9th Company: Roots of Terror Recenze 9th Company: Roots of Terror

9th Company: Roots of Terror

Filip Sladký

Filip Sladký

22. 7. 2009 22:22 2
Reklama

Studená válka jako taková je často využívána mnohými lidmi z nejrůznějších sfér života jakožto bohatý zdroj inspirace. Skýtá mnoho důležitých událostí a okamžiků. Některé z nich jsou obecně známé, o jiných člověk běžně nemá prakticky žádné informace. Kupříkladu před několika málo lety jsme měli možnost na filmovém plátně shlédnout snímek s názvem 9th Company, který mapoval finální fázi sovětské ofenzívy v Afghánistánu z konce osmdesátých let. Po vzoru tohoto válečného dramatu se ruské herní studio Lesta Studios rozhodlo zpracovat příslušnou periodu dějin ve formě real-timeové strategie se stejnojmenným názvem. Říká se, že boje s Mudžáhedíny byly velice tvrdé. Bude tomu tak i ve virtuálním světě?

Opravdový džihád

Z hlediska konceptu hry se jedná o klasickou válečnou strategii, postavenou na solidním množství taktických možností. Klíčem k úspěchu v boji je poctivá práce s jednotlivými vojáky a jejich bohatým inventářem. V mnohých příbuzných hrách máme pod kontrolou masivní armádu a jediné, co musíme hlídat, je to, abychom například s houfem vrtulníků nenalětěli do soupeřovy protiletecké obrany. V 9th Company se však musíte koncentrovat na odlišné věci. Před každou misí vás čeká vybírání vaší ideální armády, které je sice místy zdlouhavé, ale ve výsledku budete rádi, že jste takovou možnost měli.

Každý z vojáků má své jméno, hodnost, specializaci a spoustu variabilních možností. Na základě bojového plánu si vyberete ideální složení pěšáků a také se můžete podívat na zoubek dostupné dělostřelecké či letecké podpoře. Jakmile tento úkol splníte, můžete se vrhnout na první misi. Počkejte chviličku! Řekl jsem první misi? Před ostrým startem je ještě nutno zmínit jakýsi tutoriál, který každý hráč musí splnit. Pokud to jde, běžně podobné tréninkové mise přeskakuji, ale v tomto případě, jak jsem již zmínil, takovou možnost nemáte a ovládání hry k tomu všemu na první pohled nevypadá nejjednodušeji. Inu, není na vybranou.

Stereotyp a šeď

Grafika na první pohled rozhodně nevypadá nejlépe. Při pohledu shora prakticky nevidíte žádné detaily krajiny, tudíž operace s vojskem vypadají podobně jako skládání obrazců ze sirek. Během snahy o přiblížení pohledu jsem objevil jednu dosti nepříjemnou skutečnost. Kamera je naprogramována vyloženě hloupě. Nejen, že v základním nastavení máte obrácené osy, ale častokrát se i zdá, že si kamera dělá naprosto co chce. Když jsem konečně nalezl hrstků svých bezprizorních vojáků, začaly mi na obrazovce vyskakovat spousty a spousty primitivních úkolů. Proleť se po mapě, dojdi tam, schovej se za kámen. Zezačátku mi něco z toho přišlo dokonce užitečné, postupem času mě však tento pocit opustil. A to ještě zdaleka nebyl konec.

Po nudném tréninku jsem konečně naskočil do ostré akce. Příšlušníci mé vysoce vypiplané sovětské armády slaňovali z vrtulníků a já už se pomalu viděl v další misi. Pomocí myši jsem označil všechny jednotky najednou a poslal je vstříc nepříteli. Během několika málo sekund se však na obrazovce objevilo několik červených křížků a já rázem zjistil, že to tímto způsobem zřejmě nepůjde. Jak jsem již zmiňoval na začátku, taktika je základním kamenem hry. Člověk musí vyloženě znát své vojáky a jejich schopnosti, flexibilně využívat dělostřelectva a snažit se ztratit co nejméně svých útočných sil. Po několika save/load procedurách však dostanete do ruky herní principy a ledajaký povstalec vás už jen tak snadno nerozhodí. I tato chvíle je však spojena s jedním negativem. Po určité době hraní začnou být totiž mise silně stereotypní. Prostředí je stále stejné, jednotky se nemění, protivníci se také nemění a koncepce misí jste už někde viděli. Nesmíme však zapomínat na jeden podstatný herní rys - obtížnost. Ani pro ostřílené stratégy nebude totiž často vůbec jednoduché se misemi prokousat a věřím, že právě tato skutečnost dokáže pro 9th Company udržet nejednoho fanouška.

Pot, špína a všude písek

Hned ve druhé misi jsem však narazil na další nemilou věc. Zkraje každého tažení máte jasně vytyčené úkoly, které je nutno na daném území splnit. Někdy máte stanovený časový limit, jindy musíte třeba jen vyčistit určitou oblast a počkat na příjezd posil. Právě v těchto případech se však stává to, že s myšlenkou vyčištěných úkolových lokací čekáte na dokončení mise, a ono se přitom nic neděje. Po pár minutách čekání dochází k tomu, že bezhlavě pobíháte po mapě a zjišťujete, jestli jste někde něco nezapomněli vyčistit a podobně. Po neúspěšném hledání se vracíte zpět na původní místo, když tu najednou objevíte nenápadného nepřátelského vojáčka, schovávajícího se v horách, jak se vám směje do obličeje, že nemůžete splnit misi. Velice příjemné, že?

Když vezmeme v potaz cenu, celkovou technickou nenáročnost a vcelku originální tématiku hry, je nutno uznat, že se nejedná o totální zklamání. Mnoho fanoušků strategií si nad některými misemi bude dlouho lámat hlavu a věřím, že i po zdárném vítězství na hru nezanevřou. Přecejen však nesmíme zapomínat na běžné hráče a na tu fůru nedostatků, kterou se 9th Company „pyšní“. Zastaralá grafika, otravný audio doprovod, stereotypní mise a otřesná kamera opravdu na náladě příliš mnoho nepřidá a naprosto bez problémů se tak může stát to, že vám kombinace těchto faktorů způsobí nervový kolaps a 9th Company již nadále nebude vítána na vašem pevném disku.

9th Company: Roots of Terror
Windows PC

Verdikt

Budgetovka se vším všudy. Berte, nebo nechte být.

Co se nám líbí a nelíbí?

Cena, přijatelná hardwarová náročnost, doprovodné filmečky při nahrávání misí, taktické prvky a mód pro individuální úpravy vojáků, pro zkušené hráče zdárně vyvážená obtížnost.
Audiovisuální zpracování, stereotypní mise, kamera, pro běžné hráče místy až příliš obtížné, nedotažená umělá inteligence, občas vyloženě nezáživné.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama