Víkend namodro #24
Známý vývojář Peter Molyneux je vedle svých populárních her proslulý také svými nadšenými sny. Vždy hlasitě snil o emotivních hrách a jeho nápady mnohdy neměly velkou oporu v realitě. Také často sliboval nesplnitelné, což s jeho sny samozřejmě úzce souviselo a i to je nedílná součást jeho proslulosti. Dodnes si vzpomínám, jak jsem před patnácti lety fascinovaně z první řady prezentační místnosti na jedné akci Microsoftu ohromeně zíral na jeho ambiciózní vyprávění o Fable 2, kde sliboval věci, které by byly stěží realizovatelné i v současnosti. Dnes už je to spíše úsměvné, ale byly časy, kdy to dělalo hodně zlou krev. A možná i tohle renomé v důsledku přispělo k tomu, že se Molyneux stáhl z veřejného života, což v rámci herního světa znamená, že prakticky nedává rozhovory - naposledy jsem ho před dvěma lety viděl v tomhle skvělém videu vzpomínat na jednotlivé hry své bohaté kariéry. Mám za to, že dnes ani pořádně nevíme, jestli stále pracuje ve studiu 22Cans. Upřímně, na zvolnění už by měl v 61 letech plné právo.
Ale zpátky k těm snům. Před lety o nich mluvil celý herní internet, a tak se v roce 2009 na Twitteru objevil fiktivní účet @petermolydeux, který jeho přístup k designu paroduje jednoduchými nápady na hry. „Hra, ve které kreslíte svoje pocity na plátno pomocí Guitar Hero ovladače,“ vysnil si jednou. „Co kdybyste mohli ovládat přímo srdce? To by byl smutný život. Nikdy nevidět osobu, které se obětujete,“ mudroval podruhé. Twitter účet si během let získal velkou popularitu a dnes má zhruba 75 tisíc followerů. Dýchá dokonce na záda reálnému účtu Petera Molyneuxe, který je ovšem přes tři roky neaktivní.
Akce nazvané MolyJam v podstatě navazovala na nezávislé komunitní akce v podobě klasických Game Jamů.
Pak jednoho chlapíka napadlo ty nápady skutečně zrealizovat. Jeden z nadšených indie vývojářů pronesl tuhle šílenou myšlenku a záhy se z toho stala velkolepá akce v San Franciscu a později i v jiných koutech světa. Akce nazvané MolyJam v podstatě navazovala na nezávislé komunitní akce v podobě klasických Game Jamů. Jen se tentokrát místo jednotného zadání během 48 hodin vyvíjela hra inspirovaná některým z tweetů falešného Petera Molyneuxe. Akce to byla extrémně úspěšná a vznikly díky ní desítky bez nadsázky magických her. Fanouškem se stal dokonce i samotný (skutečný) Peter Molyneux, který kdysi na londýnské akci sám promluvil.
Výsledky už jsou bohužel kvůli havárii serveru dávno ztracené , tehdy v roce 2013 to ale byla velká zábava. „Survival horor kombinovaný s bowlingem,“ to byla hra Dead Balls od Lee Pettyho z Double Fine, jehož nápad celou akci inicioval. Nutno dodat, že jste krvavější bowlingovou hru určitě ještě nehráli. „Hráli jste někdy závodní hru a chtěli místo aut ovládat trať?“ Ben Pitt to dokázal s hříčkou You Are The Road a vytvořil unikátní AI aut, která měla dokonce i emoce! „Co kdyby cílem hry bylo odolat jejímu dokončení?“ Chris Johnson a jeho malý tým si pro realizaci hry The Spandex Parable vybral právě tenhle obtížný námět. Tedy hry... ona to vlastně nebyla ani hra, spíše jakýsi interaktivní vtípek. Další hra se inspirovala pro změnu tímto tweetem: „Jste medvěd, ale z nějakého důvodu získáváte kyslík jen díky objímání lidí. Problém je, že objímáním lámete lidem kosti.“ No, představu asi máte a dál pokračovat nebude nutné.
Upřímně, realizovat šílené nápady fiktivního účtu na Twitteru (jeho autorství později přiznal vývojář Adam Capone) ani není potřeba. I když se tam objevují nové nápady už jen sporadicky, jednou za týden nebo za dva, mám je moc rád a skoro vždycky se jim zasměju. Pokud jste taky otráveni stereotypní nabídkou her, tady se ocitnete v ráji. Hezký víkend.
The Oral History of Guitar Hero (Vice)
Fascinující příběh Guitar Hero jak ho na základě řady pamětníků sepsal Blake Hester pro Vice. Příběh je prostřednictvím citátů z rozhovorů podán opravdu zeširoka a krásně se tu dozvíte, kdo ten obrovský fenomén v Harmonixu vymyslel. Byl by z toho skvělý dokument, ale i tahle forma je vydařená.
Apple, Its Control Over the iPhone, The Internet, And The Metaverse (blog)
Tohle je dost zajímavá úvaha (nejen) o společnosti Apple a její kontrole nad iOS. Můžete to samozřejmě snadno shodit ze stolu argumentem „Jejich dům, jejich pravidla“, ale pro spoustu velkých a úspěšných firem (například Roblox, jak autor Matthew Ball doplňuje ve vláknu na Twitteru) může mít případná změna pravidel až likvidační důsledky. Nesnažím se nic navrhovat, jen je to vážně k zamyšlení.
