Vzestup a pád strategických RPG

Jedním ze zakladatelů typicky konzolového žánru - SRPG, byla na začátku devadesátých let minulého století hra Shining Force od firmy SEGA. Objevila se na 16-bitové konzoli Mega Drive a hned dokázala nabídnout některé prvky, které byly v rámci tohoto žánru hodně unikátní a nadčasové. Nejprve si ale přibližme, co to "SRPG" vlastně je.

SRPG - co tahle zkratka znamená?

Zkratka SRPG značí "strategy RPG", nezřídka ale bývá nahrazována pojmem TRPG jako "tactical RPG". Ve hrách tohoto typu bývá velký důraz kladen na bojovou složku, ve které participuje různě početná družina "hrdinů", kteří se na pomyslné čtverečky (občas i hexy) rozděleném bojišti utkávají s nepřáteli. Jedná se zhusta o klasické tahové zápolení, kde vlastnosti a schopnosti té které postavy následně determinují, kam se může ve svém kole posunout, o kolik políček na mapě a co dále podniknout. Tady se má na mysli forma akce, kde se počítá především s různými typy útoku. Hra tak může do značné míry evokovat šachovou partii, ve které si musíte dobře spočítat, jaké možnosti má váš soupeř a též dle samotných cílů mise vyhodnotit strategii, jež posléze povede ke kýženému úspěchu.

Na PC není mnoho alternativ, které by se japonskému schématu blížily, nicméně jako dobrý příměr může posloužit dřívější hra Gorky 17. Přičemž pro další dílčí srovnání se nabízejí i klasické PC série Jagged Alliance či Fallout. Zatímco PC scéna sázela na komplexnost soubojového modelu a herní interakci, na konzolích sehrál důležitou roli příběh a leckdy poněkud bizarní postavičky, obývající univerzum se silnými fantasy konturami.

Unikátní Shining Force

Hra Shining Force (na evropský trh přišla roku 1993, rok po svém vydání v Japonsku) samozřejmě nabízela jednoduché 2D zobrazení, ve kterém hlavní hrdina a jeho tým spolubojovníků musel pomocí meče a magie čelit hrozbě příchodu prastarého zla. Navzdory dříve řečenému tu ovšem absentoval propracovaný příběhový scénář a pro Japonce jinak tradiční hlubší prokreslení charakterů. Nicméně zdejší dobrodružství sázelo na trochu jiné atributy. Na prvním místě se sluší zmínit uživatelsky velice příjemný interface. Následovaly rozmanité postavy na výběr, mezi nimiž nechyběli mágové a kněží, nebo kentauři s mimořádnou pohyblivostí - přičemž tahle jejich silná stránka ztrácela na efektivním využití v členitějším terénu, jako byly hvozdy či hory. Stranou nezůstali ani nezdolní trpaslíci, sloužící mimo jiné co pevný štít v předních liniích. Samozřejmě ještě lukostřelci, střílející ze zadních řad. A v neposlední řadě zástupci unikátní létající rasy, na kterou se logicky nevztahovala žádná pohybová omezení.

Ovšem zdaleka největším kladem hry, jakož i celé téhle SRPG řady, byla možnost volného pohybu po světě. V prvním díle se uvedené vztahovalo jenom na města a vesnice, kde jste tak mohli hodit řeč s obyvateli, vyléčit šrámy a nakoupit nové vybavení. A dále hledat a nacházet další, porůznu poschovávané propriety. Tenhle explorační mód, který přitom byl a stále je SRPG žánru z nějakého důvodu zapovězený, doznal významně silnějších obrysů ve vynikajícím pokračování, ve druhém dílu, který se zanedlouho objevil opět na herní platformě Mega Drive (rok 1994). Zde jste se již mohli svobodně pohybovat po poměrně rozlehlém kontinentu, což celému snažení dodalo na málo vídaném nelineárním kreditu a další přitažlivosti.

Ve své podstatě tak šlo o mix dvou příbuzných žánrů. Klasického RPG typu Final Fantasy a pak SRPG s dlouhotrvajícími a poměrně sofistikovanými boji. Třetí díl Shining Force, vydaný posléze na konzoli Sega Saturn - v netradiční formě tří aktů (do Evropy se dostal pouze první), již nedokázal překonat svůj stín z let minulých. Jakkoliv přispěchal na trh s 3D prezentací. Sice se mluvilo o jeho možném návratu v souvislosti s PS2, ale připomenutí se nakonec dočkal první díl, který se jako předělávka s podtitulem Resurrection of the Dark Dragon roku 2004 objevil na handheldu GBA Advance. Pochopitelně s několika dílčími vylepšeními, do čehož bylo možné zahrnout zbrusu nové bitvy a postavy.

Zakladatelé žánru a jeho nástupci

Bylo by dobré předznamenat, že ačkoliv byl Shining Force jedním ze stavebních pilířů SRPG žánru, nebyl první. Prvenství patří počinu Fire Emblem, co se objevil už roku 1990 na 8-bitové konzoli NES. Fire Emblem de facto stanovil herní základy žánru, které pak poslušně následovaly ostatní hry, jimiž se na 16-bitech staly např. Tactics Ogre (SNES) či Langrisser (Mega Drive).

Série Fire Emblem se ovšem za ty dlouhé roky příliš nepohnula z místa, a jakkoliv dnes stále slaví úspěch - především na handheldech, hardcore fanoušci žánru získali posléze na výběr. S příchodem 32-bitů a konzole PlayStation (PSX) se totiž objevila řada opravdu hodnotných nástupců. Na prvním místě jmenujme hru Final Fantasy Tactics (FFT), za kterou přitom byli lidé stojící právě za Tactics Ogre. Hraní FFT nabídlo neuvěřitelně propracovaný příběh s absencí tradičního černobílého nahlížení na jednotlivé postavy a události a dále neskutečně variabilní hratelnost s komplexními herními atributy.

Ovšem v tomhle výčtu a zmíněné 32-bitové éře nelze zapomenout ani na další, hodně známé tituly. Jako Vandalhearts od Konami - byť zdaleka ne tak kvalitní co FFT. Parádní Front Mission 3 od Square Enix. Anebo Saiyuki, hodně příjemné SRPG, vycházející přitom z čínské mytologie. Obecně vzato lze říci, že 32-bity výrazně napomohly v konjunktuře SRPG, na což chtěla logicky navázat další generace konzolí, jmenovitě tedy PS2.

Bohužel, navzdory skutečnosti, kolik kvalitních RPG se na konzoli PS2 nakonec objevilo, samotný subžánr SRPG zaznamenal určitou stagnaci. Hry jako Front Mission 4 už nedokázaly náročné hráče zcela uspokojit a nově se objevivší počiny od spol. Nippon Ichi, kam patří zejména podařená série Disgaea, přinesly jen malé oživení. A s tím související otázku, jestli SRPG vůbec ještě dokáže nabídnout něco nového. Krizi přitom způsobili sami japonští vývojáři, kteří začali projevovat podivnou neschopnost reagovat na nové požadavky širší herní veřejnosti, resp. významně změnit zažité návyky a herní postupy. Tahle jejich vlastnost se v plné nahotě a v téměř celé šíři JRPG žánru projevila u současných strojů - PS3 a X360.

Současnost a budoucnost žánru SRPG

V současnosti to se žánrem SRPG na konzolích nevypadá moc dobře. Pomineme-li handheldy, kde mu to stále hodně sluší, může se občas zkusit připomenout v rámci digitální distribuce na Xbox Live, resp. PSN. Což je koneckonců příklad pro tuto zimu nachystaného Vandalhearts od Konami, tvářícího se co prequel celé série. Ale jinak je to skutečně bída. Zdá se, že SRPG v té ryzí podobě, jak jej známe, nikoliv že zvoní, ale odzvonila hrana.

Názorný příklad nabídla PS3 hra Valkyria Chronicles od firmy SEGA, která přitom měla příjemné ambice tenhle žánr, skrze real-time vložku, více zatraktivnit. Leč chabé prodeje jasně naznačily, jaká je asi budoucnost SRPG. Jakkoliv se vydáním stažitelných balíčků rozšiřujících hru a dále snížením ceny zájem o Valkyria Chronicles posléze výrazně navýšil. Nicméně i přesto se nabízí, že je tenhle ryze konzolový žánr odsouzen k zániku. Pokud tedy nedojde k nějaké zajímavé žánrové fúzi, i když i přesto lze pochybovat, zdali by byla pro herní trh dnešních dnů dostatečně zajímavá.

Slovo závěrem

V závěru se vrátíme ke zde připomenuté SRPG klasice jménem Shining Force, při opětovném vyzdvižení její naprosto unikátní možnosti explorace herního prostředí. Není bez zajímavosti, že na tenhle vděčný nápad přitom nikdo další nenavázal, a tudíž jej ani nerozšířil. Jedná se tak o jeden z mnoha zvláštních příkladů, kdy jsme mohli být společně svědky určitě zajímavého žánrového posunu, ale z nějakého důvodu se tomu tak nestalo. Ač je v mých očích Shining Force jakýmsi SRPG králem v rámci první poloviny devadesátých let minulého století, historicky šlo nakonec o zapomenuté vítězství v žánru, jehož dny jsou dávno sečtené. Přestože se nahlas mluví o eventuálním pokračování Valkyria Chronicles, kterou by asi ta hodně malá obec hardcore fans uvítala.