desítkách sekund nemusí mít vítěze - dost to připomíná betonování puku v rohu hokejového hřiště. To k tomu ale patří a nejspíše s tím hra nemůže sama nic dělat.

Problém občas nastává ve správném zaregistrování pohybů. Několikrát se mi stalo, že jsem vyskočil a soupeř do mě narazil, hra ale registrovala model mé postavy na zemi, tudíž mi míč vypadl a můj tým ztratil postup. Naopak někdy můžete narazit do postavy hráče, který zrovna vykonal úskok do strany, váš bruslař tak doslova projde modelem soupeře ale nic mu neudělá. 

To hře prozatím dost škodí a jde o jednu z věcí, které je nutné během co nejkratší chvíle vyřešit. Prim u kompetitivních her totiž hraje přesnost na pixely, něco takového si třeba Rocket League nemůže dovolit – a bohužel si to nemůže dovolit ani Roller Champions, protože má velice těžkou výchozí pozici.

PŘEJU VŠECHNO NEJLEPŠÍ

Obecně ale musím říct, že jsem si hraní s Tadeášem i Mírou dost užil a Roller Champions má velký potenciál, minimálně co se hratelnosti týče. I když jsem se zprvu bál, Ubisoft dokázala přinést unikátní a zábavný nápad, který funguje dobře a ve výsledku ho vlastně trápí pouhé maličkosti – třeba že je zatím dostupná jedna mapa nebo že se terč pro vhození míče nachází staticky na jednom místě.

Vzhledem k tomu, že jde o free-to-play, bych ale určitě doporučil každému, kdo má rád kompetitivní závodní hry, aby si Champions alespoň vyzkoušel. Koncept rozhodně nebude pro každého, ale dle mého má projekt šanci na to vydobýt si tu místečko vedle Rocket League a dost pravděpodobně s ním i sdílet stejnou komunitu, která je zvyklá na dynamickou hratelnost, ale zároveň chce zkoušet něco nového – přeci jen Rocket League měl po mnoho let monopol.

Jediné, čeho se bojím, je budoucnost. I když hra nabízí hned několik komplexnějších pohybů, zatím jsem nezaznamenal mechanismus, který by byl takovým převisem pro pokročilé hráče – třeba v Rocket League se otevírá úplně nový svět při spojení boostu a skákání, kdy se hry ve vyšších úrovních hrají prakticky pouze ve vzduchu, nikoliv na zemi. Dost možná ale hodně předbíhám a kladu Roller Champions na bedra až moc velké ambice. Prozatím můžu upřímně říct, že je hra zábavná a mám chuť jí hrát i sám od sebe.