Hrej.cz Call of Duty: Black Ops III Recenze

Call of Duty: Black Ops III

jaromir-mowald
Jaromír Möwald
13. 11. 2015 10:00 70 Sdílej:
Reklama
Reklama

Pokud by třetí Black Ops byly filmem, dost pravděpodobně bych se ještě před závěrečnými titulky zvedl a s udiveným výrazem odešel ze sálu. Sérii Call of Duty jsem přitom měl rád a často jsem ji bránil před těmi, kteří lamentovali nad tím, že nabízí už několik let stále to samé. Není to pravda. I v neoblíbeném Ghosts a loňském Advanced Warfare se vždy našlo dostatečné množství novinek, které odůvodnily investici do dalšího dílu. Právě nyní už předposlední díl se mi za ta léta, která jsem se značkou strávil, líbil asi nejvíce od dob druhého Modern Warfare. Nejenže nabídl inovace v multiplayeru (pohyblivý exoskeleton), ale rovněž přišel s jednoduchou variací na mód Zombies a zároveň nabídl příběh, který, byť jednoduchý, měl hlavu a patu plus charismatického Kevina Spaceyho jako bonus. V Black Ops III je… Je tam toho hodně.

VĚTŠÍ NEŽ KDY PŘEDTÍM

Nabídka módů je suverénně největší, jaká kdy v sérii Call of Duty byla. Kampaň lze nyní hrát kooperativně až ve čtyřech hráčích, včetně režimu pro dva na rozdělené obrazovce. Multiplayer disponuje obrovským množstvím standardních i bonusových módů, mezi nimiž nechybí všechny stálice posledních let. Zombíci slaví návrat na doposud největší mapě, která jim byla kdy věnována – navíc se doslova rochní v hutné příběhové omáčce. Novinka Freerun, na pohled ne nepodobná Mirror’s Edge, vás zase zdokonalí v používání vašeho všehoschopného obleku.  A až dohrajete všechny mise v kampani, kterou je nově možné absolvovat kompletně na přeskáčku, odemkne se vám ještě jedna kampaň, v níž si místo standardních nepřátel ve stejných misích zabojujete proti zombíkům. Čistě statisticky zní tento výčet velmi dobře a leckomu bude stačit jako pádný důvod pro koupi. Mně ale ne! Black Ops III mi totiž po vyzkoušení všeho výše zmíněného přijdou jako neuvěřitelný paskvil, který zachraňuje jen a pouze nadprůměrný multiplayer.

Začněme kampaní. Tu už nelze šmahem odsoudit jako věc, u které strávíte maximálně osm hodin a pak už tuto položku v menu budete pouze přehlížet. Díky matchmakingu totiž vždy najdete spoluhráče pro kooperaci, i když hrát můžete pochopitelně i o samotě. Stiskem jediného tlačítka si od prvního okamžiku můžete odemknout úplně všechny mise a vrhnout se třeba rovnou do té úplně poslední. Před každou z nich navíc následuje krátké intermezzo ve zbrojnici, kde si vyberete své vybavení. I když ale budete hrát mise postupně, stejně nebudete chápat, o co v nich jde. Před vámi se budou míhat zapomenutelné postavy, řvát na vás sprostá slova (v každé misi zazní minimálně jednou „fuck“ a většinou je adresováno vám) a vy budete z velké části střílet jen proto, že máte v rukou zbraň a po dobrém se s nepřáteli prostě vyjít nedá. Klidně vám prozradím, že v poslední misi budete střílet do nepřátel, z nichž s komickým „krá“ vylétnou vrány, pyrokinezí zapalovat stromy v ledovém lese a vaším hlavním úkolem bude vypořádat se s pětimetrovým tlukoucím srdcem. Třikrát. Poté, co se střelíte do hlavy. Ano, je to vtipné, ale to autoři asi úplně nezamýšleli. A popravdě, ani jsem příliš nepochopil, zda vůbec něco zamýšleli, nebo se scénáristé pouze příšerně zhulili, naházeli všechno možné do kýble na odpadky, ten zapálili a za hurónského smíchu náhodně otevírali Ottův slovník naučný, z jehož hesel na lichých stránkách sestavili příběh.

HORŠÍ NEŽ KDY PŘEDTÍM

Zbytek kampaně bohužel takto dada není. Sestává se z předem jasných "zvratů", akčních momentů a minimálně jednoho odkazu na předchozí díly Black Ops, který však působí jako pěst na oko. Autoři sami si zřejmě byli vědomi toho, že neudělali dobře svou práci, a proto na vás v každé misi sešlou ohromné množství nepřátel – živých i mechanických – ve snaze zamaskovat všeobjímající nudu. Kromě toho, že jsme se vůbec poprvé v sérii dočkali ryzích "bullet sponges", do nichž je třeba nasázet několik zásobníků, se vrací (skoro) nekonečné spawnovací body, jejichž význam je z části osvětlen přítomností zkušenostního systému. Stejně jako v multiplayeru, i v kampani máte možnost si nově odemykat lepší schopnosti a bojové pomocníky. Jsou veskrze k ničemu, neboť úkoly splníte stejně vždycky všechny i bez nich a žádný z nich není natolik osvěžujícím prvkem, že byste se hnali za jeho odemknutím. V součtu všech výše zmíněných faktů je dojem z kampaně více než tristní.

Vše uvedené navíc doplňuje ne úplně top grafika, která je subjektivně horší než v předchozím díle (u animací obličejů rozhodně) a nepodařené zvuky, znějící neuvěřitelně levně a kýblovitě. Korunu všemu nasazují technické chyby nejhrubšího rázu. Za dobu testování se mi jednou kompletně smazal průchod kampaní, dvakrát jsem spadl skrz texturu mimo úroveň a nesčetněkrát byl svědkem nuceného teleportu příběhově důležitých postav během boje – nikoliv za účelem navázání animace. Nemilým bonusem je navíc omezení počtu snímků za vteřinu během cutscén a ohromné padání frameratu během režimu rozdělené obrazovky. O módu Freerun se nemá smysl ani rozepisovat, neboť obsahuje přesně čtyři mapy a můžete ho proběhnout za 15 minut, když se budete hodně snažit. Za třicet, když nebudete.

TOTO NENÍ HRA, KTEROU HLEDÁTE

Zombíci sice dostali lákavě vyhlížející příběh s vysoce noirovou atmosférou a hlasy všech čtyř postav, do nichž se můžete převtělit, patří hollywoodským hvězdám, ale děláte v nich stále to samé, co v předchozích dílech Black Ops. To znamená nakupování lepších zbraní, otevírání dveří do dalších částí a sbírání předmětů, které použijete později. Navíc pouze na jedné jediné mapě (dvou, pokud jste si hru předobjednali) a ačkoliv se jedná o poměrně rozsáhlý kousek, pořád je to málo. Navíc i zde jsou patrné technické chyby, neboť framerate opět padá směrem pod třicet snímků za sekundu během režimu rozdělené obrazovky a přidává se k tomu navíc i grafika, která se transformuje v něco, co jsme měli možnost vidět na začátku minulé generace konzolí. 

Design drtivé většiny map patří k tomu nejlepšímu, co jsme za poslední roky mohli na poli multiplayerových stříleček vidět.

Jestli má smysl si kvůli něčemu Black Ops III kupovat, tak je to rozhodně multiplayer, přesněji jeho mapy. Design drtivé většiny z nich patří k tomu nejlepšímu, co jsme za poslední roky mohli na poli multiplayerových stříleček vidět. A díky možnosti se po nich ladně pohybovat za použití dynamického exoskeletonu se často využije skutečně celá jejich plocha. Navíc je možné se na nějaké plachtění vzduchem zcela vykašlat a využívat pouze důmyslně rozmístěných překážek k obraně i útoku na zemi. Absolutní novinkou jsou pak specialisté, za něž můžete v multiplayeru hrát. Každý z nich disponuje dvěma bonusovými schopnostmi – útočnou a obrannou – přičemž další postavy si odemykáte při dosažení vyšších úrovní. Ony schopnosti však využijete převážně v klasickém multiplayeru, do hardcore (jedna rána = smrt) nebo bonusových (Gun Game,…) variant se buď nehodí, nebo působí rušivě.

STARÝ DOBRÝ MULTIPLAYER

Nové postavy však nejsou až takovou revolucí, jakou se z nich Treyarch očividně snaží dělat. Vedle toho, že množství stejných postav na bojišti (na obou stranách) notně ruší imerzi boje, mezi nimi navíc nejsou žádné rozdíly. Všichni skáčou, běhají a střílí stejně. Pochválit však rozhodně lze upravený systém spawnování, na nějž si fanoušci stěžují od prvních hrátek s rozšířenými killstreaky v premiérových Black Ops. Nově se vám prakticky nestane, že byste se objevili kousek od nepřítele, ideálně zády. A to i přesto, že nové bonusy za naakumulované fragy jsou ještě ničivější než kdy dříve. Potěší také fakt, že navzdory totálnímu odklonu od militaristické akce ve stylu Battlefieldu se dá přesto vysokého skóre dosáhnout i bez nejrůznějších udělátek na zbrani a technických gadgetů. Základní nabídka vybavení je více než slušná a i bez dlouhého odemykání si s ní užije dostatek zábavy každý hráč.

Jestliže jste až doposud dávali sérii Call of Duty šanci pouze kvůli příběhu a každý rok si užili svých několik hodin explozivní akce ve stylu Michaela Baye, letošní dávku si můžete s klidem odpustit. Kromě kooperace, která dovede vykřesat zábavu i z blbé hry (Jarda myslí Army of Two: The Devil's Cartel, pozn. Jirka), není v kampani zhola nic, co by stálo za pozornost a Activision zřejmě moc dobře věděl, proč právě tento mód vyškrtl z verze pro minulou generaci konzolí. Naopak, pokud jste ryze multiplayeroví hráči, letošní díl by mohl být tím, který vás zabaví na celý rok. Bohužel, za plnou cenu dostanete i spoustu nepotřebného balastu, jehož kvalita je přinejlepším diskutabilní.

Call of Duty: Black Ops III

Verdikt

V mých očích se jedná o zatím vůbec nejhorší díl série Call of Duty. Kampaň je špatný vtip, zombíci zoufale lační po zcela novém obsahu a situaci zachraňuje pouze velmi povedený multiplayerový režim.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz