Bound Recenze Bound

Bound

David Plecháček

David Plecháček

15. 9. 2016 12:15 10
Reklama
Reklama

Ptejte se sami sebe:

Kdy jsem byl/a naposledy v kině? Kdy jsem byl/a naposledy na nějaké divadelní hře? Hrají vůbec v mém okolí nějakou operu? Stojí mi vlastně návštěva jakéhokoliv představení za to?

A co to má co vůbec společného s touto hrou?

UMĚNÍ JE UMĚNÍ

Odpověď? Zdánlivě nic. Při bližším prozkoumání ale leccos. Kultura, z latinského colere, totiž znamená pěstovat. Kultura jako taková odkazuje k něčemu, oč bychom se měli starat a předávat si to z generace na generaci. Pravdou je, že nejčastěji si pod tímto pojmem představíme onu divadelní hru nebo operu, ale nikdo neříká, že do této vybrané společnosti nemůžeme zařadit počítačovou hru. Počítačovou, konzolovou, vem to pro tuto chvíli čert. Adeptů z minulosti existuje poměrně široká řádka, a i když se tak těžko definují, shodneme se, že jsou něčím jiné. Bound také. A stejně jako kdekomu nesedla jinakost her typu Journey, Dear Esther, Everybody’s Gone to the Rapture nebo Gone Home, kdekomu nesedne ani novinka od neznámého studia Plastic. Aby bylo ještě zřetelnější, kam chtějí tito nadějní autoři směřovat – tedy mezi onu popsanou smetánku – kombinují svůj výtvor s kulturou v tom nejklasičtějším smyslu. Nemáte náladu na jedno Labutí jezero od Čajkovského?

Ukážete-li Bound člověku hrami nepolíbenému, nalezne v něm prvky, které jsou i jemu důvěrně známé. Dost možná pochopí, že počítačová hra nemusí být nutně ekvivalentem pro zabíjení.

Představit hráčům balet jako základní mechanismus hry chce trochu odvahy. Odvahy, jejíž potřebnou dávku vydavatelské domy často nemají. Přijde mi skoro až logické, že podobná hra vznikla exkluzivně pro PlayStation 4, neboť společnost Sony je podobným projektům dlouhodobě nakloněna. Pro herní průmysl je to ale jedině dobře. Bound nebude nejúspěšnější hrou letošního roku, digitální prodeje nebudou dosahovat numer se sedmi ciframi, ukážete-li ale Bound člověku hrami nepolíbenému, nalezne v něm prvky, které jsou i jemu důvěrně známé. Dost možná pochopí, že počítačová hra nemusí být nutně ekvivalentem pro zabíjení, ale může působit svěžím, originálním dojmem a zajímavým a netradičním ztvárněním. A něco dá i vám, herním harcovníkům. Protože i přes to všechno je Bound hrou se vším všudy.

BALANC!

Prim tu hraje těhotná žena se svým bločkem. Ne! Prim tu hraje balet a samotná baletka. Zase špatně! Dominantní roli tu hraje monstrum v barevném, netradičním světě. Neřekl bych. Prim tu totiž hraje čas, preciznost a zvolení správné cesty. Znovu se mýlím. Zodpovězení otázky, o čemže Bound je, totiž není tak jednoduché. Bound je o tom všem. O ženě, o baletu a baletce, o monstru, o čase. Studiu Plastic se ale náramně podařilo propojit všechny vrstvy přesně tak, aby si z nich mohl každý vybrat tu svou. Pravdou však je, že pro plné pochopení toho, co se před vámi děje, nemůžete ignorovat ani jednu z nich. Nemůžete, nebudete a ani nechcete. A možná ani tak nepochopíte. Nečekejte totiž žádné vypravování, nečekejte žádná slova, která vám vysvětlí, co se děje, jednotlivé fragmenty si musíte v hlavě urovnat sami, a co se ze změti zdánlivě nesouvisejících věcí urodí, je v podstatě jen na vás.

Přijde vám to zmatené? A ono asi opravdu je. Jak ale chcete srozumitelně vylíčit, že těhotná žena přijela na pláž a z ničeho nic se v geometricky velice zajímavém, alternativním světě objeví tamní princezna – baletka – která se musí nějakým způsobem vypořádat s nestvůrou, která ničí království, a jedinou obranou jí je tanec? Mimochodem, stále jsem vám ještě nepopsal, jak se Bound hraje. Když bych vám řekl, že v pasážích s onou baletkou se jedná o vcelku klasickou 3D plošinovku, která ale sází i na hrátky s fyzikou, byli byste moudřejší? Právě v tomto neuvěřitelném světě strávíte drtivou většinu hry.

ÚSEČKY A KRUŽNICE

Popišme si ho detailněji - herní svět se skládá z krychlí, kvádrů, válců, hexagonů, zkrátka z všelijakých geometrických obrazců s ostrými hranami. Mimo to je plný barev, přičemž každá kapitola se zbarví do úplně jiných palet a odstínů. A to je vlastně tak nějak vše. Pro lepší představu vám doporučuji zamířit do galerie. I přes to, že by někomu mohl připadat prázdný a pustý, působí neuvěřitelně živě a komplexně. Neustále jsou nějaké fragmenty v pohybu, pod vámi se pohybuje kostičkové moře, kolem vašeho tančícího já krouží barevné ochranné stužky, v dálce se neustále plíží obrovské monstrum… A k tomu všemu se z reproduktorů line fantastický hudební doprovod, který perfektně dokresluje zdejší ponurou a místy až depresivní atmosféru, jež se nějakým zvráceným způsobem zdá být i přesto úžasná. Jste jen vy, váš úkol, cesta před vámi a epická hudba dokumentující vaší cestu.

Ochudit se o zdejší krásy by bylo zbytečné a vlastně i pošetilé.

A světe div se, nejedná se ani o takovou jednohubku. Leč různé agregátory vyhrožují herní dobou okolo dvou hodin, v klidu se dostanete až ke dvojnásobku. Pravda, pokud vám vývojáři pošlou spolu s kódem i výzvu ke speedrunu s přiloženým časem dosavadního světového rekordu, který má hodnotu něco kolem třiceti minut, červíček ve vás začne hlodat. Já vás ale ujišťuji, že se můžete uklidnit. Po většinu hraní si beztak budete říkat, jak to ti blázni zvládli a o co všechno se museli ochudit, ale vás to při prvním průchodu trápit nemusí. Zjistíte, že ochudit se o zdejší krásy by bylo zbytečné a vlastně i pošetilé – přičemž v Plastic to vědí také – a tak se vám po dokončení „příběhu“ otevře speciální záložka speedrun, ve které se následně můžete vyblbnout až do aleluja.

A PROČ NE?

Nemohu vás nutit. Nepřesvědčím vás, že toto je váš šálek kávy. Nemohu a ani nechci. Pokud ale máte dost soudobé produkce, a čas od času si chcete zpestřit odstřelování nepřátelských vojáků něčím poetickým, v současnosti se vám nabízí Bound. Čeká tam na vás jedna přemýšlivá žena, baletka s těmi nejplynulejšími pohyby, jedinečný svět a vizuální pozlátko. A nějaká piha na kráse? Malinká, ale přece se najde. Ty emoce by člověka mohly zasáhnout přeci jen víc.

Bound
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Někteří říkají, že podobných her bylo mnoho, já ale říkám, že jich není nikdy dost. Zvláště těch brilantních a jedinečných. Myslete ale na to, že nemusí sednout každému…

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz