Resident Evil: The Umbrella Chronicles

Her jako Resident Evil: The Umbrella Chronicles v dnešní době mnoho nevychází. Akce, v níž hráč neovládá pohyb postavy, ale pouze sleduje autory nalinkovanou trasu a pálí ze všech sil po nepřátelích, kteří se vynořují stále z týchž míst a v tentýž čas – to zní jako opravdový anachronismus. Jasně, ostatně ani takový The House of the Dead II nebyl na klávesnici a myši nijak velká zábava. Pozor ale: ovladač wiimote je mnohem schopnější v nahrazení periferie, která z podobných akcí udělala legendy. Z "dálkového ovládání" a "ukazovátka" se jako mávnutím kouzelného proutku stává světelná pistole a kvalita herního zážitku stoupá do výšin, z nichž by se zatočila hlava i Michelu Fournierovi.

Cesta do hlubin zombíkovy duše

Velmi sympaticky působí koncept Umbrella Chronicles. Svižnou akční formou tahle Wii kropenice přibližuje virtuální dějiny série Resident Evil. V jednotlivých scénářích se hráči dozví, co se událo v jednotlivých dílech, a mohou si dát do souvislostí jednotlivé události, seznámit se s hlavními hrdiny, společností Umbrella a jejími plány, či navštívit známé lokace v moderním provedení a jaksi "rychloposuvem". Je jen škoda, že Kroniky nejsou kompletní a chybí v nich kapitoly věnované (mimochodem, na Wii vynikajícímu!) čtvrtému dílu. Nelze se navíc ubránit dojmu, že někdy je rychloposuv až příliš rychlý: druhého dílu se jen letmo dotknou bonusové kapitoly, a přitom by si zasloužil klidně celou, plnohodnotnou sekci.

Výsledkem je tak spíš kratší, na druhou stranu ale velmi intenzivní zážitek. Pro fanoušky série budou Kroniky tak trochu dokumentární film, v jehož průběhu se nostalgicky rozněžní (nakolik je to nad naturalisticky krvavými scénami možné?) a dozví se i něco málo (s důrazem na slovo málo) bonusových informací o původu T-viru a konci Umbrelly. Ale i ti, kdo za sebou nemají předchozí Resi-zkušenost, se v ději neztratí. Na poměry Wii je totiž vyprávěn ve velkoryse pojatých animacích, které jsou namluveny a hýří efekty.

Zapnout Zapper, či nezapnout Zapper?

Shodou okolností se recenzní verze Kronik sešla v redakci s Wii Zapper – periferií, která z wiimotu dělá regulérní světelnou pistoli. Hra je se Zapperem kompatibilní, psát ale, že je mu přizpůsobena, bohužel není možné. Zatímco standardní ovládání prostřednictvím kombinace wiimote-nunchuk je zcela bezproblémové (analogový joystick slouží k omezenému rozhlížení, C ke změně zbraní, wiimotem pak hráč míří, střílí, hází granáty a sbírá power-upy), použití Zapperu způsobuje řadu obtíží. Kdo by se chtěl se Zapperem v ruce rozhlížet, musel by se vzdát možnosti cokoliv sebrat – anebo mít tři ruce. Ke sbírání a také k vyhýbání útokům některých bossů je totiž zapotřebí stisknout tlačítko A, což nutí přehmatávat na horní část Zapperu, do níž je wiimote standardně umístěn. Samozřejmě je možné si druhou ruku položit nahoru na Zapper, pak už se ale hráči nedostává končetin, které by ovládaly analogové rozhlížení.

Nicméně bylo by nespravedlivé Kroniky ostouzet – Wii Zapper sice příliš nevyužily, s klasickými ovladači si ale poradily takřka bezvadně. Jen tu a tam hráč místo máchnutí nožem zbytečně vyhodí drahocenný granát, to se však dá odpustit. A z druhé strany, interface je schopný sdělovat názorně důležité informace: už na zaměřovacím kříži, na nějž bude logicky pohled upřen nejčastěji, je vidět, zda míří na citlivé místo nepřítele, a kolik nábojů zbývá v zásobníku.

Střel, a střel, a střel zombíka do hlavy!

Samotný herní obsah je samozřejmě značně monotónní, což ale k podobným hrám patří. Kamera se šine vpřed a hra v pravidelních intervalech posílá před zaměřovací kříž hrdiny (či hrdinů) jednoho nepřítele za druhým. Většinou jde o lidi infikované T-virem, tedy zombie různých druhů, rychlosti a síly útoku, nechybí netopýři, zdivočelí psi a řada dalších stvůr, dobře známých z předchozích Resident Evilů. Nejvíc času asi osemělý hráč stráví u boss-fightů. Těch jsou dohromady ve hře zhruba dvě desítky a vesměs jde o setkání s velmi tuhými protivníky. Už u jednoho z prvních na konci RE Zero části, kdy je potřeba trefovat směšně malý ústní otvor jedné nepříjemně silné bestie, jsem málem vzteky prohodil wiimote obrazovkou. Už obtížnost normal vyžaduje vysokou přesnost a pevnou ruku, na hard jsou Kroniky prakticky nehratelné.

Tedy – v jednom hráči. Kooperativní multiplayer dělá z průchodu hrou průchod nože hrudkou másla. Občas sice dochází ke zmatkům, který že zaměřovač patří hráči číslo jedna a který druhému, dvojnásobná palebná síla je ale zatraceně znát.

Resident E-Wii-l

Resident Evil se na platformě Nintendo Wii zabydlel až překvapivě dobře. Konverze čtvrtého dílu nadchla milovníky survival hororu, The Umbrella Chronicles sice nejsou až tak výjimečnou hrou, vysokou úroveň si ale drží. Už jen jejich audiovizuální zpracování je v porovnání s jinou third party produkcí na Wii jako nebe a nástroj Švandy dudáka, a Nintendu zase Capcom ukazuje, že se nemusí bát dabingu alespoň v klíčových příběhových animacích. Ti, kdo s láskou vzpomínají na hodiny strávené v pouťových maringotkách u herních automatů se světelnou pistolí, by neměli s investicí do Kronik váhat ani minutu.