Wolfenstein II: The New Colossus - dojmy z E3
Ačkoliv bylo pokračování jedné z nejlepších stříleček za poslední roky prozrazeno ještě před zahájením E3, u prvního traileru z nového Wolfensteina lidé jásali jako na Silvestra. A já, i přes svůj odmítavý postoj k nákupu jízdenek do hype trainu, jsem jásal s nimi. The New Order totiž pro mě definoval to, jak by mělo vypadat prolnutí staromilské hratelnosti s moderním designem, a pokud The New Colossus představí alespoň z poloviny to, co předchozí hra, zase bude vyhlašování výroční ankety složité. Dost ale filosofování - The New Colossus na mě čekal přímo ve stylizovaném stánku/restauraci a po 20 minutách ze samého začátku hry jsem marně zjišťoval, jak demo nenápadně pustit znovu...
VSTÁVEJTE, PANE BLAZKOWICZI!
Neodpustím si v úvodu ještě krátkou historku, kterak Zdeněk k Wolfovi přišel. Nebude snad střelbou do vlastních řad, když prozradím, že dostat se k ukázce z nového Wolfensteina nebylo pro českého novináře jednoduché. Nakonec pomohlo rozpoložení vystavovatelů a lehce nekorektní rozhovor, díky kterému jsem přeskočil stohlavou frontu hráčů (omlouvám se, hráči). Na dotaz, zda si mohu alespoň vyfotit interiér restaurace, kterou jste mohli vidět v ukázce na konferenci Bethesdy, přišla otázka, odkud jsem. Hrdě jsem tedy prohlásil, že z Evropy, z České republiky, načež přišlo chvíli přemýšlení a já už se chystal vysvětlovat, že Česko není Čečensko. Chlápek v tričku MachineGames se na mě ale podíval a soucitně pronesl, ukazujíc palcem za sebe do restaurace: "Vy jste s nimi měli za války problémy, co?" Načež jsem útrpně pokýval hlavou a řekl jsem, že by tím pádem nebylo od věci pár těch nácků postřílet. Objal mě a postrčil dovnitř.
Na ponorku, kde se skrývá odboj, dorazila nacistická vojska a jdou si pro všechny nepřátele státu.
Ukázka z The New Colossus běžela na počítači, ačkoliv k ní lidé z MachineGames dali hráčům k ruce pouze gamepad. Nic zásadního to ale nemění na tom, že už od prvních okamžiků přesně víte, co máte očekávat, abyste byli následně překvapeni tím, co nového vývojáři vymysleli. Podobně jako v případě první hry, i tentokrát se B.J. Blazkowicz probouzí z kómatu. Nespal však roky nýbrž měsíce, takže se necítí tak zmaten a může jít rovnou do akce. Proč? Protože na ponorku, kde se skrývá odboj, dorazila nacistická vojska a jdou si pro všechny nepřátele státu. Problém je v tom, že B.J. nemá zrovna funkční nohy a po neúspěšném pokusu ze své kajuty odejít, musí potupně odjet na vozíku.
JEDNA RUCE, DVĚ RUCE
Pokud vás překvapil úvod hry The Surge, kde hlavní hrdina také v samém úvodu sedí na invalidním vozíku, pak budete ze začátku nového Wolfensteina nadšeni. Nejedná se totiž pouze o prostředek, vedoucí k příběhové animaci, kde B.J. obdrží podporu pro své pohublé nohy a hra pojede v obvyklém tempu dál. Ne ne, na vozíku musíte projet celou první misí a je to věru zajímavá perspektiva. Pokud nemáte v ruce zbraň, B.J. jede rychleji, pokud zbraň máte, odráží se pouze jednou rukou a není zrovna mobilní. Je to možná hloupost, ale pokud začínáte hrát novou hru a očekáváte design na úrovni, podobné detaily vás utvrdí v tom, že vývojáři nad svou prací skutečně přemýšleli.
Na druhou stranu není střelba z vozíku v zásadě tolik odlišná od toho, co byste dělali s Blazkowiczem na nohách. Nepřátelští vojáci se pohybují úzkými koridory ponorky, jsou vesměs snadným cílem a jen málokdy se stane, že by vás přepadli ze zálohy. Mnohem větším nepřítelem je tedy samotný vozík, kvůli kterému nemůžete jít tou nejkratší cestou a musíte hledat cesty alternativní. K přesunu z paluby na palubu slouží nákladní výtahy a plošiny, obejít chodbu s poházenými překážkami lze na dopravním pásu a když není zbytí, prostě odněkud seskočíte s nadějí, že se pak Blazkowicz zase zvedne a nasouká zpět na vozík. Pokud správně chápu předchozí slova vývojářů o tom, že se budou snažit v The New Colossus o větší varibilitu, co se postupu týče, pak to demonstrují v první úrovni dostatečně a všechno skvěle funguje. Od hlášek Blazkowicze, nabíhajících Němců i nečekané pomoci v podobě setkání se starým známým.
ČLOVĚK BLAZKOWICZ
To, co činilo z New Order tak výjimečnou záležiost, bylo částečně dáno bezchybným zpracováním boje, postupem úrovněmi i příjemně nastavenou obtížností. Ze stejné části ale vděčí hra kladným hodnocením za lidský přístup a všechnu příběhovou omáčku, která ke konci houstla s každou novou postavou na placu. V tomto ohledu The New Colossus nemůže zklamat nikoho, kdo si postavy z předchozí hry oblíbil, ať už z jakéhokoliv důvodu. Milovaná Anya, čekající dvojčata, vědec Set Roth anebo ultimátní záporačka Frau Engel, která si na Blazkowiczovi minule vylámala zuby - všichni jsou zpět a hra vám dá pocit, že žádná pauza vlastně nenastala. A když už je řeč o paní Engelové, její zvrácená osobnost se lehce rozdvojila, když na scéně přivítáme její dceru. A ne, nejedná se o kopii své matky, mladá slečna Engel je obtloustlá nešika, která se bude jen těžce snažit vystoupit ze stínu. I to je ale perfektní dávka nápadů a přístupu vývojářů, kteří si moc dobře uvědomují, na čem pracují a čeho všeho mohou i napodruhé dosáhnout.
Co se týče celkového dojmu z ukázky, nenacházím chyb. Stran technického zpracování možná hra lehce zestárla a efekty, které jsme si pochvalovali před třemi roky (proboha, už?!) nepůsobí tak bombasticky. Jako celek je ale The New Colossus přesně takový, jaký ho chce každý fanoušek mít a já skutečně nedokážu přesně pojmenovat, co by se muselo stát, aby hra neuspěla. Srazí Wolfensteinovi vaz experimenty s otevřenějším zpracováním úrovní? Nebo prostý fakt, že vývojáři znovu kráčí ve stejné řece? Nemyslím si, tohle bude opět trefa do hákového!