Rise & Fall Guys: How to Save a Hit (Department of Play)
Pamatujete si ještě na Fall Guys? Skoro už ne, co? Loni o prázdninách to byl obrovský hit, ale trochu se po něm slehla zem. Tady je analýza, proč se to stalo a co se s tím dá dělat.
How IO made the Hitman trilogy, its stealth masterpiece (PC Gamer)
Rozhovor se dvěma hlavními vývojáři Hitmana 3. Nejen o tom, jak zkoumali jednotlivé lokace pro hru, ale i o tom, jak se rozbrečeli, když viděli pochvalné recenze a reakce hráčů.
Destiny 2 Is The Best MMO For People Who Don’t Like MMOs (Uproxx)
Není to rozhodně poprvé, co jsem slyšel názor, že je Destiny 2 nejlepší MMO hra pro lidi, kteří nemají rádi MMO hry. Takže na tom asi něco bude.
Dominic’s Indie Picks of 2020 (Medium)
Taky jsem kamsi psal krátký seznam nejlepších nezávislých her loňského roku. Ale výběr Dominica Tarasona je z úplně jiné kategorie – najdete v něm přes dvacet různých her, takže tu určitě objevíte pár skvostů, které vám možná unikly. Později sepsal ještě druhou část s dalšími favority. Tak vybírejte!
Why Do Exploding Barrels Make Video Games So Much More Fun? (Wired)
Explodující barely ve hrách, to je čirá láska nebo živelná nenávist. Ač je to jedno z nejznámějších klišé ve hrách, má svou jasnou funkci v hratelnosti. Prý se tomu říká „elementární reakce“.
Inside Supergiant Games During the Overwhelming Reaction to Hades 1.0 (Noclip)
Chcete-li vidět vývojáře, kteří vydají hru a napjatě čekají na reakce hráčů, pusťte si poslední díl skvělé 4hodinové dokusérie Noclipu věnované vývoji Hades. Těch šest dílů mě fakt bavilo a hrozně se mi líbí, jak pokorní vývojáři ze Supergiant Games jsou, ačkoli jsou teď v podstatě za hvězdy. Vrcholem je samotný závěr (čas 49:50), kde Amir Rao říká něco, co by si měl vzít za své nejen vývojář, ale kdokoliv, co něco tvoří.
Youtuber Pedro: Jsem přerostlé dítě (DVTV)
Martin Veselovský si pozval Pedra. Není to nijak objevný rozhovor, ale je na něm krásně vidět, jak si moderátor téma užívá mnohem víc než vykrucujícího se politika. A taky je zřejmé, proč je Petr Hybš tak úspěšný – jeho intuitivní schopnost formulovat myšlenky je dost odzbrojující.
My Favorite Game Animation of 2020 (New Frame Plus)
Nejlepší herní animace loňského roku. Co se podle zkušených animátorů ve hrách nejvíc povedlo?
Who finds the Glitches used in Speedruns? (Lowest Percent)
Kdo hledá chyby, které pak využívají speedruneři? Je to náhoda, když jde často o naprosto šílené kombinace dokonale přesných imputů ve specifickém pořadí a na konkrétním místě? Tohle mě vždycky zajímalo... a už vím!
How Graphics worked on the Nintendo DS (Modern Vintage Gamer)
Jak technicky fungoval obraz na DSku a jak se tam Nintendu podařilo dostat 3D grafiku? Trochu odbornější video, výborné.
The Five Games of Jesper Kyd (GI.biz)
Moderátor z Games Industry je trochu otravný, ale formát je fakt super, takže se to dá přežít. Pět klíčových her v životě herního vývojáře tentokrát komentuje hudební skladatel Jesper Kyd, kterého patrně nemusím představovat. Z rozhovoru je zřejmé, že u něj snaha o synergii hudby s hrou není pouhé klišé a sám hraje hodně. (Odkaz vede na článek, samotný podcast najdete na Spotify atd.)
Populous Run (Original Game Soundtrack)
Hra vyšla minulý týden na Apple Arcade a trochu mě zklamala – vypadalo to, že půjde o stylovou casual běhačku s twistem (po cestě sbíráte další běžce a snažíte se úrovně dokončit s co největším počtem lidí), ale uhýbání před donuty a burgry je kvůli volnému ovládání a divně nastavenému designu frustrující. Je to škoda, ale co by vám rozhodně nemělo uniknout je soundtrack – už dlouho jsem neslyšel nic tak osobitého, bláznivého a chytlavého. Kompletní soundtrack najdete na Spotify a dalších platformách.
DJ Floex feat. Robot Josef • Strahov Stadium
Tomáše Dvořáka aka Floexe můžete znát jako dvorního skladatele Amanity. Před pár dny na Strahovském stadionu uspořádal koncert – plno nebylo, ale dron kroužil kolem dokola a jako bubeník se zúčastnil robot Josef. Možná si ho odněkud vybavíte. Skvělé záběry, ještě lepší set.
V průběhu týdne mě můžete sledovat na Twitteru a na Facebooku.
