Iconoclasts Recenze Iconoclasts

Iconoclasts

konfrst.jan@gmail.com

konfrst.jan@gmail.com

14. 3. 2018 15:45 3
Reklama

Ne zrovna jednoduše vyslovitelný název hry Iconoclasts v sobě ukrývá velmi zajímavý mix plošinovky postavené na obtížných hádankách, 16 bitové retro grafice a nakonec také na hutném příběhu. Z atraktivní kombinace však ne vždy vzejde ta ideální možná kombinace a jakkoli nám tento pokus o moderního zástupce žánru Metroidvania mnohdy imponoval, tak stejně tak i dokázal zaskřípat.

VÁLKA O ZDROJE I O MOC

Ve své podstatě jde o klasickou retro záležitost jako každou jinou a první krůčky vás ničím příliš dvakrát nepřekvapí. Prvotní zvědavost se ale velmi rychle dokáže přetavit v pomyslný wow efekt plný překvapení. Vzhledem minimalistický svět hry totiž překvapí svým důrazem na aktuální vyprávění a množstvím postav. Iconoclasts velmi záhy představuje vlastní mytologii, nastiňuje taje mocenského boje i zlotřilého náboženství, které se ve světě hry stará o velké množství trablí. A stejně tak souboje o nerostné suroviny mohou snad až nápadně připomínat něco, na co jsme vlastně zvyklí ze světa našeho.

Souboje proti vládnoucí kastě nemusí vůbec vyznívat tak, jak by sami autoři jistě rádi.

Joakim Sandberg na příběh klade snad až poměrně nečekaně velký důraz, selhává však často v jeho podání a v celkové motivaci vyprávění vůbec sledovat. Zjednodušený retro kabátek hry v tomto ohledu rovněž příliš nepomáhá, a když se k tomu přidá někdy snad až přílišná komplikovanost až zmatečnost a prázdné dialogy s nulovým dopadem vlastních voleb, tak ony souboje proti vládnoucí kastě nemusí vůbec vyznívat tak, jak by sami autoři jistě rádi.

TUHÁ PLOŠINOVKA PLNÁ MOŽNOSTÍ

V otázce náplně hry je každopádně Iconoclasts zástupcem běžně známého žánru plošinovek, navrch však tvůrci přidávají poměrně velké množství dalších drobností, jež dokáží jinak okoukanou hratelnost příjemně obohatit. Iconoclasts tedy přichází ještě kupříkladu s craftingem, zjednodušeným systémem RPG prvků a s tím spojeným vývojem výbavy postavy, a navrch také s nutností komunikovat se svým okolím. Okolní postavy jsou přitom sice mnohdy nepříjemně ploché a nepřináší nic objevného, občas však alespoň dokáží ve světě hry patřičně vypomoci.

A pomoc bude rozhodně potřeba. Hrdinka totiž spadá do již zavržené kasty mechaniků, díky čemuž nemá v jinak velmi autoritativním světě hry příliš dobré postavení. Naštěstí si však umí poradit, a to například za pomocí velkého klíče. S tím sice dokáže ve světě hry ledacos opravit, stejně tak s ním lze ale i ledacos rozbíjet. Vedle toho samozřejmě nesmí chybět ani možnost voleb dalších odlišných zbraní, ke kterým se přidávají vlastní zkušenosti hrdinky. Ty však musí k životu probírat zejména hráč samotný.

SKUTEČNĚ TUHÁ ZÁLEŽITOST

Velký důraz je zde totiž kladen i na průzkum, důvtip a šikovnost a hrou nelze jen tak projít zleva doprava a zhlédnout závěrečné titulky. Tak jednoduché to skutečně není. Prostředí hry tuto ideu komplikuje obrovským množstvím environmentálních hádanek, jejichž vyřešení je pro postup klíčové. Mnohdy jde o správné přemýšlení, jindy je to však i o rychlosti a celkové šikovnosti, což je bohužel v případě právě tohoto titulu dost na škodu a Iconoclasts se snadno se mohou stát velmi frustrující záležitostí.

Obtížnost založená mimo jiné na absolutní preciznosti je mnohdy skutečně na škodu.

Nejednou se mi totiž kupříkladu stalo, že ačkoliv byl postup dále jasný, vlastní (ne)šikovnost prstů mi jej však nedovolovala. A než se mi budete chystat oponovat, tak vězte, že levý zcela jistě nejsem. Obtížnost založená mimo jiné na téměř absolutní preciznosti je mnohdy skutečně na škodu a situaci rozhodně nepomáhá ani fakt, že ovládání na klávesnici je ryze nepoužitelné, a i na oficiálně podporovaném gamepadu (testoval jsem verzi pro PC i pro Mac OS) je ovládání velmi náročné a vyžaduje mnohdy nepříjemnou přesnost i výjimečné načasování. Na druhou stranu však musím rozhodně pochválit souboje s bossy – tyto jsou po stránce obtížnosti naopak celkem rozumné a umí být i nápadité.

OBROVSKÝ BAREVNÝ SVĚT, KRÁSA KAM SE PODÍVÁŠ

To samé přitom platí i pro svět hry jako takový. Ten je skutečně malebný a jedno fantaskní i fantastické prostředí střídá druhé, stejně tak potvory po něm rozeseté doopravdy umí vykouzlit úsměv na rtech. Pravda, mnohdy i křeč v rukách, jsou to ale bestie a potvůrky skutečně krásné! U částečně otevřených světů a rozsáhlých úrovní může nicméně zamrzet přítomnost backtrackingu, kolem a kolem jsou ale krajiny i úrovně hry snad až samostatnou postavou a něčím, co dokáže vyprávět příběh samo o sobě. K čemuž navrch dopomáhá právě zvolený grafický styl hry.

Iconoclasts
i Zdroj: Hrej.cz

Iconoclasts je samozřejmě po hardwarové stránce nenáročná hra a kvitovat lze rovněž i to, že titul neobsahuje žádné zásadnější chyby technického charakteru. Ovšem ani hladká technická stránka ani atraktivní grafika nevytváří ještě dokonalou symbiózu v podobě perfektní hry. Iconoclasts toho na jednu stranu nabízí hodně a zvolená kombinace herních prvků i žánrů rozhodně dokáže obstát, na druhou stranu však umí hra občas nepříjemně naštvat i ty nejotrlejší a stejně tak umí selhat i v otázce podávání jinak velmi zajímavého příběhu. Pokud však máte pro strach z neúspěchu uděláno a rádi se stavíte velkým výzvám, tak Iconoclasts nelze než doporučit. Stejně tak ale jistě dokážete nalézt i jiné a potencionálně zajímavější tituly.

Iconoclasts
Linux Linux
Windows PC
Apple Mac
PlayStation Vita Vita
PlayStation PlayStation 4
Nintendo Switch Switch

Verdikt

Iconoclasts jsou atraktivní plošinovkou sázející na náročnou obtížnost i na hutný příběh, ty nejsilnější stránky však v případě tohoto titulu umí být zároveň také těmi nejslabšími.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama